Verdikt o právu na potrat spustil v USA dohru v ulicích, klinikách i u soudů

foto Zastánci práv na potrat protestují před budovou soudu v centru Los Angeles 26. června 2022.

Washington - Do ulic amerických měst vychází tisíce demonstrantů, potratové kliniky ve světle nových zákazů ruší naplánované termíny, těhotné ženy rychle hledají alternativní péči a u soudů začíná nové kolo sporů. To vše přináší víkend ve Spojených státech, kde nejvyšší soud v pátek svým rozhodnutím zrušil ústavní právo na potraty a umožnil jednotlivým státům procedury zakazovat. Manifestace se neobešly bez výtržností lidí z obou stran kontroverzní otázky, v Arizoně už v noci na sobotu policie rozháněla dav u státního kapitolu slzným plynem. Se zrušením ústavního práva na potrat souhlasí podle průzkumu 41 procent Američanů.

Napříč USA se tak prakticky bezprostředně po publikaci verdiktu začaly ukazovat dalekosáhlé dopady dramatické intervence nejvyššího soudu, která podle kritiků ohrožuje i další práva Američanů vybojovaná na soudním poli v posledních dekádách. Konzervativní většina soudního senátu shledala, že otázka legalizace potratů byla v roce 1973 rozhodnuta špatně a že americká ústava právo na ukončení těhotenství negarantuje. Šlo o velmi vzácný moment, kdy nejvyšší soudní instance v USA zrušením precedentu práva občanů omezila, nikoli rozšířila.

V důsledku verdiktu mohou američtí zákonodárci přístup k potratům libovolně regulovat. Několik států kontrolovaných Republikánskou stranou interrupce ihned zakázalo a očekává se, počet států zakazujících či omezujících možnost žen ukončit těhotenství brzy přesáhne 20.

Pokud v těchto státech ještě fungovaly kliniky poskytující související péči, pak se to rychle mění. Deník The New York Times (NYT) popisuje případ kliniky Women’s Health Center of West Virginia ve městě Charleston, která hned v pátek zrušila všechny dohodnuté termíny. Důvodem údajně byla obava, že v Západní Virginii po zásahu nejvyššího soudu znovu platí norma z předminulého století, která provádění potratů stavěla mimo zákon.

"Když jsem šla spát, měla jsem svůj termín a všechno bylo dohodnuté, a dnes (v pátek) je to jako před rokem 1973," řekla 21letá žena, která si v dané klinice ve čtvrtek domluvila schůzku na červenec.

Ženy, které chtějí ukončit těhotenství, ale žijí ve státech, kde nyní možnost navštívit potratovou kliniku mizí, teď překotně vyhledávají péči v jiných státech nebo se ohlíží po jiných možnostech, píše NYT. Upozorňuje při tom na nárůst poptávky po pilulkách vyvolávajících potraty. Nezisková organizace Just the Pill, která tuto péči v několika státech zprostředkovává, uvedla, že v prvních hodinách po rozhodnutí nejvyššího soudu obdržela asi čtyřikrát tolik žádostí o schůzky než běžně dostává za jeden den.

I tento způsob ukončování těhotenství by se ovšem mohl stát terčem restrikcí ve státech s republikánským vedením. Snahu omezit přístup k potratovým pilulkám avizovala v televizním rozhovoru guvernérka Jižní Dakoty Kristi Noemová, která nicméně podle agentury AP dodala, že těhotné ženy by za jejich kupování neměly čelit trestnímu stíhání. Federální ministr spravedlnosti Merrick Garland v pátek deklaroval, že státy nemohou zakazovat používání mifepristonu, což je hlavní účinná látka používaná k vyvolávání interrupcí.

Před budovou nejvyššího soudu ve Washingtonu i v sobotu pokračovaly protesty proti změně ústavního pořádku, který platil téměř 50 let a který podle průzkumů podporovala většina Američanů. Podle agentury AFP za mimořádných bezpečnostních opatření demonstrovaly tisíce lidí. "Žádná žena by neměla být nucena stát se matkou," řekla jistá 19letá účastnice protestu. Policie chránící washingtonský Kapitol uvedla, že zatkla dva lidi, zřejmě za vylití červené barvy ke schodům nejvyššího soudu, píše NYT.

V různých koutech USA přinesly páteční a sobotní manifestace potyčky či jiné konfrontace mezi odpůrci a zastánci práva na potrat, násilí ze strany policie i různé incidenty u státních parlamentů nebo zařízení určených pro těhotné ženy. Někdo v sobotu rozbil sedm oken na sídle zákonodárného sboru ve Vermontu a na přední straně budovy zanechal nápis "jestli nejsou v bezpečí potraty, pak ani vy". V Longmontu ve státě Colorado v sobotu ráno hořelo v křesťanském středisku po těhotné ženy, což úřady podle televize NBC News vyšetřují jako žhářský útok.

Policie v oregonském Eugene v sobotu oznámila deset zatčení poté, co podle ní lidé zareagovali na výzvu uspořádat "noc hněvu" v ulicích města. Páteční incident při shromáždění ve státě Rhode Island zase vyústil ve formální obvinění z napadení proti policistovi z města Providence. Strážník Jeann Lugo, který kandidoval do regionálního senátu za Republikánskou stranu, údajně udeřil do tváře ženu, která usiluje o nominaci ve stejném souboji na straně demokratů. Lugo následně svou kampaň ukončil.

Asi nejdramatičtější dění zažilo sídlo arizonského parlamentu ve Phoenixu, kde policie v pátek večer použila slzný plyn. Na místě se shromáždily tisíce lidí nespokojených s verdiktem nejvyššího soudu, zatímco uvnitř byli zákonodárci, kterým končila letošní schůze. Podle AP drtivá většina lidí demonstrovala pokojně a policie nikoho nezatkla. Video natočené zevnitř kapitolu nicméně ukazuje, že někteří účastníci protestu bouchali na skleněné dveře a okna budovy. Policie po použití slzného plynu hovořila o "anarchických a kriminálních činech", protestující zase o násilné a přehnané reakci, která přišla bez varování, píše AP.

Část americké veřejnosti páteční verdikt vítá, přičemž zdůrazňuje práva "nenarozených dětí", jak lidé z takzvaného hnutí pro život hovoří o embryích a plodech. "To, co zastánci názoru 'moje tělo, moje volba' nechápou, je, že potracené miminko žádnou volbu nemělo," řekl agentuře Reuters jistý muž při shromáždění u budovy nejvyššího soudu USA. Řadu médií pak v sobotu zaujal výrok republikánské kongresmanky Mary Millerové, která při mítinku po boku exprezidenta USA Donalda Trumpa označila zrušení práva na potrat za "historické vítězství bílého života".

Soudní spory kolem regulace interrupcí nicméně páteční rozhodnutí neukončilo. Už o den později společnost Planned Parenthood, která provádí potraty v různých státech, podala žalobu s cílem zablokovat zákaz procedur zavedený ve státě Utah. Stížnost tvrdí, že opatření, které vstoupilo v platnost se zrušením precedentu z roku 1973, porušuje více bodů státní ústavy, informuje NYT.

Průzkum: Se zrušením ústavního práva na potrat souhlasí 41 procent Američanů

Většina Američanů nesouhlasí s pátečním rozhodnutím Nejvyššího soudu USA, které zrušilo ústavní právo na potrat, vyplývá z průzkumu agentury YouGov pro televizi CBS News. Nesouhlasné stanovisko k verdiktu dalo najevo 59 procent dotázaných, zbylých 41 procent mu vyslovilo podporu. Potraty by v USA měly být za všech okolností nebo ve většině případů legální podle 64 procent účastníků průzkumu.

Nová čísla se nijak zásadně neodklání od hodnot z posledních desetiletí, kdy sondáže opakovaně ukazují většinovou podporu práva na ukončení těhotenství v americké společnosti. Agentura Pew Research Center se už skoro tři dekády prakticky každý rok lidí ptá na postoje k legálnosti potratů a jen jednou méně než 50 procent dotázaných uvedlo, že by měly být vždy nebo ve většině případů povolené.

Konzervativní většina v senátu nejvyššího soudu nicméně rozhodla, že americká ústava právo na potrat negarantuje a že verdikt z roku 1973, který toto právo ukotvil, byl chybný. V důsledku nového rozhodnutí pěti z devíti členů soudu mohou američtí zákonodárci přístup k interrupcím libovolně omezovat, což také republikánští lídři mnoha států činí.

Mezi republikány a demokraty je v pohledu na potraty obrovská názorová propast, což ukazuje i nový průzkum. Podporu pátečnímu verdiktu nejvyššího soudu v něm vyjádřilo jen 17 procent demokratů, zatímco souhlas dalo najevo 78 procent republikánů. Rozdělení podle pohlaví respondentů zase naznačuje, že zrušení precedentu z roku 1973 považují za nesprávné dvě třetiny amerických žen. Z těch dotázaných uvedlo 56 procent, že podle nich verdikt životy žen v USA zhorší, zatímco opačný názor vyslovilo jen 16 procent.

Mapování názorů na potraty je ovšem velmi složité a statistiky vyplývající z obecných otázek zde mohou být zavádějící, vysvětluje v podrobné analýze publicistický server Vox. "Američané převážně chtějí legální přístup k potratům, alespoň v některých situacích. Ale jakmile jdete do větších podrobností, obrázek se zkomplikuje. Pohledy na specifické body jsou výrazně rozmanitější," zdůrazňuje Vox.

Text upozorňuje například na to, jak se mění podíl různých odpovědí v závislosti na různé načasování hypotetických potratů. Když se v průzkumu Pew Research Center otázka týkala prvních šesti týdnů, uvedlo 51 procent respondentů, že by mělo být "v zásadě legální" těhotenství ukončit, ve srovnání se 26 procenty odpůrců. Při 24. týdnu se ale poměr mezi dvěma tábory takřka otočil.

"Nemůžete žádnou jednotlivou otázku z průzkumu brát zcela vážně, protože když se podíváte jenom o centimetr pod povrch, dostanete data, která jsou (vzájemně) v rozporu," řekla Tresa Undemová, spoluzakladatelka firmy PerryUndem provádějící sociologické výzkumy. Běžné průzkumy v otázce potratů podle ní naráží na skutečnost, že většina lidí své názory na věc příliš nepromýšlí a ani tématu moc nerozumí. Její tým například při podrobnějším dotazování zjistil, že asi třetina lidí, kteří se při jistém časovém ohraničení vyslovili pro postavení interrupcí mimo zákon, následně uvedla, že by preferovali, kdyby se zákonodárci v jejich státě do otázky nemíchali.

"Při veškeré mojí práci... bylo podstatné to, že veřejnost chce rozhodnutí ohledně potratů nechat na lidech, ne na vládě," řekla Undemová.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2022 ČTK

Reklama

29°C

Dnes je pondělí 15. srpna 2022

Očekáváme v 9:00 26°C

Celá předpověď