Válka na Ukrajině: poslanci nastínili svou vizi budoucí bezpečnosti Evropy

foto Estonská premiérka Kaja Kallasová.

V návaznosti na ruskou invazi na Ukrajinu vyzývají poslanci k navýšení obranného úsilí EU a k dalším krokům ke snížení energetické závislosti Evropy na Kremlu.

Fotogalerie

Ve středu dopoledne poslanci debatovali s estonskou premiérkou Kajou Kallasovou a s vysokým představitelem Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Josepem Borrellem o roli Evropy v měnícím se světě a o bezpečnostní situaci na kontinentu po ruské agresi proti Ukrajině.

Na úvod rozpravy předsedkyně Parlamentu Roberta Metsolová zmínila, co musí EU učinit v reakci na ruskou invazi a pokusy Kremlu destabilizovat evropský bezpečnostní řád: "Musíme přehodnotit roli Evropy v tomto novém světě. Musíme navýšit investice do obrany a inovativních technologií. Nastal čas, abychom podnikli rozhodné kroky k zajištění bezpečnosti všech Evropanů. Je čas vybudovat skutečnou bezpečnostní a obrannou unii a snížit naši závislost na Kremlu. To, čeho jsme byli dosud svědky, pokud jde o evropskou koordinaci, solidaritu a jednotu, nemá obdoby - a musí to být pro nás vzorem do budoucna".

Estonská premiérka Kaja Kallasová připomněla poslancům, že sama je dítětem deportované matky, kterou Stalin poslal na Sibiř, a ocenila opatření, jež EU přijala na pomoc Ukrajině, a solidaritu, kterou evropští občané projevili lidem prchajícím před válkou. Upozornila nicméně na to, že: "V tomto jsme dlouhodobě. Budeme muset projevit strategickou trpělivost, protože mír nevypukne zítra".

Premiérka Kallasová vyzvala k "politice inteligentního omezování“. Zdůraznila, že je třeba, aby EU "více a rychleji usilovala o snížení naší energetické závislosti na ruském plynu a ropě“ a aby posílila evropskou obranu "ruku v ruce s NATO“. V souvislosti s budoucností Ukrajiny řekla: "Je nejen v našem zájmu poskytnout Ukrajině perspektivu členství, ale je to také naše morální povinnost. Ukrajina nebojuje za Ukrajinu, ale za Evropu. Když ne teď, tak kdy?“

Vysoký představitel Josep Borrell zdůraznil, že probíhající válka "zanechá stopu v dějinách“, a upozornil, že EU a její občané nyní musí konečně usilovat o snížení své energetické závislosti na Rusku. To zahrnuje také vysvětlit občanům, "že náš způsob života něco stojí“. Evropa bude muset být připravena zaplatit za svoji reakci směrem k Rusku. Důsledky této války budou dlouhodobé; budou utvářet evropské politiky po mnoho let a desetiletí, řekl.

Záznam projevů je k dispozici zde.

Posílení evropské obrany, nová evropská pravidla pro azyl a omezení ruského plynu

V prvním kole projevů řečníků za poslanecké kluby se slova ujali: Arnaud Danjean (EPP, FR), Iratxe García Pérezová (S&D, ES), Nathalie Loiseauová (Renew, FR), Ska Kellerová (Greens/EFA, DE), Jaak Madison (ID, EE), Anna Fotygová (ECR, PL), Martin Schirdewan (The Left, DE).

Záznam vystoupení všech poslanců je k dispozici zde.

Mnozí poslanci ve svých projevech zdůraznili předchozí neúspěšné snahy EU o posílení obranných kapacit. Uvítali nový strategický kompas pro zajištění bezpečnosti v EU a vyzvali ke společnému úsilí o pokrok v Evropské obranné unii. Zároveň vyzvali všechny členské státy k proměně svých závazků v realitu. Zdůraznili rovněž, že je třeba, aby EU omezila využívání ruského plynu a ropy, aby více investovala do zelených technologií a skladování energie a aby zavedla řádný migrační systém pro přijímání uprchlíků a sdílení odpovědnosti za ně.

Někteří poslanci poukázali na to, že investice do bezpečnosti neznamenají jen výdaje na armádu, ale například i podporu kritické infrastruktury a kybernetické odolnosti a urychlení přechodu na zelenou ekonomiku. Další vyzvali k účinnějším sankcím proti ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi a jeho oligarchům, ke zvýšení daňové transparentnosti a ke zpomalení závodů ve zbrojení.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2022 ČTK

Reklama

4°C

Dnes je čtvrtek 8. prosince 2022

Očekáváme v 17:00 2°C

Celá předpověď