Vesnice i města v Česku ožívají masopustními veselicemi

foto Druhý ročník obnovené masopustní tradice se uskutečnil 15. února 2020 v centru Olomouce. Členové folklorního souboru Haná z Velké Bystřice se postarali o průvod masek i tanečního vystoupení. Pro návštěvníky byly připraveny ochutnávky regionálních produktů či ukázka pravé hanácké zabijačky.

Praha - Vesnice i města v Česku ožívají v těchto týdnech masopustními veselicemi. Období masopustu mezi dvěma postními obdobími je spojeno s maškarními průvody a hodováním. Masopust, jehož kořeny pravděpodobně sahají ještě do dob před příchodem křesťanství na české území, začíná po svátku Tří králů 6. ledna a končí Popeleční středou na začátku půstu před Velikonocemi. Protože Popeleční středa nemá pevné datum, masopust končívá různě, v době od poloviny února po začátek března. Letos připadla Popeleční středa na 26.února.

V minulosti se v období slavení masopustu tradičně konaly taneční zábavy, zabijačky i svatby. S masopustem se pojí typický jídelníček, jemuž dominují mastná a tučná jídla. Tradičním masopustním jídlem jsou například koblihy z vláčného kynutého těsta. Popeleční středou v závěru masopustu pak už začíná několikatýdenní postní doba, období přípravy na Velikonoce.

Kromě jídla patří k masopustu neodmyslitelně i maškarní průvody. Písemné zmínky o masopustních rejích z Čech i Moravy jsou dochovány ze 13. století, i když svátek je zřejmě ještě staršího data. K maskám, které se objevovaly nejčastěji, patří medvěd, někdy vedený na řetězu medvědářem, a kobyla, skrývající často dvě osoby. Objevovaly se i masky báby s nůší, kominíka se žebříkem, kozla a mnoho dalších.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2020 ČTK

Reklama

24°C

Dnes je čtvrtek 2. července 2020

Očekáváme v 9:00 22°C

Celá předpověď