V Praze dnes začala výstava o historii československých legií

foto Výstava o historii československých legií byla zahájena 11. července 2018 v sídle Francouzského institutu v Praze.

Praha - V Praze dnes začala výstava Československé legie za Velké války. U příležitosti 100. výročí založení Československa ji do 4. září ve své budově pořádá Francouzský institut. Vernisáži předcházela v prostorách Kina 35 přednáška, které se zúčastnili Frédéric Guelton ze sdružení Mission du Centenaire, Antoine Mares z pařížské Sorbony, Karel Straka z Vojenského historického ústava a Michal Kšiňan z Akademie věd Slovenské republiky. Podle odborníků byla úloha Československých legií ve Francii významná zejména pro uznání budoucího Československa.

"Z pohledu dějin první světové války má vznik legie spíše marginální význam. Ale byla to důležitá věc, protože Francie poprvé ještě před koncem války dekretem, který založil československou armádu ve Francii, uznala Československo," řekl ČTK Antoine Mares, francouzský historik specializující se na moderní a soudobé dějiny střední Evropy, především dějiny Česka a Slovenska.

Expozice v prostorách Galerie 35 představuje příběhy československých legionářů, kteří se po boku armád Dohody zúčastnili velkých bitev. Velké reprodukované fotografie v ní doplňují části legionářské uniformy, film o 1. náčelníkovi Hlavního štábu československé branné moci, kterým byl generál Maurice Pellé. Nechybí dobové artefakty, jako například skládací zákopová lucerna.

Výstava nabízí také reprodukci akvarelu malíře Františka Kupky Smrt praporečníka Bezdíčka a dobrovolníka Šibala. Kupka působil za 1. světové války v řadách roty Nazdar. Kvůli nedobrému zdravotnímu stavu zákopy sice poměrně rychle opustil, bojovat ale nepřestal. Po celou dobu války maloval náborové plakáty pro legie, vytvářel návrhy vlajek a později například i řádů, vyznamenání a poštovních známek pro nové Československo.

Čeští a slovenští dobrovolníci bojovali ve Francii od roku 1915, kdy zasáhla do bojů v rámci Cizinecké legie československá rota Nazdar. Na jaře 1918 vznikl v Cognaku 22. pěší pluk a později 23. pěší pluk. Obě jednotky se staly základem brigády vyhlášené v Darney, jež později bojovala ve východní Francii a přišla skoro o 1200 mužů.

U východofrancouzského města Darney přísahalo na konci června 1918 věrnost rodícímu se Československu na 6000 čs. legionářů. Dorazila tehdy řada hostů - budoucí ministr zahraničí Edvard Beneš, představitelé Čs. národní rady i francouzský prezident Raymond Poincaré. Ten jménem své země uznal právo Čechů a Slováků na samostatný stát a jednotce předal jako dar od města Paříže prapor zhotovený podle návrhu malíře Kupky.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2018 ČTK

Reklama

12°C

Dnes je úterý 25. září 2018

Očekáváme v 9:00 8°C

Celá předpověď