Cenu prezidenta karlovarského festivalu dostal režisér Jan Svěrák

foto Režisér Jan Svěrák (vlevo) převzal od Jiřího Bartošky Cenu prezidenta festivalu 28. srpna 2021 při zakončení 55. ročníku Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary.

Karlovy Vary - Cenu prezidenta Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary dnes dostal režisér Jan Svěrák. Z rukou Jiřího Bartošky převzal ve Velkém sále hotelu Thermal Křišťálový glóbus. Jeden už má z roku 1995, kdy ho na karlovarském festivalu získal jako cenu za nejlepší film za snímek Jízda. Letos ho v Karlových Varech znovu uváděl. Cenu mezinárodní kritiky získal snímek Zkouška.

Jan Svěrák patří k mezinárodně nejúspěšnějším českým režisérům současnosti, připomněli pořadatelé festivalu. Absolvent dokumentární režie na pražské FAMU upoutal již svým studentským mystifikačním dokumentem Ropáci, za který získal v roce 1988 studentského Oscara.

"Nevím, co jsem přinesl českému film, ale vím, co přinesl český film mně. Za tu hromadu vášně, radosti, dojetí vděčím svým kamarádům, k nimž počítám i svého tatínka," řekl dojatý Svěrák. Dodal, že je pro něj čest převzít cenu od moudrého a laskavého prezidenta, "jakého nemají všechny festivaly, ale ani některé země".

Od celovečerního hraného debutu Obecná škola (1991) spolupracuje Jan Svěrák se svým otcem, scenáristou a hercem Zdeňkem Svěrákem, a díky tomuto autorskému propojení vznikly jeho zásadní snímky. Již Obecná škola vynesla Janu Svěrákovi nominaci na Oscara, za akční fantasy Akumulátor 1 (1994) si z festivalu v Benátkách v roce 1994 odvezl Cenu týdne kritiky.

Oscara za nejlepší neanglicky mluvený film obdržel za tragikomedii Kolja (1996). Film získal i desítky dalších mezinárodních ocenění, mezi nimi Zlatý Globus. Válečným příběhem Tmavomodrý svět (2001) Jan a Zdeněk Svěrákové složili hold českým pilotům, kteří za druhé světové války bojovali ve službách britských RAF.

V roce 2004 natočil společně s Martinem Dostálem celovečerní dokument o svém otci Tatínek. V roce 2007 vznikl opět podle scénáře Zdeňka Svěráka film Vratné lahve. Příběh učitele v důchodu, který se nehodlá vzdát svých snů, se stal divácky nejúspěšnější filmem roku, v kinech ho vidělo více než 1,2 milionu diváků.

Ve stejném roce se poprvé producentsky podepsal pod jiný než vlastní film. Tajnosti, které režírovala Alice Nellis, získaly Českého lva pro nejlepší domácí snímek roku. V roce 2010 se v hlavní soutěži MFF Karlovy Vary představila Svěrákova fantazijní hříčka Kuky se vrací, kombinující prvky hraného a loutkového filmu. Na tradici filmové pohádky navázal snímkem Tři bratři (2014), opět podle scénáře svého otce.

Film Po strništi bos (2017), který dějově předchází úspěšné Obecné škole, je poetickým návratem do dětství na pozadí válečných událostí. V současné době Jan Svěrák dokončuje film Betlémské světlo, k němuž napsal scénář podle povídek svého otce. Jan Svěrák je rovněž autorem jedné z nejúspěšnějších znělek MFF Karlovy Vary. Černobílý minipříběh z roku 1997 odkazuje k poetice tradičních hororových filmů.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2022 ČTK

Reklama

22°C

Dnes je pondělí 23. května 2022

Očekáváme v 15:00 23°C

Celá předpověď