Guterres: Světu poprvé od studené války hrozí jaderný konflikt

foto Generální tajemník OSN António Guterres.

Berlín - Poprvé od konce studené války existuje hrozba jaderného konfliktu, myslí si generální tajemník OSN António Guterres. Mezinárodní společenství proto podle něj musí vytrvat v tlaku na severokorejský režim. Guterres to řekl na mnichovské bezpečnostní konferenci. Před KLDR na konferenci varoval také šéf NATO Jens Stoltenberg.

"Poprvé od konce studené války čelíme hrozbě jaderného konfliktu," uvedl generální tajemník s odkazem na opakované jaderné a raketové testy KLDR. Pchjongjang podle něj jedná "zcela proti vůli mezinárodního společenství a jasně porušil několik rezolucí Rady bezpečnosti".

Guterres dnes vyzdvihl jednotu, s jakou vůči KLDR - na rozdíl od situace například v Sýrii - postupuje Rada bezpečnosti. "Je zásadní, aby se v tlaku pokračovalo," podotkl. Všichni by se podle něj měli aktivně zapojit do úsilí o jaderné odzbrojení Severní Koreje.

S tím, že je na KLDR nutné vyvíjet tak silný tlak, jak je to jen možné, souhlasí i Stoltenberg, podle něhož severokorejský jaderný program představuje velké nebezpečí pro všechny spojence z NATO, kteří jsou všichni v jeho dosahu. "Pchjongjang je blíže Mnichovu než Washingtonu," poznamenal dnes šéf aliance.

Jakékoliv vojenské řešení by podle šéfa OSN bylo katastrofální, proto je nutné hledat diplomatické cesty. Guterres v této souvislosti zmínil možnost diplomatických jednání mezi Spojenými státy a KLDR.

Americký viceprezident Mike Pence tento týden řekl, že Spojené státy jsou ochotny jednat se zástupci Severní Koreje, aby komunistickému režimu tlumočily stanoviska týkající se tamního jaderného programu.

Evropa by měla vojensky posílit, míní von der Leyenová

Evropa by měla posílit vojensky, být samostatnější a převzít více zodpovědnosti, je přesvědčena německá ministryně obrany Ursula von der Leyenová. Řekla to v Mnichově na zahájení tradiční bezpečnostní konference. Obranná politika podle ní musí jít ruku v ruce s politikou rozvojovou.

"Chceme zůstat transatlantičtí, ale zároveň se chceme stát více evropští," řekla o Německu von der Leyenová. "Když mluvím o větší samostatnosti a schopnosti čelit výzvám, tak nemyslím jenom vojenskou stránku," podotkla také s tím, že neexistuje žádná vojenská zkratka k dlouhodobému a udržitelnému míru. Je podle ní také potřeba klást důraz na rozvojovou politiku.

Proto se podle ní vznikající německá vláda velké koalice zavázala ke zvyšování výdajů na obranu a rozvojovou politiku v poměru jedna ku jedné. Zároveň podle ní spolková republika stojí za svými závazky vůči NATO, jehož členské státy se v roce 2014 zavázaly, že budou v příštích deseti letech směřovat ke dvouprocentním výdajům na obranu.

Loni se přes dvě procenta z hrubého domácího produktu dostalo ale jen šest členů aliance. Německé výdaje na obranu dosáhly jen 1,22 procenta HDP, a není tak vůbec pravděpodobné, že by se k dvouprocentní hranici v příštích letech dostaly.

Vojenská síla však podle von der Leyenové není vše. Lidé, které se podařilo osvobodit vojensky z moci takzvaného Islámského státu, podle ní potřebují zajistit také dodávky pitné vody, potravin nebo léků, a na to jen armáda nestačí. Uvědomovat by si to podle německé ministryně měly i Spojené státy, které podle ní mají důležité závazky i mimo ty vojenské. Zároveň ale ocenila dlouhodobé angažmá USA za evropskou bezpečnost a svobodu.

Von der Leyenová dnešním projevem svým způsobem navázala na loňská slova kancléřky Angely Merkelové, podle níž se už Evropa nemůže plně spoléhat na ostatní a musí se více spoléhat na sebe. Její tehdejší vyjádření bylo podle pozorovatelů určeno především americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi, který opakovaně hovoří o tom, že by se USA měly soustředit především na sebe.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2018 ČTK

Reklama

8°C

Dnes je středa 14. listopadu 2018

Očekáváme v 1:00 1°C

Celá předpověď