Videomapping připomněl ústavu a obnovu názvu Karlova univerzita

foto Na budovu Karolina v Praze se 29. února 2020 v Praze promítal videomapping ke stému výročí navrácení názvu Karlova univerzita a stému výročí československé ústavy.

Praha - Videomapping na stěně budovy Karolina v centru Prahy připomněl výročí první ústavy Československa a navrácení názvu Karlova univerzita. Dvě stovky lidí sledovaly úvodní čtyřminutovou projekci. S pravidelnými pětiminutovými přestávkami ji budou pořadatelé promítat do 22:30. Akce navázala na konferenci Sto let od přijetí ústavní listiny československé republiky, kterou v pátek a dnes pořádali zástupci Senátu ČR, Historického ústavu Akademie věd ČR a Univerzity Karlovy.

Fotogalerie

"Ústava byla na tehdejší dobu velmi pokroková a moderní, dávala volební právo ženám i menšinám žijícím na území tehdejšího Československa," řekl v úvodním projevu rektor Univerzity Karlovy (UK) Tomáš Zima.

Videomapping připomněl mimo jiné rok založení UK 7. dubna 1348, rok 1654 a vznik Karlovo-Ferdinandovy univerzity s obnovenými fakultami právnickou a lékařskou či rozdělení univerzity na českou a německou v roce 1882. Mnozí návštěvníci zároveň využili dnešní příležitosti navštívit zdarma expozici Dějiny Univerzity Karlovy v prostorách Karolina.

První československou ústavu přijalo Národní shromáždění 29. února 1920. O deset dní dříve, 19. února 1920, byl přijat zákon, který měl dokončit rozdělení Karlo-Ferdinandovy univerzity z roku 1882 na českou a německou část. Zákon prohlásil českou část školy za pokračovatelku Univerzity Karlovy. Do té doby byla česká univerzita považována za nově vzniklou. O jménu německé vysoké školy se mělo rozhodnout později, to se ale nestalo, a tak se do roku 1945 nazývala Německá univerzita v Praze.

Díky přijatému zákonu z roku 1920, nazvanému podle jeho předkladatele poslance a profesora Františka Mareše "lex Mareš", česká univerzita získala do svého výlučného majetku jak Karolinum, tak univerzitní archiv a registraturu, stejně jako starobylé univerzitní insignie, pečetidla a jiné památky, které byly doposud v držení německé strany. Až do roku 1934 nebyl zákon realizován a univerzitní insignie byly stále v držení německé univerzity, což vyvolávalo politické napětí vedoucí až k pouliční šarvátkám. Takzvaná insigniáda přispěla k politické polarizaci tehdejší československé společnosti, ke zhoršení vztahů mezi českou a německou univerzitou i mezi levicovými a pravicovými studenty.

První československá ústava nahradila takzvanou prozatímní ústavu z roku 1918. Ta stručně charakterizovala základní uspořádání státu. Díky ústavě, která mimo jiné také definitivně potvrdila větší pravomoci prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka, se Československo zařadilo mezi demokratické státy. Téměř o 30 let později přinesl rok 1948 nejen změnu politických poměrů v zemi, ale i změnu ústavy.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2020 ČTK

Reklama

31°C

Dnes je čtvrtek 9. července 2020

Očekáváme v 1:00 18°C

Celá předpověď