Ve Wannsee "úředníci" u stolu rozhodovali o osudech milionů lidí

foto Setkání "Stručně o Wannsee" připomínající výročí konference ve Wannsee - porady, na níž příslušníci složek SS a zástupci říšskoněmeckých úřadů koordinovali postup vyhlazení evropských Židů, 20. ledna 2022 v Praze.

Praha - O potřebě připomínání holokaustu i rozvíjení kritického myšlení dnes v Praze hovořili akademici, spisovatelé i bývalí politici. Setkání v rezidenci primátora se uskutečnilo u příležitosti 80. výročí konference ve Wannsee - porady, na níž příslušníci složek SS a zástupci říšskoněmeckých úřadů koordinovali postup vyhlazení evropských Židů. Setkání dnes uspořádaly organizace Památník ticha a pražský magistrát.

"Ona to vlastně žádná konference nebyla. Byla to standardní pracovní porada, kde se sešli běžní úředníci, kteří rozhodli o osudech 11 milionů," řekl v úvodu Tomáš Kraus z Federace židovských obcí. Na dnešním pražském setkání pak vystoupilo osm řečníků.

Jako první hovořil politolog a sociolog Fedor Gál, který se narodil v březnu 1945 v terezínském ghettu. Gál mluvil o tragických osudech svých příbuzných, snaze rekonstruovat jejich příběhy i vyrovnávání se s historií. Podotkl, že většina účastníků konference ve Wannsee měla vysokoškolské vzdělání a kultivované zájmy, přesto se zachovali zrůdně. "Vzdělání k narovnání charakterů deviantního člověka nestačí," poznamenal Gál. Gál také varoval před zhoubným nacionalismem, který označil za rakovinu, a zdůraznil, že ho využívá i řada současných politiků.

Setkání "Stručně o Wannsee" připomínající výročí konference ve Wannsee - porady, na níž příslušníci složek SS a zástupci říšskoněmeckých úřadů koordinovali postup vyhlazení evropských Židů, 20. ledna 2022 v Praze. Novinář Jakub Szantó při vystoupení k účastníkům setkání.

Novinář a spisovatel Jakub Szantó hovořil o kořenech antijudaismu a antisemitismu, připomněl také genocidu spáchanou na Arménech v někdejší Osmanské říši během první světové války. Szantó zdůraznil, že je třeba, aby holokaust a další genocidy nebyly připomínány jen jednou za čas. Poznamenal, že je třeba o nich přemýšlet, hledat a uvědomovat si, co se stalo, aby zůstala památka obětí naživu.

Historik Petr Koura mluvil o právníkovi Wilhelmu Stuckartovi, jednom z účastníků konference. Koura uvedl, že Stuckart mimo jiné spolupracoval na formulaci rasistických norimberských zákonů. Označil ho za vraha, který vraždil od stolu myšlenkami a zákony, které vytvářel, byť po válce dostal jen několikaletý test. Účastníky konference ve Wannsee pak Koura popsal jako výkonné úředníky, kteří vykonávali příkazy a přestali používat svůj mozek. "V tom vidím poselství i pro dnešní dobu – nenechme si žádnými vůdci rozkazovat, zachovejme si vlastní rozum, vlastní úsudek," zdůraznil Koura.

Vila u berlínského jezera Wannsee, kde se 20. ledna 1942 vrcholní nacisté na konferenci svolané Reinhardem Heydrichem dohodli na postupu vyhlazení evropských Židů

Filozof Petr Fischer pak za šílenou označil byrokratičnost procesu a záměr vybudovat systém vraždění, který měl vzbuzovat zdání legitimity. Spisovatel Pavel Kosatík mimo jiné podotkl, že účastníkům konference vyhovovalo, že zodpovídali jen za svou část, a nikoliv za celek. Vrchní zemský rabín Karol Sidon nabádal k ostražitosti před těmi, kteří i v současnosti mluví o "židovské otázce". Dalšími řečníky byli bývalý premiér a disident Petr Pithart a historik Jakub Rákosník. Vizuální umělec Daniel Pešta zakončil sérii příspěvků videoartem s názvem Řetěz.

Konferenci 15 vysokých vůdců SS, státních úředníků a stranických funkcionářů svolal šéf Hlavního říšského bezpečnostního úřadu (RSHA) a pověřenec pro řešení židovské otázky Reinhard Heydrich. Deset účastníků bylo z řad akademiků, devět z 15 mělo právní vzdělání a osm mělo doktorský titul. Při debatách o organizaci genocidy popíjeli koňak.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2022 ČTK

Reklama

23°C

Dnes je sobota 21. května 2022

Očekáváme v 21:00 15°C

Celá předpověď