V Moskvě uctí památku pětice Čechoslováků popravených v SSSR

foto Moskva, Kreml - ilustrační foto

Praha - Příští týden bude na několika místech v Moskvě umístěno pět tabulek se jmény Čechoslováků, kteří se stali oběťmi politických represí v Sovětském svazu. V rámci projektu Poslední adresa tím bude uctěna památka čtyř mužů a jedné ženy, kteří byli v letech 1937 a 1938 v době stalinistických čistek popraveni. O pietní akci informoval Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) na webu. A dodává, že jen v Moskvě bylo ve 30. letech popraveno za necelé dva roky 120 československých občanů.

"Být cizincem tehdy v SSSR znamenalo být podezřelým z vyzvědačství a špionážní činnosti," uvádí ÚSTR. Pět tabulek bude od neděle 3. června připomínat osudy architekta Antonína Urbana, automechanika Konstantina Maška, úředníka Vladislava Petrase, dělníka Ignáce Petruka a učitelky tance Gertrudy Arosevové, rozené Freundové.

Architekt Urban, rodák z Nového Bydžova, odešel ve třicátých letech projektovat do SSSR. V březnu 1938 byl zatčen a později obviněn ze špionáže a podvratné činnosti. Po výsleších byl státní bezpečností NKVD odsouzen k trestu smrti a v červnu 1938 byl zastřelen. Jeho žena s dcerou byly poslány do vyhnanství. Urbanova plaketa bude umístěna na adrese Ananjevskij pereulok 5, na které je evidováno 31 popravených, z toho polovinu tvoří odborní pracovníci ze zahraničí. Od letošního března je na domě umístěna i tabulka se jménem účastníka arktické expedice Jana Březiny.

Koncem května 1938 skončil na popravišti život automechanika Konstantina Maška. V obvinění stojí: "... přijel v roce 1923 z Prahy. V Moskvě udržuje kontakt s emigrantskými kruhy podezřelými ze špionážní činnosti". Pro podezření ze špionáže byli v srpnu 1938 popraveni také Petras a Petruk.

Mezi popravenými nebylo mnoho žen, nicméně manželky význačných státních a stranických činitelů mnohdy sdílely osud svých manželů. Příkladem je Gertruda Arosevová, která se v Praze živila výukou tance a později se provdala za sovětského diplomata. Po jeho odvolání do Moskvy jej následovala. V červnu 1937 ji na chatě u Leningradu (dnešní Petrohrad) zatkla státní bezpečnost. Jako cizinka byla podezřelá ze špionáže, útok byl ale bezpochyby namířen proti jejímu manželovi, uvádí ÚSTR. Zastřelena byla v prosinci 1937. Její muž byl nařčen z přípravy teroristických útoků a Nejvyšší soud SSSR jej odsoudil k trestu smrti. Zastřelen byl v únoru 1938, dva měsíce po popravě jeho manželky. Jejich syn Dmitrij se pravdu o smrti rodičů dozvěděl po čtyřiceti letech.

Podle odtajněných sovětských archivů zatkla NKVD během let 1937 a 1938 asi 1,5 milionu lidí, z nichž bylo přes 680.000 zastřeleno. Podle některých odhadů byl počet obětí "čistek" ještě vyšší. Příslušníci NKVD měli právo vykonávat rozsudky bez soudu. Odhady počtu obětí celé hrůzovlády Josifa Stalina se pohybují od deseti do 40 milionů.

Odhalení pětice pamětních plaket v Moskvě se bude konat u příležitosti konference věnované událostem roku 1968 v tehdejším Československu, kterou spoluorganizuje sdružení Memorial, České centrum v Moskvě a ÚSTR. Přítomni budou čeští vědci, historikové či pamětníci. Účast přislíbil i vnuk Arosevové Dmitrij. Uctění památky českých obětí popravených v SSSR se koná pod záštitou předsedy Sněmovny Radka Vondráčka.

Projekt Poslední adresa vznikl jako občanská iniciativa v Rusku a loni byl spuštěn také v Česku. Smyslem projektu je uctění jednotlivých, často široké veřejnosti neznámých lidí, kteří se stali oběťmi represí politického režimu, a jejichž život vyhasl na popravišti. V Česku projekt realizuje ÚSTR a podporují ho organizace Gulag.cz, sdružení Političtí vězni.cz a Memorial Česká republika.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2018 ČTK

Reklama

14°C

Dnes je neděle 21. října 2018

Očekáváme v 1:00 6°C

Celá předpověď