Ve Venezuele nechodí do školy přes polovina žáků a učitelů

foto Příznivci vůdce venezuelské opozice Juana Guaidóa na protestním pochodu v Caracasu (5. dubna 2019).

Caracas - Ve Venezuele, která se potýká s ekonomickou, politickou a humanitární krizí, nekolabuje pouze hospodářství, energetická síť či zdravotnictví, ale i školství. Asi 70 procent učitelů, žáků a studentů nechodí pravidelně do školy, protože tam neteče voda, nesvítí světlo a nefunguje veřejná doprava. Po jednání parlamentní komise pro vzdělávání to dnes oznámila její šéfka Bolivia Suárezová.

"Ta situace je alarmující, protože se nepřipravujeme na budoucnost. V zemi, kde chybí vzdělávání, není rozvoj, nebude pokrok," uvedla Suárezová podle opozičního serveru La Patilla. Dodala, že jediným řešením je konec vlády autoritářského prezidenta Nicoláse Madura.

"Proto musíme vytrvat v ulicích, chodit po celé zemi demonstrovat, dokud vláda nepadne," uvedla Suárezová a vyzvala k účasti na další protivládní demonstraci 1. května.

Venezuela, která má největší zásoby ropy na světě, se už několik let potýká s hlubokou ekonomickou krizí. Opozice i řada expertů z ní viní socialistickou hospodářskou politiku Madurovy vlády, ta ale vinu odmítá a tvrdí, že za krizí stojí "špinavá válka imperialistických" USA.

Přes tři miliony Venezuelanů už za poslední roky utekly do zahraničí kvůli autoritářské vládě, ale hlavně kvůli nedostatku potravin a léků. Letos se zintenzivnily ve Venezuele také několikadenní výpadky elektřiny, kvůli nimž neteče ani voda a kvůli nimž zemřelo i několik pacientů v nemocnicích. Podle opozice vláda dlouhodobě zanedbávala údržbu energetické infrastruktury a peníze na investice do ní zpronevěřila. Madurova vláda označuje výpadky za sabotáž řízenou z USA a Kolumbie.

Přes tři roky trvá ve Venezuele i krize politická. Po vítězství opozice v parlamentních volbách koncem roku 2015 totiž Madurova vláda začala s pomocí ústavního soudu blokovat práci poslanců a posléze si ustavila vlastní zákonodárný sbor.

Letos v lednu se politická krize vyhrotila, když šéf opozicí ovládaného parlamentu Juan Guaidó složil přísahu jako prezident poté, co poslanci neuznali Madurovi nový prezidentský mandát. Guaidóa uznalo za hlavu státu přes 50 států, které se v čele s USA snaží Madurovu vládu přimět k rezignaci diplomatickým úsilím i ekonomickými sankcemi. Madura, který je u moci už šest let, stále podporuje mimo jiné Rusko, Čína nebo Turecko.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2019 ČTK

Reklama

24°C

Dnes je pátek 23. srpna 2019

Očekáváme v 3:00 15°C

Celá předpověď