Praha - Více než polovina ukrajinských uprchlíků v České republice si našla práci, část jich pracuje na dálku na Ukrajině. Integrace jisté části migrantů ale ustrnula, vázne také začlenění dětí do mimoškolních aktivit nebo výuka češtiny, uvedl dnes sociolog Daniel Prokop na panelové diskusi, kterou uspořádalo Konsorcium nevládních organizací pracujících s migranty. Odborníci na komunikaci převážně z neziskových organizací v diskusi kritizovali absenci strategické komunikace vlády o uprchlících, což podle nich ztěžuje jejich integraci. Naopak představitelé státní správy dosavadní postup hájili.
Nejméně polovina ekonomicky aktivních uprchlíků v ČR pracuje, většina z nich výhradně v Česku, necelá desetina jich pokračuje v práci na dálku na Ukrajině. Podíl lidí, kteří mají v tuzemsku práci, od června do prosince stoupl o 14 procentních bodů, uvedl Prokop na základě průzkumu PAQ Research mezi téměř 5000 migranty z Ukrajiny.
Dvě třetiny ukrajinských uprchlíků v ČR pracují v nižších (23 procent) nebo výrazně nižších (40 procent) kvalifikacích, než působili před odchodem z vlasti. Překážkou pro zaměstnání na odpovídající úrovni je nejčastěji nedostatečná znalost češtiny nebo neuznání kvalifikací, v obtížné pozici jsou také rodiče s předškolními dětmi.
Od průzkumu v červnu klesl počet Ukrajinců, kteří bydlí v solidárním bydlení a stoupl počet lidí v běžných nájmech. Prokop ale varuje, že problematický je zejména stagnující počet lidí na ubytovnách, ve kterých žije zhruba čtvrtina Ukrajinců. Rizikový je souběh okolností, kdy migranti bydlí na ubytovnách, nemají práci, neúčastní se žádných aktivit a jejich integrace se prakticky zastavila.
K lepší integraci se prostřednictvím komunikace a kampaní snaží přispět Konsorcium. "Podpora veřejnosti dynamicky klesala, protože prvotní euforie vyprchala," uvedla komunikační manažerka Konsorcia Petra Schwarz Koutská. "Někdo ale musí komunikaci dál dělat, aby lidem vysvětlil kontext. Pokud tu není komunikační kampaň, tak informační vakuum vyplní dezinformace," varuje Schwarz Koutská.
"Po roce války vláda nemá žádnou koncepci strategické komunikace. Česko stále ještě nemá návrh zákona pro boj s dezinformacemi. Koncepci nemá nikdo na starosti," uvedl v diskusi komunikační stratég Adam Ondráček.
Vláda se podle Ondráčka dopustila několika komunikačních přešlapů, jmenoval komunikaci o dopadu rakety na území Polska nebo šíření vtipů o fiktivní možnosti připojení Kaliningradu k ČR.
Ondráček kritizoval také výši vládních výdajů na strategickou komunikaci. Vládní výdaje na českém marketingovém trhu představují zhruba jedno procento, ale ve světě je to běžně okolo 20 procent, uvedl. Poukázal také na skutečnost, že velká část výdajů se utratila přes malé zakázky bez výběrových řízení.
Tuto výtku v diskusi odmítl Jan Schroth z ministerstva práce a sociálních věcí. Využití malých zakázek podle něj bylo nezbytné kvůli rychlosti a efektivitě.
Vlády se v jednom ohledu zastal i Nikola Hořejš z institutu STEM, podle něhož byla sázka vlády na komunikační kampaň programu pomoci Deštník proti drahotě dobrou volbou, protože ekonomické problémy považuje většina Čechů za nejpalčivější.
