V Německu se rozrůstá vlčí populace, smečky žijí i na pomezí s Českem

foto Ilustrační foto - Ve východních Krkonoších na Rýchorách 21. června 2018 fotopast Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) zachytila vlka. Jde o další důkaz, že Krkonoše se po více než 150 letech stávají zájmovým územím těchto šelem. Podle zoologa Správy KRNAP Jiřího Flouska šlo zřejmě o migrujícího jedince.

Berlín - Vlčí populace v Německu nadále roste, v období let 2021 a 2022 ji tvořilo přinejmenším 161 smeček, tedy o tři více než v předchozí periodě. Dnes to oznámil Spolkový úřad pro ochranu přírody (BfN). Část smeček či samostatných párů obývá regiony na hranicích s Českem, ve kterých se jim prokazatelně daří množit. Dnes zveřejněné údaje o výskytu těchto šelem v Německu se týkají vlčího roku 2021/2022, který trval od loňského května do konce letošního dubna. Vlčí rok lépe než kalendářní odpovídá rozmnožovacímu cyklu vlků.

Vlci v Německu byli od poloviny 19. století považováni fakticky za vyhubené, od 90. let 20. století, kdy byla jejich ochrana zaručena zákonem, se ale do země začali postupně vracet. První mláďata narozená ve volné přírodě zaznamenal Svaz na ochranu přírody Německa (NABU) v roce 2000. Ve vlčím roce 2021/2022 pak BfN v Německu zjistil nejméně 1175 vlků, z nichž 550 byla mláďata v prvním roce života.

Podle BfN žije v Německu prokazatelně 161 smeček, dále 43 párů a 21 samotářských vlků. V předchozím období 2020/2021 to bylo 158 smeček, 35 párů a 22 samotářů. Nejvíce vlků žije v Braniborsku (47 smeček), Dolním Sasku (34 smeček) a v Sasku (31 smeček). Další rozsáhlejší vlčí teritoria jsou také v Bavorsku, které stejně jako Sasko hraničí s Českem.

Na hranicích s Českem doložil spolkový úřad vlky na řadě míst, mimo jiné na pomezí se Šumavou a Českým lesem, v Krušných horách v oblastech sousedících s českými obcemi Vejprty a Hora Svaté Kateřiny nebo v pásmu od Českého a Saského Švýcarska přes Šluknovský výběžek až po Lužické hory. Na pomezí se Šumavou a se Šluknovským výběžkem se pak vlci podle BfN prokazatelně v období 2021/2022 rozmnožili.

Největší hrozbou pro populaci vlků v Německu jsou automobily. Ze 148 uhynulých zvířat, která byla v období 2021/2022 nalezena, uhynulo 102 kvůli dopravní nehodě. Dalších 18 vlků pošlo z přirozených příčin, 13 jich bylo nelegálně odstřeleno a dva byli zabiti záměrně na povolení. U zbývajících vlků se příčinu úhynu nepodařilo zjistit, případně se na zjištění ještě pracuje.

S rostoucí vlčí populaci se v Německu rovněž zvyšuje počet případů, kdy tyto šelmy napadají hospodářská zvířata. V roce 2021 bylo zaznamenáno 975 takových útoků, při kterých uhynulo, případně bylo zraněno 3374 hospodářských zvířat, především ovcí či koz. O rok dříve to bylo 942 útoků. Německé úřady na odškodném zaplatily v loňském roce vlastníkům zvířat zhruba 500.000 eur (12 milionů Kč). Německo ve vlčích teritoriích rovněž poskytuje farmářům dotace na výstavbu elektrických ohradníků, na což loni poskytlo 16,6 milionu eur (404 milionů Kč).

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2023 ČTK

Reklama

0°C

Dnes je pátek 27. ledna 2023

Očekáváme v 9:00 -1°C

Celá předpověď