Guvernérem Virginie bude republikán Youngkin, demokraty asi čekají potíže

foto Hlasování o post guvernéra Virginie těsně vyhrál republikán Glenn Youngkin, vyplývá z projekcí stanice CNN.

Washington - Guvernérské volby v americkém státu Virginia vyhrál republikán Glenn Youngkin, demokraté ovšem ve velmi těsném klání obhájili post guvernéra ve státu New Jersey. Oba státy se v loňských prezidentských volbách klonily přesvědčivě k demokratům. Podle agentury AP výsledek ve Virginii prohloubil obavy v řadách Demokratické strany, kterou poškozuje klesající podpora prezidenta Joea Bidena. Tyto volby byly prvním testem voličských nálad po Bidenovu lednovém nástupu do Bílého domu.

Kandidát Demokratické strany a současný guvernér Virginie Terry McAuliff během volební noci odmítal porážku uznat, dnes dopoledne místního času už tak ale učinil. "Blahopřeji zvolenému guvernérovi Glennu Youngkinovi k vítězství. Doufám, že lidé Virginie stejně jako já popřejí jemu a jeho rodině vše nejlepší," uvedl v prohlášení.

Výsledek úterní volby je pro Demokratickou stranu tvrdou ranou. Youngkinovi se ve Virginii podařilo zvítězit jako prvnímu kandidátovi Republikánské strany od roku 2009. Stát přitom v posledním desetiletí dával přednost demokratům, loni v listopadu tam současný americký prezident Joe Biden ve volbách vyhrál o deset procentních bodů.

Biden dnes řekl, že dosavadní demokratický guvernér podle něho prohrál, protože "lidé jsou naštvaní a nejistí kvůli spoustě věcí, covidem počínaje a školami konče". Dodal, že bude dál prosazovat svůj program. "Vím, že lidi chtějí, abychom věci dotahovali do konce," řekl.

Youngkin se v kampani prezentoval jako politický outsider a svého vyzyvatele označoval za představitele politické elity. Podle médií se mu také podařilo šikovným způsobem vypořádat s odkazem bývalého prezidenta Donalda Trumpa, který je nadále zásadní postavou Republikánské strany. Trump sice Youngkina podpořil, nastupujícímu guvernérovi se nicméně podařilo kampaň postavit na lokálních tématech a nezabřednout do kontroverzních kauz, které exprezidenta obklopují. Podle médií tím ukázal cestu dalším republikánům před nadcházejícími volbami do Kongresu.

McAuliffe, který sloužil jako guvernér Virginie mezi lety 2014 a 2018, se v kampani snažil svého republikánského soupeře co nejvíce vykreslit jako pohůnka bývalého prezidenta, nicméně jeho snahy příliš nerezonovaly u umírněných a nezávislých voličů, kteří zřejmě volby nakonec rozhodli.

K neúspěchu demokratů zřejmě přispěla klesající podpora veřejnosti pro demokratického prezidenta Bidena. Jeho popularita utrpěla kvůli chaotickému stažení amerických vojáků z Afghánistánu a zejména v důsledku pokračujících neshod demokratů v Kongresu ohledně obřího investičního balíku, který byl jedním z Bidenových stěžejních předvolebních slibů. Prezident rovněž v kampani a po zvolení deklaroval jako jednu ze svých priorit boj proti koronaviru, jehož šíření se v USA podobně jako jinde ve světě stále nedaří významně zpomalit.

Youngkinovo vítězství je pro demokraty zatím nejvážnějším varováním, že by je za rok mohly čekat vážné problémy v kongresových volbách, píše agentura AP. Bidenova strana nyní kontroluje Senát jen nejtěsnější možnou většinou a ve Sněmovně reprezentantů má jen o hrstku křesel více než republikáni. Prohra ve Virginii tak zřejmě ještě zintenzivní rozepře demokratů v Kongresu ohledně Bidenových investičních plánů a podle AP je rovněž znamením toho, že je návrat Trumpa jako kandidáta v příštích prezidentských volbách v podstatě nevyhnutelný.

"Hnutí MAGA je větší a silnější než kdykoliv předtím," radoval se republikánský exprezident Trump po zveřejnění prvních projekcí s odkazem na své předvolební heslo z roku 2016 Make America Great Again (učiňme Ameriku opět velikou).

Nového guvernéra si v úterý volili také obyvatelé New Jersey, kde zvítězil stávající demokratický guvernér Phil Murphy nad republikánem Jackem Ciattarellim. Jejich souboj byl mnohem vyrovnanější, než se předpokládalo. Agentura AP napsala, že Murphy je prvním demokratickým guvernérem za posledních 44 let, kterému se podařilo post obhájit.

Těsné vítězství Murphyho ovšem pro demokraty není velkým důvodem k oslavám poté, co jej průzkumy stavěly do pozice poměrně jasného favorita a po loňském Bidenově vítězství v New Jersey o 16 procentních bodů. "Teď začíná hledání viníka," shrnuje dění uvnitř Demokratické strany povolební analýza serveru Axios. "Je načase, aby demokrati přestali dělat hovadiny, aby ukázali voličům, že fakt dokážeme vládnout," cituje článek nejmenovaného poradce jistého člena Sněmovny reprezentantů.

Starostou New Yorku bude Eric Adams, v Minneapolisu odmítli reformu policie

Novým starostou New Yorku se podle projekcí stane bývalý policista Eric Adams.

Novým starostou New Yorku se stane bývalý policista Eric Adams. Vyplývá to z projekcí agentury AP po skončení místních voleb. V čele nejlidnatějšího amerického města stane jako terpve druhý černoch v historii. Nové starosty si v úterý ve Spojených státech vybírali i obyvatelé dalších měst včetně Atlanty, Minneapolisu nebo Seattlu, podle AP se témata předvolebních kampaní týkaly zejména práce policie. Voliči v Minneapolisu odmítli nahradit policejní oddělení takzvaným oddělením veřejné bezpečnosti. Iniciativa vznikla po smrti černocha George Floyda.

Jedenašedesátiletý demokrat Adams v boji o funkci newyorského starosty podle očekávání s velkým odstupem porazil kandidáta republikánů, 67letého Curtise Sliwu. Podle stanice CNN má po sečtení zhruba 85 procent hlasů Adams 66 procent, jeho protivník bezmála 29 procent.

"Jsme teď příliš rozdělení. A ztrácíme krásu naší rozmanitosti," řekl Adams ve vítězném proslovu. Podle něj nezáleží na tom, zda Newyorčané pochází z Manhattanu, Queensu nebo Brooklynu. "Dnes si sundáváme dresy našich čtvrtí a oblékáme si dres týmu New York," citovala nového guvernéra agentura DPA.

Adams před volbami popsal, jak ho jako dospívajícího zbili policisté při zatčení. Když se později sám k bezpečnostním složkám přidal, stal se výrazným kritikem fungování policie a podporovatelem černochů v policejních řadách. Černoch byl poprvé v historii v úterý zvolen i do role vlivného prokurátora newyorského Manhattanu.

Téma policie a rasové nerovnosti se dostalo v USA i jinde ve světě do popředí loni v květnu, kdy při tvrdém zákroku bělošského policisty zemřel v Minneapolisu černoch George Floyd. Obyvatelé největšího města Minnesoty v úterním referendu odmítli přeměnu místního policejního sboru na oddělení veřejné bezpečnosti. V tom měli kromě policistů působit například experti na duševní zdraví, odborníci na závislosti a mediátoři, kteří by měli na starost většinu případů, v nichž figurují lidé bez domova, drogově závislí či osoby s psychickými problémy.

Podle podporovatelů iniciativy, která vznikla po Floydově smrti, je kompletní přeměna stávající policie nutná k zastavení policejního násilí. Podle kritiků byla řada podrobností v návrhu nejasná, změna by navíc mohla dopadnout na komunity ohrožené násilím s tím, jak ve městě narůstá zločinnost.

Odmítnutí zásadní reformy policie přivítal nynější starosta města Jacob Frey, který v úterý rovněž usiloval o znovuzvolení. Hlasy v souboji o radnici se v Minneapolisu stále sčítají, Frey je však podle dosavadních výsledků v poměrně významném vedení a v povolebním projevu již naznačil, že se považuje za vítěze.

"V Americe potřebujeme hluboké a strukturální změny policejní práce," řekl v úterý v noci Frey. "Zároveň však potřebujeme, aby měli policisté jistotu, že spolupracují přímo s místními obyvateli, aby nás udrželi v bezpečí," dodal.

Historický výsledek si v noci na dnešek připsala Michelle Wuová, která se jako první žena a první člověk jiné než bílé pleti dostala do čela Bostonu. V Detroitu místo starosty podruhé obhájil favorit, demokrat Mike Duggan. Podle AP bez problému vyhrál nad Anthonym Adamsem, který ve městě působil jako místostarosta na začátku tisíciletí. Prvního černošského starostu v historii si zvolil Pittsburgh, demokrat Ed Gainey tam pohodlně porazil Tonyho Morena nominovaného republikány.

V několika dalších amerických městech se hlasy stále sčítají. V Buffalu se prohlásil za vítěze dlouholetý demokratický starosta Byron Brown, který letos překvapivě prohrál v primárních volbách v souboji se zastánkyní levicovějšího křídla Demokratické strany Indiou Waltonovou, která sama sebe označuje za socialistku. Brown se tak sice neobjevil na volebních lístcích, místní zákony nicméně voličům umožňují volit v podstatě kohokoliv tím, že napíšou na lístek jeho jméno.

Podle listu The New York Times má na sobě tímto způsobem dopsané jméno asi 60 procent z dosud sečtených 70 procent lístků, což dává Brownovi slušné šance. Kompletní sečtení a potvrzení výsledků však může trvat týdny a Waltonová vyzvala, aby kandidáti počkali na spočítání všech hlasů.

Výsledek je stále nejasný také v Seattlu, kde se však ujal významného vedení Bruce Harrell nad Lorenou Gonzálezovou. V Atlantě postoupil souboj do druhého kola, do něhož se již probojovala předsedkyně rady města Felicia Mooreová. Souboj o to, s kým se utká v rozhodující volbě na konci listopadu, stále pokračuje.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2022 ČTK

Reklama

5°C

Dnes je pátek 28. ledna 2022

Očekáváme v 21:00 1°C

Celá předpověď