Vakcíny budou proti omikronu zřejmě zabírat méně, předpovídá šéf Moderny

foto Vakcína proti koronaviru od firmy Moderna - ilustrační foto.

Washington - Šéf americké farmaceutické společnosti Moderna Stéphane Bancel se na základě předběžných zjištění domnívá, že nynější vakcíny proti covidu-19 budou zřejmě méně účinné v boji s novou variantou koronaviru označovanou omikron. Řekl to v rozhovoru s listem Financial Times. Dodal však, že na průkazná data je potřeba počkat ještě asi dva týdny. Předběžné poznatky zároveň naznačily, že nižší účinnost by v souvislosti s omikronem mohly mít také umělé protilátky podávané pacientům s covidem-19, informoval dnes deník The Wall Street Journal (WSJ).

"Myslím, že neexistuje možnost, že by (účinnost) byla na stejné úrovni, jakou jsme měli s variantou delta," řekl Bancel v sídle společnosti ve městě Cambridge v americkém státu Massachusetts. "Myslím, že to bude pokles (účinnosti) materiálu. Jen nevím, jak velký, protože musíme počkat na data. Ale všichni vědci, se kterými jsem mluvil, říkají: Tohle nebude dobré," dodal šéf Moderny.

Řada expertů a politiků však v posledních dnech zněla optimističtěji. Jeden z ředitelů firmy Pfizer a bývalý šéf amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) Scott Gottlieb řekl stanici CNBC, že podle expertů na vakcíny zřejmě budou stačit tři dávky stávajících mRNA vakcín k poskytnutí "velmi dobré ochrany" před omikronem. Vrchní epidemiolog americké vlády Anthony Fauci zase opakovaně ujišťuje, že alespoň "určitou míru ochrany" zřejmě budou používané vakcíny poskytovat nadále.

Podobně se dnes vyjádřil Ugur Sahin, spoluzakladatel společnosti BioNTech a strůjce jedné z prvních očkovacích látek proti covidu-19. Přípravek vyvinutý ve spolupráci s firmou Pfizer podle něj pravděpodobně bude silně chránit před vážným onemocněním i při nákaze variantou omikron. "Náš vzkaz je následující: Neztrácejte hlavu, plán se nemění. Zrychlete podávání třetích, posilovacích dávek," uvedl.

Podle Bancela však mezi vědci narůstají pochybnosti, jelikož má varianta omikron největší počet mutací na takzvaném hrotovém proteinu, na který se nynější vakcíny soustředí ve snaze snížit nakažlivost viru. Většina odborníků se přitom domnívala, že se takto vysoce pozměněná varianta objeví až za rok či za dva, řekl šéf Moderny.

Zaměřit veškerou výrobní kapacitu Moderny na případnou novou látku namířenou proti omikronu by podle Bancela trvalo řadu měsíců. V mezidobí by přitom podle něj stálo za zvážení, zda by se rizikovým skupinám obyvatel neměla podávat silnější posilovací dávka stávajících očkovacích látek. Moderna i její konkurent Pfizer by podle něj nicméně mohly být schopny vyrobit kolem miliardy dávek případné nové vakcíny do příštího léta.

Šéf Moderny nicméně poznamenal, že přesunout veškerou pozornost jen na výrobu vakcíny zaměřené na omikron je poněkud riskantní, protože ve světě stále ještě kolují také předchozí varianty koronaviru.

Kromě účinnosti vakcín se za současného vývoje pandemie hovoří také o možnosti otupení další zbraně nasazené v boji proti koronaviru, kterou představují léky podávané nakaženým pacientům. Jedním z nich je "koktejl" uměle vytvořených protilátek od firmy Regeneron Pharmaceuticals, která nyní hlásí, že podle předběžných testů při použití proti omikronu ztrácí přípravek efektivitu. Podobný signál přišel podle listu WSJ od externích výzkumníků v souvislosti s mixem protilátek od firmy Eli Lilly.

"Výzkumníci uvádí, že některé protilátkové terapie budou pravděpodobně proti omikronu obzvláště slabé, protože tato varianta obsahuje mutace ve hrotovém proteinu, na který léky od Regeneron i Eli Lilly cílí, zatímco jiné přípravky by si měly vést dobře, protože útočí na prvky viru, které ve variantě zůstaly stejné," dodává deník.

Nástup omikronu také opět rozvířil polemiky kolem nerovnosti ve světové distribuci vakcín v důsledku skutečnosti, že byl nejdříve detekován na jihu Afriky, tedy v regionu s relativně nízkou proočkovaností. V novém rozhovoru se Bancel ohradil proti kritikům, kteří vinu za tyto nerovnosti připisují i farmaceutickým společnostem.

"To bylo zejména politické rozhodnutí bohatých zemí. V USA nám řekli, že nemáme jinou možnost, než dát 60 procent naší výrobní kapacity americké vládě. To nebylo rozhodnutí Moderny, to bylo rozhodnutí vlády USA," řekl Bancel. Dodal, že Moderna má nyní k dispozici desítky milionů dávek určených pro Afriku, nicméně jednotlivé vlády ani vakcinační program pro nízkopříjmové země Covax je nejsou schopny dostat k pacientům, a to z různých důvodů.

"Dochází nám (skladovací) prostor. Je to kvůli tomu, že buď nemají celní dokumenty, nebo nemají dostatečné kapacity chladniček, nebo protože je (v cílových zemích) obtížné dostat dávky k lidem," řekl šéf Moderny.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2022 ČTK

Reklama

15°C

Dnes je neděle 29. května 2022

Očekáváme v 9:00 14°C

Celá předpověď