Vědci: Hrdina boje za nezávislost USA byl asi žena či intersexuál

foto Vlajka USA, vichřice, počasí - ilustrační foto.

Washington - Hrdina boje za nezávislost Spojených států amerických Casimir Pulaski mohl být ve skutečnosti ženou či intersexuálem, tedy jedincem, který anatomicky vykazuje znaky obou pohlaví. Vyplývá to z nové studie amerických vědců, kteří zkoumali ostatky varšavského rodáka, jenž zahynul na následky zranění z bitvy v roce 1779.

Casimir Pulaski, který se narodil v roce 1745 do polské šlechtické rodiny jako Kazimierz Michal Wladyslaw Wiktor Pulaski, bojoval v Polsko-litevské unii proti rostoucímu vlivu Ruska. Po vojenské porážce protiruských sil odešel do exilu ve Francii, kde se seznámil z Benjaminem Franklinem, který jej získal pro boj amerických kolonií za nezávislost na Británii.

Pulaski je dnes považován za hrdinu v Polsku i ve Spojených státech, kde v roce 1777 údajně zachránil život pozdějšímu prvnímu prezidentovi Georgi Washingtonovi, když našel únikovou cestou z britského obklíčení. Zemřel ve věku 34 let v roce 1779 poté, co byl zraněn při obléhání města Savannah.

Ostatky generála Pulaského byly více než dvě stovky let uloženy v kovové schránce pod pomníkem v Savannahu ve státě Georgia. Před dvěma desítkami let vědci kosti vyzvedli a prozkoumali. K překvapení antropologů se ale u ostatků jednalo o kosti s jednoznačnými ženskými rysy. "Ta kostra je tak ženská, jak jen může být," popsal výsledek svého zkoumání forenzní antropolog z Arizonské státní univerzity Charles Merbs.

Zaskočení vědci se následně pokoušeli prokázat, že kosti patří skutečně hrdinovi války za nezávislost, a vyloučit tak, že někdo ostatky vyměnil za kosti ženské. Opotřebení kostí podle výzkumu ovšem odpovídala jízdě na koni a zraněním, která bylo možné utrpět v bitvách. Tým vědců v čele s Charlesem Merbsem a Karen Burnsovou odebral rovněž vzorky DNA z ostatků Pulaského praneteře, tehdejší metody jim ale neumožnily určit, zda jsou příbuzní. Svou domněnku, že byl polský šlechtic ve skutečnosti ženou nebo intersexuálem, tak museli vědci označit za pouhou hypotézu.

Nedávno se však k výzkumu Merbse a Burnsové vrátil jiný tým vědců, který na základě lepšího testu DNA zjistil, že srovnání vzorků z kostí ze schránky nalezené pod pomníkem v Savannahu a z ostatků Pulaského praneteře dokazuje, že šlo o příbuzné.

Hrdina bojů za nezávislost, po kterém je v USA pojmenováno i několik měst, byl tak podle vědců geneticky žena nebo intersexuál, tedy jedinec, který se narodil s odlišnými vnitřními či vnějšími pohlavními znaky, než jsou typické pro muže nebo ženu. Podle Organizace spojených národů se až 1,7 procenta populace rodí jako intersexuálové.

Podle antropologa Merbse ale není pravděpodobné, že si generál Pulaski, který byl vychován jako muž, někdy myslel, že je žena. Mohl si podle něj myslet nanejvýš to, že s jeho tělem není něco tak docela v pořádku. "Tehdy o tom prostě ještě nevěděli," řekl s odkazem na intersexualitu, o které se v lékařských záznamech začíná poprvé psát až v 19. století.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2019 ČTK

Reklama

22°C

Dnes je sobota 25. května 2019

Očekáváme v 19:00 19°C

Celá předpověď