Praha - V pražské zoologické zahradě se dnes brzy ráno narodilo mládě luskouna krátkoocasého. Jde o prvního luskouna narozeného v Evropě, uvedl ředitel zahrady Miroslav Bobek na twitteru. Luskouni krátkoocasí patří mezi kriticky ohrožená zvířata. Přirozeně žijí v Asii od Nepálu přes Myanmar a jižní Čínu až po Tchaj-wan. Zoo Praha je teprve druhou zoo v Evropě, která luskouny chová. Pár těchto savců získala loni v dubnu z tchajpejské zoologické zahrady díky partnerské smlouvě mezi Prahou a tchajwanskou metropolí. Bobek na stejné sociální síti taky oznámil, že zoo dnes získala stavební povolení pro expozici Arktida.
Fotogalerie
Mládě vážící 135 gramů porodila samička Run Hou Tang dnes před 04:00. "Ze všeho nejvíc připomíná smrkovou šišku," popsal nový přírůstek trojské zoo její ředitel.
Luskounů existuje osm druhů. Část z nich žije v Asii, další v Africe. Šupinám, které chrání jejich tělo, se v tradiční čínské medicíně připisuje léčivý účinek. Proto luskouni patří mezi nejvíce pašované savce, uvádí pražská zoo. Keratinové šupiny těmto nočním tvorům poskytují ochranu před predátory. V případě ohrožení se luskouni stočí a nechráněné části těla, tedy hlavně břicho a hlavu, skryjí uvnitř klubka.
Luskouni přivádějí na svět vždy jedno mládě, které se dlouho vozí na ocasu matky. Při narození jsou šupiny mláďat měkké a světlé. Během několika dní však ztmavnou a ztvrdnou. Na světě jsou pouze dvě zahrady, kde se tato zvířata daří rozmnožovat, uvádí pražská zoo na webu.
Chov luskounů je poměrně náročný, hlavně kvůli zajištění dostatečného množství vhodné potravy. V přírodě luskouni používají při získávání potravy silné drápy, jimiž rozhrabávají mraveniště a termitiště. Kořist pak vybírají lepkavým jazykem. V zoo denní krmná dávka pro jednoho luskouna obsahuje mimo jiné 100 gramů včelích larev, moučné červy, směs pro hmyzožravce, jablko, žloutek, zeminu a další přísady.
Luskouny získala pražská zoo do výpůjčky na základě partnerské smlouvy, kterou město podepsalo v roce 2020 s tchajwanským hlavním městem Tchaj-pej. Zahrnuje spolupráci v umění, technologiích a inovacích, turismu či právě zoologických zahradách. Rok před tím vedení metropole ukončilo sesterskou smlouvu s Pekingem kvůli sporu o vyškrtnutí klauzule, že Praha uznává politiku jedné Číny. “Narození malého luskouněte v pražské zoo je významný a roztomilý plod ekonomické diplomacie. Vzácné luskouny máme v Praze jen díky úzkému partnerství s tchajwanskou metropolí,” uvedl dosluhující primátor Zdeněk Hřib (Piráti).
Územní rozhodnutí pro stavbu expozice s názvem Arktida získala Praha loni na jaře. Stavební povolení zoo obdržela dnes, oznámil Bobek na twitteru. Nový domov by v pavilonu měli najít mimo jiné lední medvědi, jejichž nynější expozice je otevřená od roku 1933 a podle ředitele je malá a zastaralá. Stavební práce by podle odhadů mohly trvat dva roky. Cena se v první polovině loňska odhadovala na půl miliardy korun. Bobek už dřív řekl, že půjde o největší investici v historii všech zoologických zahrad v ČR.
