V hodnocení uspěl Telička, ale práci členů EP lze posuzovat různě

foto Místopředseda Evropského parlamentu Pavel Telička (nestraník za ANO).

Brusel - Místopředseda Evropského parlamentu (EP) Pavel Telička, zvolený v roce 2014 za vládní Hnutí ANO, vychází mezi končícím sborem 21 českých europoslanců nejlépe hned v několika hodnoceních z posledních dnů. Jak upozorňují odborníci, je přitom hned několik způsobů, kterými je možné úspěšnost europoslanecké práce poměřovat. Sebelepší práce v minulém europarlamentu navíc nezaručuje úspěch v dalších volbách, které se v Česku odehrají 24. a 25. května.

Například někdejší britský europoslanec a nyní spolupracovník bruselského Střediska evropské politiky (EPC) Andrew Duff míní, že nejlepším měřítkem hodnocení zastupitelů je míra jejich zapojení do práce na konkrétních legislativních návrzích. "Sledoval bych, kolik z nich bylo zpravodaji nebo stínovými zpravodaji. To znamená, že se aktivně zapojovali do práce parlamentu i do vyjednávání s členskými státy," řekl Duff ČTK.

Při tomto pohledu vycházejí jako nejpracovitější europoslanci Martina Dlabajová (ANO), Miroslav Poche (ČSSD), Pavel Svoboda (KDU-ČSL) nebo Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL). Dlabajová byla zpravodajkou u 14 a stínovou zpravodajkou pro 42 legislativních návrhů, plyne z dat stránky Mepranking.eu, která práci europoslanců podrobně mapuje.

Poche měl jako zpravodaj na starosti deset a jako stínový zpravodaj 32 materiálů. Svoboda jako zpravodaj 13 a stínový zpravodaj jeden dokument, Zdechovský byl zpravodajem jen čtyř legislativních dokumentů, jako stínový zpravodaj se ale podílel na projednávání rekordních 88 materiálů.

Zpravodajem pro žádný materiál nebyli v nyní končícím europarlamentu Jan Keller (ČSSD), Stanislav Polčák (STAN) a dva europoslanci, kteří "do práce" nastoupili později - Jaromír Kohlíček (KSČM) a Jiří Payne (Svobodní).

V bodovém hodnocení stránky Mepranking.eu, kde Telička jako nejvýkonnější český a celkově mezi všemi 751 europoslanci pátý nejaktivnější získal bodové hodnocení 205,4, dosáhl někdejší lídr kandidátky ČSSD Keller na 3,5 bodu, Payne je hodnocen čistou nulou.

Zuzana Stuchlíková z nevládní organizace Europeum ale upozorňuje, že pro úspěšnost europoslanců jsou důležité i jiné věci, než jen legislativní práce. Už na začátku funkčního období europarlamentu se řeší obsazení funkcí - právě Telička uspěl jako místopředseda EP, lidovec Svoboda je předsedou významného výboru pro právní záležitosti, Poc z ČSSD pracoval jako místopředseda výboru pro životní prostředí.

Nedávno zveřejněné hodnocení webu Votewatch.eu přitom upozornilo, že čeští europoslanci jako skupina byli v končícím europarlamentu - při zohlednění velikosti země a tedy jejich menším počtu - druhou nejvlivnější skupinou po Belgičanech. Celkově největší vliv měli v EP Němci, kterých je ovšem mezi 751 europoslanci 96.

Podle Stuchlíkové je přitom v této souvislosti důležité také zařazení českých politických stran do frakcí v europarlamentu. Připomíná nejen klíčovou pozici místopředsedy ODS Jana Zahradila, který je nyní lídrem kandidátky konzervativní frakce ECR, ale i relativně silné postavení zástupců českého Hnutí ANO v liberální frakci ALDE, zejméně na počátku práce nyní končícího europarlamentu. Právě to umožnilo Teličkovi prosadit se mezi místopředsedy europarlamentu.

"Hned na začátku se tak rozdávají karty, které umožní práci v rámci europarlamentního systému. Ti, kteří mají v rámci EP určitou pozici, jsou více vidět, protože také z titulu své funkce aktivní být musí," upozornila Stuchlíková.

Důležitá je podle ní také aktivní práce ve výborech a pomůže, pokud má europoslanec nějaké "své" téma, s jehož pomocí se dlouhodobě profiluje. V posledním europarlamentu to byla typicky Olga Sehnalová z ČSSD, jejíž hlas byl zásadní v diskusi o takzvané dvojí kvalitě potravin či její stranický kolega Pavel Poc, konsistentně pracující na konkrétních ekologických tématech.

"Jedna věc je, jak byli europoslanci aktivní. Druhá, jak byli úspěšní při prosazování svých návrhů. A nemusí to nutně souviset - někdo může být aktivní, ale v konečném výsledku neúspěšný," připomíná Stuchlíková.

Roli při vnímání práce českých zástupců v europarlamentu podle ní hraje i jejich viditelnost v médiích. "Z logiky znovuzvolení je pro europoslance samozřejmě nejdůležitější být vidět doma. Z logiky podstaty jeho práce je to být vidět v rámci EP. Je samozřejmě na uvážení politické strany i toho jednotlivce, co je priorita," poznamenala odbornice.

Připomněla předsedu TOP 09 Jiřího Pospíšila, který v ČR patří mezi neznámější české zástupce v europarlamentu, v Bruselu a Štrasburku ale takové výsledky jeho práce nemá. V hodnocení Mepranking.eu dostal 19 bodů a v tabulce českých europoslanců skončil pátý od konce. "Je ale opět lídrem kandidátky, a možná se tak opět do EP dostane. Jiní, aktivnější europoslanci, jsou teď na hranici zvolení," uvedla Stuchlíková.

Z několika pohledů na práci končících europoslanců tak plyne, na co by neměli zapomenout jejich nástupci, vzešlí z květnových voleb. Podle Stuchlíkové by měli mít či si rychle najít své vlastní téma, se kterým se dokážou v rámci své stranické frakce prosadit stejně jako v potřebných výborech. Podceňovat by noví europoslanci neměli ani sílu neformálních jednání a fakt, že se řada věcí v europarlamentu na politické úrovni předjednává právě v rámci frakcí. Pro neformální kontakty i odborné zázemí je navíc klíčový výběr asistentů, upozornila Stuchlíková.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2019 ČTK

Reklama

20°C

Dnes je pondělí 19. srpna 2019

Očekáváme v 23:00 19°C

Celá předpověď