Vatikán vybral Graubnera, protože už cítil potřebu vyměnit Duku, míní teolog

foto Pražský arcibiskup Dominik Duka (vlevo) a jeho nástupce, dosavadní olomoucký arcibiskup Jan Graubner na tiskové konferenci v Arcibiskupském paláci, 13. května 2022, Praha.

Praha - Jmenování Jana Graubnera, který je rok před povinným podáním rezignace na pozici arcibiskupa, do čela pražské arcidiecéze, svědčí o dosavadním neúspěchu snahy o generační obměnu biskupského sboru římskokatolické církve v ČR. V rozhovoru s ČTK to dnes uvedl teolog a církevní historik z Evangelické teologické fakulty Univerzity Karlovy Martin Vaňáč. "Na druhou stranu se zdá, že už i ve Vatikánu cítili velkou potřebu výměny dosavadního pražského arcibiskupa Dominika Duky, který svými vyjádřeními a některými kroky v poslední době pravidelně budí kontroverze poškozující církev," uvedl Vaňáč.

Šance na generační obměnu zůstává podle něj v případě diecézí moravské církevní provincie. V případě diecéze ostravsko-opavské je pozice uvolněná úmrtím biskupa Františka Václava Lobkowicze letos v únoru, v diecézi brněnské biskup Vojtěch Cikrle oslavil 75. narozeniny v roce 2021 a nyní se uvolnila pozice i v olomoucké arcidiecézi. "Myslím si, že tyto diecéze jsou méně exponované než pražská arcidiecéze, takže proces výběru by mohl být jednodušší," uvedl Vaňáč.

Nový pražský arcibiskup Jan Graubner dnes na tiskové konferenci zmínil, že když ho prefekt Kongregace pro biskupy, kanadský kardinál Marc Ouellet, požádal o přesun do Prahy, namítal, že už se chystá do důchodu. Ouellet odpověděl argumentem, že on sám v kurii přesluhuje už téměř tři roky. "Ukazuje to, že ani standardní proces výběru, který provádí apoštolský nuncius, v tomto případě neuspěl," uvedl Vaňáč.

Graubner je stejně jako Duka považován za zastánce konzervativních přístupů v církvi. Duka má za sebou během svého více než desetiletého působení v čele pražské arcidiecéze několik kontroverzních výstupů. Naposledy to byla jeho účast na akci Hnutí pro život, které sdružuje odpůrce potratů a zastánce tradiční rodiny. Stalo se to krátce poté, co hnutí vzbudilo pozornost kvůli své reakci na případy znásilňování žen na Ukrajině. Odmítavě se postavilo k podávání léků, které ukončí těhotenství po znásilnění. Duka pár dní poté znásilňování ve válce odsoudil, uvedl ale také, že ženy mají možnost nechtěné dítě donosit a odložit do babyboxu nebo se později se svým traumatem smířit.

Jmenování Graubnera podle Vaňáče obecně vypovídá o tom, že zavedené postupy pro hledání nových biskupů a arcibiskupů v římskokatolické církvi nefungují dobře a že scházejí vhodní kandidáti, kteří by byli ochotní a schopní tento v katolické církvi důležitý úřad převzít. "Římskokatolická církev je jednou z mála církví u nás i ve světě, ve které se při jmenování nových biskupů nebo i farářů nevyžaduje volba reprezentativním shromážděním, například synodem nebo alespoň požadavek na transparentní proces spojený s konzultacemi s místní církví nebo místním společenstvím. Konzultace sice probíhají, ale jejich transparentnost znemožňuje přísné utajení, takže jsme ohledně jejich průběhu odkázáni pouze na úniky informací nebo různé neověřené drby," připomněl teolog.

Na to, že by papežovo rozhodnutí nějak výrazně ovlivnila současná situace ve světě, odpověděl, že zřejmě nikoli. "Možná byl ten proces výběru nedůsledný a zdlouhavý mimo jiné s ohledem na skutečnost, že vatikánská administrativa musí věnovat pozornost mnohem důležitějším věcem a papež František se ve středoevropské situaci neorientuje se znalostí, kterou disponoval ´polský papež´ Jan Pavel II. nebo ´německý papež´ Benedikt XVI.," míní Vaňáč.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2022 ČTK

Reklama

27°C

Dnes je pondělí 16. května 2022

Očekáváme v 21:00 17°C

Celá předpověď