Vedení Prahy chce zvýšit nájmy v tisících městských bytů

foto Pražský radní Adam Zábranský (Piráti), v jehož kompetenci je bydlení a otevřená radnice, poskytl 28. listopadu 2018 v Praze rozhovor redaktorům České tiskové kanceláře.

Praha - Za bydlení ve zhruba tří tisícovkách městských bytů platí nájemníci nájmy hluboko pod tržní úrovní bez konkrétního důvodu. Praha bude usilovat o jejich zvýšení. Nebude se to týkat bytů pro potřebné profese nebo sociálně slabé. V rozhovoru s ČTK to řekl radní pro bydlení Adam Zábranský (Piráti). Magistrát spravuje asi 8000 bytů, další mají ve správě městské části. Zábranský dodal, že magistrát nemá přesné informace o počtu bytů ve správě městských částí, což by se mělo změnit.

Podle Zábranského je v majetku magistrátu zhruba 3000 bytů s historickými smlouvami, které nejsou vyhrazeny pro sociální účely nebo pro potřebné profese. Zhruba polovina smluv je na dobu určitou a polovina na neurčito. Podle Zábranského není jasné, proč by obyvatelé těchto bytů měli být zvýhodněni. "Vůbec nevíme, proč v těch bytech jsou a platí třetinu tržního nájmu," řekl.

Developerská společnost Trigema v poslední statistice uvedla, že průměrné tržní nájemné bez poplatků v Praze ve třetím čtvrtletí činilo 345 korun za metr čtvereční. Za poslední dva roky nájmy stouply téměř o čtvrtinu. Nejdražší nájmy jsou v centru Prahy, v Praze 1 činí v průměru 419 korun za metr čtvereční měsíčně, v Praze 2 je to 378 korun. Nájemci městských bytů zpravidla platí za metr čtvereční částky v rozmezí 60 a 120 korun. Průměrná velikost pronajímaného bytu v Praze je podle Trigemy zhruba 78 metrů čtverečních.

Zábranský zadal zpracovat návrh plošného zvýšení nájmů v těchto bytech. V případě smluv na dobu určitou se podle něj dá nájem zvýšit při prodloužení smlouvy, u smluv na neurčito je to komplikovanější. Podle nového občanského zákoníku může město nájmy v rozmezí tří let zvýšit nejvýše o 20 procent. To by se podle radního mělo udělat několikrát, aby se nájmy alespoň přiblížily tržní úrovni. Pokud by obyvatelé prokázali, že jsou ve finanční tísni a měli by problém vyšší nájem platit, mohli by být z plošného navýšeni vyjmuti. Příjmy z nájmů by také měly být povinně použity na rozvoj bydlení.

Město má podle Zábranského také problém s evidencí bytů a spoluprací městských částí a magistrátu. Otázku bydlení je podle něj nutné řešit jako celek, magistrát nicméně nemá ani jasný přehled o tom, kolik která městská část spravuje bytů. Zábranský proto bude chtít vytvořit centrální evidenci a v blízké době se plánuje sejít s radními pro bydlení městských částí. Zároveň chce nechat zpracovat komplexní bytovou politiku s dlouhodobým výhledem. Ta současná je z roku 2004. V blízké době vznikne podle něj také analýza pozemků, na kterých by mohly vyrůst městské bytové domy. Zároveň vedení Prahy zvažuje další způsoby podporovaného bydlení, například to, že by lidem a rodinám v sociální tísni doplácel část nájemného, která jim schází.

Podle dva roky staré analýzy společnosti KPMG po roce 1991 přešlo do vlastnictví Prahy 194.000 bytů a městský fond od té doby privatizacemi klesl na necelou pětinu tohoto počtu. Nedostatek bytů a růst cen bydlení je jedním z nejdiskutovanějších problémů, které metropole momentálně řeší.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2018 ČTK

Reklama

1°C

Dnes je čtvrtek 13. prosince 2018

Očekáváme v 23:00 -3°C

Celá předpověď