V hradeckém kraji jsou čtyři tzv. Poesiomaty, v příhraničí oživily kostely

foto Audio přístroj Poesiomat v centru Vrchlabí na prostranství před kostelem svatého Vavřince, 16. srpna 2022, Trutnovsko. Kovová roura po zatočení klikou nabízí například zvukovou stopu z filmu Hoří, má panenko, zvuky Labe nebo záznamy medailových olympijských jízd místních rodaček Karolíny Erbanové a Evy Samkové.

Hradec Králové/Šitboř (Domažlicko) - V Královéhradeckém kraji fungují čtyři Poesiomaty, které přehrávají verše, hudbu, úryvky textů či charakteristické zvuky pro dané místo. Mají tvar roury a aktivují se po zatočení klikou. V kraji jsou ve Vrchlabí, Hradci Králové, Jičíně a ve Vrchní Orlici na Rychnovsku, uvádí se na webu projektu. Poesiomaty rozmisťuje ve městech i v krajině jejich autor Ondřej Kobza od roku 2015 ve spolupráci s místním institucemi, spolky a jednotlivci. Lidé si je tak mohou poslechnout ve více než dvou desítkách českých i zahraničních měst. Poesiomaty v příhraničí Plzeňského kraje oživily opuštěné kostely.

Fotogalerie

Zatím poslední Poesiomat v Královéhradeckém kraji vznikl v červenci v bývalých Sudetech u kostela ve Vrchní Orlici v Orlických horách. Jde o jeden ze sedmi Poesiomatů v ČR, které vyprávějí příběhy o odsunu německého obyvatelstva po druhé světové válce v pohraničí.

"Kostel je jednou z posledních dochovaných staveb někdejší německé osady Vrchní Orlice. Je památkou duchovních tradic původních obyvatel i němým mementem předválečného teroru henleinovců a divokého odsunu, který zde – podobně jako v nedalekém Neratově a dalších obcích podél řeky Orlice – probíhal zvláště krutým způsobem v květnu a červnu 1945," uvedli organizátoři projektu na webu.

V první polovině léta vznikly takové Poesiomaty také v oblasti bývalých Sudet na Šumavě, Tachovsku, Karlovarsku a Ústecku.

První Poesiomat v Královéhradeckém kraji byl umístěn v březnu v centru podkrkonošského Vrchlabí na prostranství před kostelem svatého Vavřince u obnoveného vodního náhonu, kterým protéká voda z Labe. Kovová roura po zatočení klikou nabízí například zvukovou stopu z filmu Hoří, má panenko, zvuky Labe nebo záznamy medailových olympijských jízd místních rodaček Karolíny Erbanové a Evy Samkové.

V Hradci Králové je Poesiomat od dubna na Tylově nábřeží a v Jičíně od června.

Poesiomat je řešen jako automat s jednoduchým ovládacím systémem, díky kterému si uživatelé mohou sami volit básně či jiné audio produkty. Poesiomat je pojat jako socha, která tvarově vychází ze zařízení, jako jsou hlásná trouba, megafon, gramofon. Upozorňuje tím na svou hlavní funkci - reprodukci básní široké veřejnosti. V ČR se první Poesiomat objevil na jaře 2015 na pražském náměstí Míru.

Poesiomaty v příhraničí oživily opuštěné kostely

Tři poesiomaty, tedy mluvící sochy, které recitují, zpívají a vyprávějí o soužití Čechů a Němců i o odsunu, oživily příhraničí Plzeňského kraje. Objevily se u zachraňovaných kostelů v pohraničí a seznamují s jejich zajímavou historií. Podle místních zvedly zájem o kulturní památky, které obnovují obce, nadšenci a dobrovolné spolky. Poesiomat instalovaný v červnu oživil turistický ruch, letos vzrostl pětinásobně, řekl ČTK starosta Poběžovic Martin Kopecký (ODS a nezávislí za Poběžovice). Podle něj skvěle doplňuje opravovaný obecní kostel, sochy a památník Jana ze Šitboře.

"Když ho natočíte klikou, tak spustí nějakou 'empétrojku' v češtině i němčině. Je tam 20 možností, co si můžete poslechnout," uvedl Jakub Molnár ze stavební firmy, která opravuje kostel. Poesiomaty, které nepotřebují připojení k síti, jsou zatím u sedmi vesnických kostelů v bývalých Sudetech, které po odsunu Němců chátraly. Jsou projektem spolku Piána na ulici kavárníka Ondřeje Kobzy, Česko-německého fondu budoucnosti, který památky vytipoval, a Nadace PPF. Poukazují také na příběhy jednotlivců a spolků, které se snaží o záchranu unikátních památek. "Všechny nahrané příběhy, písničky a básničky v poesiomatu jsou vztažené k tomuto místu," uvedl starosta. Lidé se dozví více o odsunu, duchu místa, kam stále hodně jezdí rodáci nebo jejich potomci z Německa.

Kostel sv. Mikuláše v Šitboři patří mezi nejvýznamnější církevní památky Plzeňského kraje. Archeologové soudí, že jeho základy byly položeny už v polovině 13. století a že jde o jednu z nejstarších raně gotických staveb v Čechách. Zdejší rodák Jan ze Šitboře napsal kolem roku 1400 filosofickou disputaci Oráč z Čech, která patří k vrcholům německojazyčné středověké literatury. V nové době se jejím názvem inspirovalo sdružení Ackermann Gemeinde, které už od konce druhé světové války patří k nejvýznamnějším nositelům myšlenky česko-německého smíření.

Opravy začaly v roce 2014, kdy ještě kostel kostel neměl střechy, okna a báň. Jdou do nich každoročně statisíce z města, ministerstva kultury a z fondu budoucnosti. V objektu chtějí mít Poběžovice expozici o dějinách a slavném rodákovi a prostor pro kulturní a společenské akce, dvanáctimetrová věž má sloužit jako vyhlídka. "Hotová je věž a presbytář, jejich opravy vyšly přibližně na osm milionů korun," uvedl starosta. Sanace zdiva na lodi a krov na ní bude stát ještě zhruba stejnou sumu a potrvá zhruba pět let.

"Letos máme udělat jednu stěnu k parku a příští rok, pokud budu dotace, tak protější k faře. A pak by se měl opravit štít," řekl Molnár. "Fixujeme zdivo, aby se nerozpadalo dál. Letos tam půjde asi 1,75 milionu, převážně z městské kasy," uvedl starosta.

Šitboř měla před válkou necelých 300 obyvatel německého původu, kteří museli po roce 1945 domov opustit. Počet místních se stále snižoval a kostel chátral. V 70. letech se propadl krov hlavní lodi a budova byla určena k odstřelu. Díky úsilí místních nadšenců se kostel podařilo částečně zachránit. Další poesiomaty jsou v Plzeňském kraji v Prášilech na Klatovsku a Olešné na Tachovsku.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2022 ČTK

Reklama

17°C

Dnes je neděle 25. září 2022

Očekáváme v 9:00 15°C

Celá předpověď