Várhelyi slíbil nezávislost na Orbánovi, podporu EP nezískal

foto Navržený maďarský eurokomisař pro sousedskou politiku a rozšíření EU Olivér Várhelyi

Brusel - Navržený maďarský eurokomisař Olivér Várhelyi na první pokus nezískal podporu potřebné většiny zahraničního výboru Evropského parlamentu (EP). Část europoslanců nebyla podle informací ČTK spokojena s jeho ujišťováním o nezávislosti na premiérovi Viktoru Orbánovi a vyžádala si dodatečné písemné odpovědi. Várhelyi, který má mít na starosti sousedskou politiku a rozšíření EU, mimo jiné slíbil přehodnotit vztahy s Tureckem či otevřenost k přístupovým jednáním s balkánskými zeměmi. Navržený francouzský eurokomisař Thierry Breton dnes přislíbil, že v souvislosti se svou dosavadní pozicí šéfa velké technologické firmy Atos předejde jakémukoli střetu zájmů. Europoslanci dávali najevo obavy z jeho možných vazeb na bývalou firmu hned od začátku dnešního tříhodinového slyšení, které prověřuje jeho připravenost na vlivnou funkci komisaře pro vnitřní trh.

Podporu sice získal od nejsilnější lidovecké frakce a dalších pravicových skupin, na potřebnou dvoutřetinovou většinu poslanců výboru to však nestačilo. Socialisté, liberálové a zelení požádali o dodatečné písemné odpovědi. Pokud jejich obavy o svou nezávislost nerozptýlí, bude jej čekat nové slyšení. Souhlas výboru je podmínkou, aby se stal součástí komise Ursuly von der Leyenové, o níž by mělo hlasovat listopadové plénum EP.

Várhelyi čelil během dnešního téměř tříhodinového "grilování" v zahraničním výboru opakovaným dotazům týkajícím se Orbána, který má podle řady europoslanců v úmyslu ovlivňovat prostřednictvím Várhelyiho portfolia unijní politiku vůči Turecku či postsovětským zemím. Várhelyi několikrát zopakoval, že bude pracovat zcela nezávisle, o čemž podle něj svědčí i jeho dřívější působení v Bruselu. Prohlásil, že "nepřipustí ovlivňování" ze strany jakékoli vlády.

Komise vede kvůli krokům Orbánovy vlády s Maďarskem řízení kvůli porušování principů právního státu. EP už v září odmítl prvního maďarského kandidáta Lászlóa Trócsányiho, který měl rovněž úzké vazby na Orbána. Řada poslanců nebyla s Várhelyiho odpověďmi týkajícími se premiéra spokojena a někteří připomínali, že jako dosavadní velvyslanec při EU vetoval některá rozhodnutí členských států na zjevný Orbánův příkaz.

"Kdokoli vidí Orbánovo nadbíhání (tureckému prezidentovi Recepu Tayyipu) Erdoganovi a (ruskému prezidentovi Vladimiru) Putinovi, nemůže dát Várhelyimu důvěru jako komisaři pro rozšíření EU a sousedskou politiku, který je odpovědný za Ukrajinu a Turecko," uvedl po slyšení socialistický europoslanec Udo Bullmann.

Naproti tomu politici z lidovecké frakce, do níž patří také Orbánova strana Fidesz, byli stejně jako další pravicoví poslanci spokojeni s vystoupením, které označili za věcné a dobře připravené.

Várhelyi se snažil rozptýlit například obavy z toho, že bude příliš vstřícný k Ankaře.

"Budeme muset přehodnotit naše vztahy s Tureckem," řekl. Připustil, že unie bude nadále Ankaru podporovat, aby poskytovala útočiště migrantům směřujícím do Evropy. Případné omezení peněz pro Turecko, po němž volají někteří evropští politici, bude podle něj vyžadovat "opatrný přístup". Na druhou stranu však Brusel nebude přehlížet problematické jednání turecké vlády například v přístupu k právnímu státu či svobodě médií, dodal.

Evropští lídři v říjnu odsoudili vpád tureckých vojsk do Sýrie, EU však i vzhledem ke společnému partnerství v NATO či migrační dohodě s Ankarou k razantním krokům zatím nesáhla.

Téma rozšíření je v unii aktuální zejména s ohledem na patovou situaci kolem zahájení přístupových rozhovorů s Albánií a Severní Makedonií. Zatímco výrazná většina lídrů členských zemí byla pro to, aby začaly už v říjnu, francouzský prezident Emmanuel Macron to k nelibosti současné komise zablokoval.

Várhelyi přislíbil, že bude usilovat o to, aby tato jednání co nejdříve začala. "V sázce je důvěryhodnost EU," řekl s odkazem na slib, který unie dala oběma balkánským zemím. Ty splnily požadované podmínky a analytici upozorňují, že odmítavá reakce evropského bloku by mohla otevřít dveře ruskému vlivu.

Breton čelí dotazům kvůli bývalé firmě, slíbil zpřetrhat vazby

Francouz Thierry Breton dnes získal podporu výborů Evropského parlamentu (EP) a stane se eurokomisařem pro vnitřní trh. Breton během slyšení v EP slíbil, že v souvislosti se svou dosavadní pozicí šéfa velké technologické firmy Atos předejde jakémukoli střetu zájmů. Většině europoslanců ujištění stačilo, ačkoli někteří dávali najevo obavy z možných vazeb na bývalou firmu.

Breton byl po Sylvii Goulardové, kterou k velké nelibosti francouzského prezidenta Emmanuela Macrona poslanci odmítli schválit v říjnu, dalším Macronovým kandidátem, jenž čelil odporu části Evropského parlamentu. Někdejší francouzský ministr financí a hospodářství poslance už v písemném prohlášení ujistil, že odstoupil z čela společnosti a prodal veškeré akcie v hodnotě desítek milionů eur, které vlastnil.

Francouzská poslankyně za zelené Marie Toussaintová se během dnešního "grilování" Bretona zeptala, jak se chce vyhnout rozhodování o zakázkách pro bývalou firmu, která podniká v řadě oblastí, jež má mít Breton na starosti. Jeho portfolio zahrnuje průmysl, obranu, vesmírné projekty či digitální politiku.

Breton prohlásil, že se nebude účastnit žádných jednání spojených s bývalou společností a že bude dodržovat kodex chování eurokomisaře, který byl podle něj navržen právě pro případy, jako je ten jeho.

"Budu velmi radikální při uplatňování těchto principů," snažil se rozptýlit obavy poslankyně, k níž se přidalo několik dalších kolegů. Dodal, že schvalovací procesy v unijních institucích jsou transparentní a že je možné vše kontrolovat. "Všechny akce, kterých se zúčastním, budou zaznamenány," podotkl.

Podle české europoslankyně Dity Charanzové jsou jeho praktické zkušenosti z velkého byznysu naopak výhodou. "Je důležité, aby se nová komise neskládala jen z kariérních politiků," prohlásila Charanzová, která patří k Bretonově frakci liberálů.

Vedle ní získal Breton podporu dvou nejsilnějších europarlamentních skupin, lidovců a socialistů. Hlasovali pro něj i konzervativci a z významnějších frakcí byli proti pouze zelení, kteří požadovali odpovědi na doplňující dotazy.

Během slyšení Breton odpovídal na řadu otázek spojených s oblastí jednotného trhu. Prohlásil, že bude bojovat proti budování jakýchkoli nových překážek pro tento trh. Unie podle něj potřebuje nová pravidla pro hospodářskou soutěž přizpůsobená moderní digitální ekonomice. Breton je zastáncem uvolnění striktních pravidel prosazovaných budoucí místopředsedkyní komise Margrethe Vestagerovou, které má podle něj pomoci velkým evropským firmám ve světové konkurenci.

Prohlásil také, že chce zajistit, aby vznikl fond určený pro průmyslové státy závislé na fosilních palivech, jehož finance by zmírnily dopady přechodu k ekologicky šetrnému hospodářství. Podpořit hodlá také přijetí takzvaného "uhlíkového cla", které se má vztahovat na zboží ze zemí, které ignorují klimatickou odpovědnost.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2019 ČTK

Reklama

6°C

Dnes je pátek 6. prosince 2019

Očekáváme v 15:00 5°C

Celá předpověď