Vláda svým nařízením stanovila maximální ceny elektřiny a plynu

foto Premiér Petr Fiala (ODS) na tiskové konferenci po jednání vlády v Praze 5. října 2022.

Praha - Vláda dnes svým nařízením stanovila maximální ceny elektřiny a plynu. Zastropování bude platit po celý příští rok, v zálohách za energie by se mělo opatření projevit již během listopadu. Cenový strop pro domácnosti, firmy připojené na nízké napětí a veřejné služby bude platit bez ohledu na spotřebu. Malé a střední firmy připojené na vysoké a velmi vysoké napětí budou mít cenový strop stanovený na 80 procentech nejvyšší spotřeby za posledních pět let. U plynu se bude zastropování týkat kromě domácností také firem s roční spotřebou do 4200 MWh, původně se navrhovala spotřeba do 630 MWh. Cenový strop bude platit na plyn také pro teplárny, řekl dnes po jednání vlády premiér Petr Fiala (ODS).

Vláda stanovila již dříve uvedené cenové stropy, a to 6000 Kč za jednu megawatthodinu (MWh) elektřiny včetně DPH a 3000 Kč za jednu MWh plynu. K tomu je potřeba připočíst distribuční poplatky. Fiala uvedl, že náklady na toto opatření budou činit kolem 130 miliard korun.

Náměstek ministra průmyslu Petr Třešňák (Piráti) uvedl, že zastropování se bude týkat velmi širokého spektra podnikatelů, veřejné správy i zdravotnických zařízení, do nichž spadá například většina lázeňských provozů. Malé a střední firmy, které mají roční spotřebu plynu od 630 do 4200 MWh, budou moci na tuto spotřebu čerpat zastropování do 80 procent své nejvyšší spotřeby za posledních pět let. Vláda podle něj v návaznosti na rozhodnutí EU připravuje také opatření pro velké podniky.

Podle Třešňáka se díky takto nastaveným opatřením bude zastropování týkat například sportovních klubů, které často provozuje veřejná správa, nebo spadají do definice malých či středních podniků. Dodal, že vláda nadále připravuje státního obchodníka s energiemi, který pomůže s nákupem energií veřejným institucím. Vzniknout by měl ještě letos.

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) v tiskové zprávě dodalo, že cenový strop se týká například také vládních institucí, škol, poskytovatelů zdravotních a sociálních služeb nebo provozovatelů městské hromadné dopravy. Nařízení umožňuje zastropování cen prodlužit i po konci příštího roku. Dodavatelé budou povinni do 30 dnů po vyhlášení cenového stropu upravit zákazníkům zálohy a zaslat jim upravený rozpis záloh. "Zastropování začne platit automaticky, lidé nebudou muset o nic žádat. Stejně tak tomu je u úsporného tarifu, který pomůže lidem zvládnout vysoké ceny energií před tím, než začne fungovat zastropování," řekl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN).

Zákazník, který má sjednanou nižší cenu elektřiny či plynu, než je stanovený strop, hradí dodavateli sjednanou cenu podle smlouvy o dodávce nebo sdružených službách dodávky elektřiny či plynu. Stávající smluvní vztah zůstává nedotčen novou regulací - do té doby, dokud sjednaná nižší cena ve smlouvě platí.

Zavádí se také kontraktační povinnost, dodavatelé poslední instance budou mít povinnost nabídnout smlouvu na dodávky energií za zastropovanou cenu těm zákazníkům, na které se vztahuje cenový strop a kterým se nedaří uzavřít smlouvy na dodávky energií s jiným dodavatelem. Všem odběratelům, na které se vztahuje zastropování, budou mít všichni dodavatelé energie povinnost nabídnout maximální cenu, kterou stanovila vláda.

Analytik XTB Jiří Tyleček uvedl, že zastropování je dobrou zprávou. "Většina parametrů již byla známa a k zásadním překvapením nedošlo. Situace je kromě domácností vyřešena také pro malé firmy. Beru jako pozitivní, že se objevil strop na 80 % nejvyšší spotřeby za posledních pět let. Vzhledem k rizikům pro státní rozpočet bych však tuto hladinu rád viděl také u domácností," uvedl Tyleček.

Upozornil, že problematika stále není vyřešena pro velké firmy. "Přetrvávající nejistota se může negativně promítnout do jejich provozu, a to včetně rizika omezení výroby či propouštění. Za velmi negativní považuji, že stále nebylo rozhodnuto o dani z mimořádných zisků. Očekávaný záporný dopad na zasažené sektory je dále zesilován nejistotou," dodal.

Vláda dnes mimořádné zdanění nadměrných zisků neprojednávala

Vláda dnes neprojednávala mimořádné zdanění neočekávaných zisků výrobců energie a dalších segmentů. Podle premiéra Fialy na podobě takzvané windfall tax pracuje ministerstvo financí, zohledňuje přitom páteční rozhodnutí Rady Evropské unie pro energetiku. Mluvčí ministerstva financí Michaela Lagronová na dotaz ČTK řekla, že úřad chce parametry daně představit ve čtvrtek. Fiala očekává schválení příslušného zákona během podzimu.

"Budeme vycházet z toho, co evropské nařízení umožňuje," řekl Fiala. Legislativním procesem by podle něj zákon měl projít do konci roku. Očekává v této věci spolupráci opozice.

Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) v neděli v Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News řekl, že vláda chce zdanit mimořádný zisk výrobců 40 až 60 procenty a že konkrétní výši chce určit na nejbližším jednání. Lagronová ale před začátkem dnešního zasedání uvedla, že záležitost na programu nebyla.

Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) před dnešním jednáním vlády řekl, že by považoval za vhodné projednávat windfall tax souběžně s návrhem na stanovení stropu cen energií, na který má jít výnos z mimořádné daně. Kabinet nicméně dnes strop cen energií schválil i bez jednání o windfall tax.

Daň z mimořádných zisků, která se má týkat firem v energetice, bankovnictví a petrochemii, by společně s odvodem z příjmů prodeje elektřiny nad cenový strop měla pokrýt mimořádné výdaje státu spojené s omezením cen elektřiny a plynu pro odběratele. Ministerstvo financí v návrhu rozpočtu na příští rok vyčíslilo očekávaný zisk i předpokládané náklady na podporu odběratelů na 100 miliard korun. Úřad upozornil, že tato částka se může měnit v závislosti na aktuálních cenách energií na burze, příjmová i výdajová část rozpočtu by se ale v takovém případě měla pohybovat stejným směrem.

Windfall tax kritizovali zástupci postižených sektorů i někteří analytici. Například partner PKF Apogeo Martin Bortlík uvedl, že windfall tax je formou sektorové daně, která podle něj znamená pokřivení trhu. Stát má podle něj jiné možnosti, jak zajistit prostředky na zmírnění vysokých cen u odběratelů energií.

"Pokud většinový vlastník v energetické společnosti rozhodne o výplatě dividendy, aniž by byla narušena stabilita společnosti, půjde o jednoduchý a rychlý krok v podobě rozhodnutí většinového akcionáře," uvedl. Stát je většinovým akcionářem největší tuzemské energetické společnosti ČEZ.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2022 ČTK

Reklama

6°C

Dnes je neděle 4. prosince 2022

Očekáváme v 21:00 5°C

Celá předpověď