Návštěvníci Zrcadlové kaple Klementina si mohou prohlédnout vzácné rukopisy

foto V Zrcadlové kapli Klementina v Praze byla 14. ledna 2022 zahájena třídenní výstava vzácných rukopisů pocházejících ze sbírek Národní knihovny ČR. Na snímku latinský zlomek Dalimilovy kroniky.

Praha - V Zrcadlové kapli Klementina v Praze dopoledne zahájili třídenní výstavu vzácných rukopisů pocházejících ze sbírek Národní knihovny ČR. Restaurátoři s bílými rukavicemi ráno do skleněných vitrín v rámci výstavy Kniha a závoj nainstalovali celkem 18 vzácných originálů. Řada z nich byla dlouhá léta uzavřená v trezorech a nyní si je opět na krátkou dobu může zdarma prohlédnout veřejnost. Mezi vystavenými exponáty se nachází i Velislavova bible a latinský zlomek Dalimilovy kroniky.

Fotogalerie

Velislavova bible je často přirovnávána ke středověkému komiksu. Bible vznikla kolem roku 1340 a je považována za nejobsáhlejší obrazový rukopis ve střední Evropě. Z původních 200 listů se jich dochovalo 178 a vedle scén ze Starého a Nového zákona jsou na nich zobrazeny i střípky z každodenního života tehdejší společnosti a rukopis je díky tomu zdrojem poznání života či módy 14. století.

Z rukopisu latinského překladu Dalimilovy kroniky, který pravděpodobně vznikl na objednávku Jana Lucemburského nebo Karla IV, se dochovala zhruba desetina - 24 pergamenových stran s bohatými iluminacemi, Zlomek tak dokládá, že nejstarší česká kronika byla přeložena i do latiny.

"Nejenom nevýznamnějším, ale i logicky nejdražším rukopisem z celé výstavy je Velislavova bible. Její hodnota není vyčíslitelná. Nejstarší rukopis je už z druhé poloviny 12. století a pochází z Pražského hradu z kláštera Benediktinek u Svatého Jiří. Nejtěžší rukopis z celé výstavy je takzvaný Malostranský graduál vážící 23 kilogramů," řekla ČTK autorka výstavy Renáta Modráková.

Vystavení nejvzácnějších rukopisů, které má Národní knihovna ve svých fondech, je vrcholem výstavy Kniha a závoj, prostřednictvím které si Národní knihovna připomíná 1100 let od mučednické smrti svaté Ludmily.

"Jedná se i mimořádnou příležitost vidět na krátkou dobu především středověké rukopisy, které jsou spojeny se svatoludmilskou legendou, vidět mistrovství těch, kteří rukopisy vytvářeli. Ať už tady v českých zemích nebo se jedná o skvostné importy ze severní Itálie," uvedl ministr kultury Martin Baxa (ODS).

Svatá Ludmila se objevuje v různých kontextech, které mapují její život i rozvoj jejího kultu. Od poloviny prosince se též koná výstava Kniha a závoj v Galerii Klementinum, kde se nachází 39 originálů se svatoludmilskou tematikou. Tato výstava bude otevřena až do 30. ledna 2022.

První česká světice svatá Ludmila byla manželkou prvního historicky doloženého Přemyslovce, knížete Bořivoje, který přijal křest z rukou svatého Metoděje. Kněžna, světice a patronka země české svatá Ludmila proslula podle církve vlídností a spravedlností, pomáhala chudým. Po smrti svého muže vládla pět let jako česká kněžna.

Osudným se jí podle legendy stal spor s vdovou po jejím synovi Vratislavovi Drahomírou, které se nelíbilo, že velmožové svěřili výchovu Vratislavových potomků Ludmile. Drahomíra si patrně najala vrahy, kteří Ludmilu uškrtili. Stalo se tak údajně v noci na 16. září 921. Ludmila byla pohřbena na Tetíně. Vnuk Václav nechal její ostatky přenést do Prahy, kde byly uloženy v chrámu sv. Jiří na Hradčanech.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2022 ČTK

Reklama

31°C

Dnes je pátek 20. května 2022

Očekáváme v 9:00 26°C

Celá předpověď