V Kolumbii a Brazílii roste napětí kvůli migraci z Venenezuely

foto U hranic Ekvádoru se kvůli novým pravidlům tísní tisíce migrantů z Venezuely.

Brasília/Caracas - Brazílie pošle více vojáků na hranice s Venezuelou, kde se o víkendu vyhrotilo napětí mezi místními obyvateli a imigranty z Venezuely. Rozhodla o tom brazilská vláda na nedělním mimořádném zasedání. Guvernérka brazilského státu Roraima Suely Camposova ale požádala vládu i o dočasné uzavření hranic. Napětí roste v posledních dnech i u hranic Kolumbie s Ekvádorem, kde se hromadí venezuelští migranti po zpřísnění požadavků na vstup do země. Podobné zpřísnění chystá za několik dní i Peru.

Chaotická byla podle místních médií situace o víkendu v brazilském příhraničním městečku Pacaraima, kde utrpěli zranění tři Brazilci při srážkách místních s venezuelskými migranti. Někteří místní jim zapalovali stany, několik Venezuelců zničilo auta s brazilskými poznávacími značkami. Nejméně 1200 Venezuelců poté uteklo zpět do vlasti, kterou předtím opustili kvůli katastrofální ekonomické krizi a autoritářské vládě.

Dvanáctitisícové městečko Pacaraima se stalo v posledním roce a půl hlavní vstupní branou Venezuelců do Brazílie, kam jich za tu dobu přišlo na 50.000. Statisíce Venezuelců dorazily v posledních několika letech do Kolumbie, odkud mnozí míří na jih do dalších jihoamerických zemí.

Na 3000 Venezuelců denně překračuje v posledních týdnech hranice z Kolumbie do Ekvádoru, jehož vláda proto o víkendu zpřísnila požadavky na vstup. Zatímco dosud Venezuelcům stačil ke vstupu do Ekvádoru jakýkoli osobní doklad, nově musí mít cestovní pas, který mnozí nemají a jehož získání je ve Venezuele složité a může trvat i roky.

Stejné opatření hodlá od 25. srpna zavést Peru, kam jen v minulém týdnu přišlo z Kolumbie na 20.000 Venezuelanů. Za necelý rok dorazilo do Peru podle odhadu místních úřadů téměř 400.000 Venezuelců.

OSN minulý týden varovala před humanitární krizí v Jižní Americe a oznámila, že z Venezuely uprchlo v posledních letech na 2,3 milionu lidí, což je asi sedm procent obyvatel země.

Z ekonomické krize viní venezuelská opozice autoritářskou vládu prezidenta Nicoláse Madura, jehož socialistická politika přivedla hospodářství ke krachu. Jedním z důvodů je, že se vláda nedokázala vyrovnat s hlubokým propadem cen ropy. Vláda mimo jiné znárodnila řadu soukromých podniků, které pak zkrachovaly. V zemi kolabují i veřejné služby, stále častější jsou mnohahodinové výpadky elektrické energie i dodávek vody. Maduro tvrdí, že za krizi může opozice a kapitalistické síly z USA či Kolumbie, které se tak snaží jeho vládu svrhnout.

Ode dneška platí ve Venezuele denominace měny, vláda škrtla z bankovek pět nul. V pátek oznámila další opatření, daňová a rozpočtová, a opětovné zvýšení minimální mzdy. "Tato opatření ale nejsou plánem na oživení ekonomiky, naopak pro venezuelský lid budou znamenat více hladu, více chudoby, více bolesti a utrpení a další inflaci," uvedl v neděli jeden z lídrů opozice Andrés Velásquez, který vyzval na úterý ke generální stávce.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2018 ČTK

Reklama

26°C

Dnes je středa 19. září 2018

Očekáváme v 19:00 24°C

Celá předpověď