Ve volbách v USA se rozhoduje také o Kongresu

foto Interiér amerického Kongresu. Ilustrační foto.

Washington - U voleb v USA přitahuje největší pozornost souboj o křeslo v Bílém domě, Američané však v listopadu rozhodují rovněž o obsazení řady dalších významných veřejných pozic, které mohou mít zásadní dopad na politický vývoj v příštích letech. Klíčové jsou zejména volby do Kongresu, v nichž se rozhoduje o všech křeslech ve Sněmovně reprezentantů a o třetině mandátů v Senátu. V některých státech a teritoriích budou voliči rovněž vybírat nové guvernéry.

Ačkoli bývá prezident Spojených států často označován za nejmocnějšího muže na světě, bez jemu nakloněného Kongresu je pro něj zejména v současném politickém klimatu obtížné prosadit důležité zákony. I kdyby se tak demokrat Joe Biden dostal do Bílého domu, na což má podle průzkumů a modelů v současnosti větší šanci než jeho sok Donald Trump, Senát s republikánskou většinou by mu mohl bránit v prosazení reforem například v oblasti zdravotní péče, klimatu, či pomoci americké ekonomice zasažené pandemií covidu-19.

Touhu po ovládnutí Senátu u demokratů ještě zdůraznilo nedávné úmrtí soudkyně nejvyššího soudu Ruth Baderové Ginsburgové, jejíž nástupkyni do funkce potvrzuje právě horní komora Kongresu. Demokraté hlasitě protestují proti nezvykle rychlému jmenování konzervativní soudkyně Amy Coneyové Barrettové do funkce, se svou současnou menšinou v Senátu však nemohou procesu zabránit.

Každý stát vysílá do Senátu dva zástupce nehledě na počet obyvatel. Wyoming s necelými 600.000 obyvateli má tedy v horní komoře stejný hlas, jako téměř 40milionová Kalifornie. Jelikož demokraty v současné době volí spíše voliči v hustěji obydlených oblastech, jako jsou velká města, a k republikánům se kloní častěji lidé z venkova, čelí demokraté znatelné strukturální nevýhodě při snaze získat v Senátu převahu. Podle serveru FiveThirtyEight je v Senátu venkovské obyvatelstvo zastoupeno asi dva až třikrát silněji než Američané žijící ve městech, ačkoli jsou na úrovni celých USA tyto dvě skupiny obyvatel stejně početné. Dokud se tedy zásadně nepromění voličské koalice obou hlavních stran, budou demokraté převládat v Senátu pravděpodobně méně často než republikáni.

Demokraté však letos mají výhodu, protože obhajují jen 12 křesel z celkových 35, o nichž se bude rozhodovat. Podle pozorovatelů přitom reálně hrozí ztráta mandátu jen dvěma demokratům, zatímco republikáni by podle průzkumů mohli přijít až o deset křesel.

Nyní je v horní komoře 53 republikánských senátorů, opozice tam disponuje 47 hlasy. Aby tak demokraté horní komoru ovládli, musí republikánům sebrat čtyři křesla, respektive tři, pokud vyhraje Biden a jeho spolukandidátka Kamala Harrisová. Americký viceprezident je totiž šéfem Senátu a může rozhodovat v případě vyrovnaného počtu hlasů.

Podle modelu serveru FiveThirtyEight mají nyní demokraté šanci asi 74 procent, že získají po volbách v Senátu převahu. Podobně jako u prezidentské volby lze v některých státech téměř s jistotou říci, jak tam hlasování dopadne. Osud horní komory se tak bude rozhodovat jen v hrstce z nich, mezi nejsledovanější patří Arizona, Colorado, Montana, Iowa, Severní Karolína a Maine.

Demokraté již nyní disponují většinou ve Sněmovně reprezentantů, kterou se jim podle většiny modelů s velkou pravděpodobností podaří obhájit. Všichni zákonodárci v dolní komoře se musí každé dva roky ucházet o znovuzvolení, podle analytiků je však letos nejistý výsledek jen asi v desetině ze všech 435 volebních okrsků.

V 11 státech a dvou přidružených teritoriích se budou rovněž volit guvernéři, kteří jsou hlavami exekutivy. V současnosti má 26 z 50 amerických států republikánského guvernéra a zbytek patří demokratům. Podle serveru Politico mají republikáni šanci, že se jim podaří od demokratů získat guvernérské křeslo v Montaně a v Západní Virginii.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2020 ČTK

Reklama

1°C

Dnes je středa 25. listopadu 2020

Očekáváme v 9:00 0°C

Celá předpověď