V dohánění zbytku EU se Česko vypracovalo do středu pelotonu

foto On-line debaty na téma Politika soudržnosti EU jsou součástí grantu, který získala ČTK Protext od Evropské komise. Využívání unijních fondů v Česku se budou věnovat i další diskuse. Analytik České spořitelny a specialista a ekonomické záležitosti EU Petr Zahradník hovořil o čerpání evropských peněz pro Českou republiku s Igorem Zárubou.

Proces konvergence, neboli sbližování způsobilých regionů a členských států Evropské unie, hovoří jasně: Česká republika se v ukazateli hrubého domácího produktu na obyvatele měřeno paritou kupní síly posunula od svého přistoupení před 18 lety ze 78 procent na 94 procenta v roce 2020.

Posun je dobře patrný v porovnání s ostatními zeměmi. “Přeskočili jsme Řecko, Portugalsko, Slovinsko, ale také Španělsko a Itálii. To znamená, že jsme se dostali do skupiny středně příjmových ekonomik, v níž toto ‘dohánění' funguje,” vypočítává ekonomická expertka Zastoupení Evropské komise v Praze Pavlína Žáková.

Přínos tzv. strukturálních unijních fondů, například Evropského fondu regionálního rozvoje (ERDF) a Evropského sociálního fondu (ESF), ruku v ruce s Kohezním fondem (určený na podporu chudých států, ne regionů), představuje pro Česko každoročně téměř dvouprocentní podíl na HDP. Celkově představují zdroje z EU na veřejných investicích v České republice zhruba 40 procent.

V procesu sbíhání s průměrem EU si v tuzemsku nejlépe vedou střední Čechy a region Jihovýchod, stagnuje Severozápad (Ústecký a Karlovarský kraj). “Dosažený stav tam odpovídá 64 procentům unijního průměru. Tuto situaci je zapotřebí rozhodně řešit, a to cestou nastavení evropské pomoci. Jisté zdroje navíc mohou přijít z Fondu spravedlivé transformace (pomoc uhelným oblastem, pozn. red.), nicméně důležitá je absorpční schopnost daného území a jeho lidský kapitál. Severozápad má v těchto směrech rezervy,” upřesňuje Žáková. 

Dynamika, kam statistika pohlédne 

Princip konvergence, který uplatňuje Evropská unie od začátku 60. let, je nově ukotven v platné Lisabonské smlouvě. “Jde o harmonický rozvoj všech států a regionů při současném využití jejich potenciálu. Cílem je hospodářská, sociální a územní soudržnost,” vysvětluje Daniela Grabmüllerová, náměstkyně ministra pro místní rozvoj, která vede Sekci koordinace evropských fondů a mezinárodních vztahů.

Pro zjišťování rozdílů a vyhodnocování sbíhavosti jsou členské země rozděleny do tzv. způsobilých regionů NUTS II. Na nejvyšší míru pomoci mají nárok ty z nich, jejichž hrubý domácí produkt na obyvatele měřený paritou kupní síly je nižší než 75 % průměru HDP EU na obyvatele za stejné referenční období. Druhý nejvyšší stupeň pomoci se týká tranzitních území v rozpětí 75 až 100 procent unijního průměru. Na nejméně prostředků smějí pomýšlet nejvíce vyspělé celky s úrovní nad 100 procent HDP EU, mezi něž spadá hlavní město Praha.      

“V Česku jde o osm regionů o přibližné velikosti jednoho milionu obyvatel. V některých případech je NUTS II totožný s krajem. Do jiných patří krajů několik, jako je tomu u Severovýchodu, do něhož jsou začleněny kraje Královéhradecký, Pardubický a Liberecký,” líčí analytička Pavlína Žáková.

Zpětný pohled na proces konvergence nabízí poměrně zajímavý obrázek. “Když začneme vstupem desítky zemí v roce 2004 a pokračujeme příchodem Rumunska a Bulharska v roce 2007, zjistíme, že dynamika soudržnosti rostla nejen na straně nováčků, nýbrž také u dvou suverénně nejbohatších zemí EU. Jde o Lucembursko s 260 procenty HDP a Irsko s asi 210 procenty. Zatímco chudé státy se k průměru unie přibližovaly, tito dva premianti se od něj ještě více odpoutali. Irsku šel nahoru HDP, jako jedinému, dokonce v covidovém roce 2020,” zdůrazňuje analytik České spořitelny a dlouholetý specialista na ekonomický vývoj v EU Petr Zahradník.

Pohyby jsou logické na opačném konci spektra. “Rumunsko bylo v roce 2007 výrazně chudší než Bulharsko, a dnes je před ním. Překonalo i Slovensko, Lotyško, Maďarsko, Polsko. Zvedl se rovněž výkon Bulharska, jenže na pouhých 55 procent průměru EU. Na druhé straně nastal propad v těch zemích, k nimž jsme zpočátku vzhlíželi – sem patří Itálie, Španělsko Portugalsko, Řecko,” pokračuje Zahradník. Dvacet procentních bodů, o něž si v HDP polepšilo Česko, považuje za slušný úspěch.

Závod, který nikdy nekončí

Aby konvergence fungovala, musí se sejít několik prvků. “Určitě je to solidarita, zpětná vazba, správné vyhodnocení stavu. Důležité je posilovat vědomí ve všech členských zemích, že evropské fondy jsou využívány účelně a nedochází k nesrovnatelnostem. To je element důvěry,” připomíná Pavlína Žáková.

Obdobné to musí být u nových nástrojů, jež přichystala unie na hospodářské oživení po dopadech pandemie. “Národní plány obnovy spojuje důraz na investice do zelené a digitální transformace. Těmto výzvám věří většina států, panuje konsenzus,” říká Žáková.

Aktuální situaci v Česku detailně zkoumá šetření ministerstva pro místní rozvoj, které je národním orgánem koordinace procesu čerpání. Podle dosavadních výsledků se evropské peníze nejvíce “ujaly” v regionech soudržnosti Jihovýchod, Střední Morava a Moravskoslezsko. “Momentálně se nejvíce čerpá v nejlidnatějších krajích, jako jsou Jihomoravský, Středočeský a Moravskoslezský, nejméně na Pardubicku, Liberecku a Karlovarsku (region soudržnosti Severovýchod). Pro každou obec je zásadní, zda má samospráva zkušenosti s unijními fondy dny a souvisejícím projektovým řízením,” konstatuje náměstkyně Daniela Grabmüllerová.

Dosažení stoprocentní shody v konvergenci není reálné. “Regiony mají různý potenciál, jiné výchozí pozice. Cílem není 'zrovnoměrnění' podpory, ale snaha využívat nabídku tam, kde jsou předpoklady pro největší rozvoj. Na Ústecku se svého času nejvíce pobíralo na zaměstnanost, peníze dále šly na sociální služby a podporu mládeže. Platí ovšem, že co je vhodné pro Ústecko, není vhodné pro Prahu nebo střední Čechy. Nejdůležitější je připravit odpovídající projekt,” shrnuje náměstkyně.

Analytik Petr Zahradník doplňuje, že konvergence je proměnlivá v čase a přirovnává ji k závodu, který nikdy nekončí. “Není dobré se uchlácholit, že v nějakém bodě je na tom nějaká země dobře, takových trvalek je velmi málo.”

V Česku vidí memento ve zmíněném regionu soudržnosti Severozápad (Ústecký a Karlovarský kraj). “Bylo by dobré detailně rozpoznat, proč stále zaostává oblast, jež je obklopená Německem. Proč nedělá pokroky. Potřeby regionů zůstávají diametrálně odlišné a charakter těchto potřeb se stále rozšiřuje. To vše je třeba respektovat, ať už jde o silné strany, nebo slabiny. Pokud je Jihomoravský brán jako etalon vědy, nebylo by dobré tam přepřahat,” uzavírá analytik Petr Zahradník.

Kam směřuje Česká republika?

Pavlína  Žáková, ekonomická expertka Zastoupení Evropské komise v ČR se sídlem v Praze:  Současná evropská agenda má dvě priority, jsou jimi digitalizace a zelená transformace. Tady si dokážu představit český posun, příklon k plně digitalizované podobě, mám na mysli e-government, státní správa, robotizaci ve firmách, využívání umělé inteligence, datovou ekonomiku. V zelené transformaci vidím příležitost, jak vycházet z krizí. V případě Severozápadu je tu už zmíněná pomoc pro uhelné regiony. Platí, že některé ekonomické aktivity zaniknou, aby mohly vzniknout nové.

Daniela Grabmüllerová, náměstkyně pro koordinaci evropských fondů, MMR: Myslím, že je potřeba rozlišovat konkrétním podmínky každého členského státu a jejich regionů, aby země měly dostatečnou pružnost pro přizpůsobení se novým požadavkům. Politika soudržnosti navíc ukázala, že je schopna na krize reagovat a čelit jim, takže přichází vhod i při řešení nečekaných potíží, jako je třeba covid.

Petr Zahradník, analytik, Česká spořitelna: Politika soudržnosti je stabilizátor a je v zájmu celé EU, aby ještě více zakořenila. Není na místě, abychom trendy jako digitalizace a zelená transformace ironizovali. To bychom si podřezávali větev. Oba tyto procesy potřebujeme. Neznamená to konec automobilismu, ani konec mobility, je to jen nový obsah těchto sektorů, v nichž jsme silní. Nesmíme v nich vyklidit pozice.

 

Přehled Fondů EU

Název

Vznik

Podporuje

Evropský sociální fond

1960

"měkké" projekty (zaměstnanost)

Evropský zemědělský záruční fond

1962

podpora zemědělců

Evropský fond pro regionální rozvoj

1975

"tvrdé" projekty (podpora chudších regionů v celé Evropské unii)

Fond soudržnosti (Kohezní fond)

1993

podpora chudších států EU (nikoli regionů)

Fond solidarity

2002

pomoc při velké přírodní katastrofě

Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova

2005

rozvoj venkova, součást Společné zemědělské politiky

Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci

2007

pomoc propuštěným pracovníkům

Evropský námořní a rybářský fond

2014

podpora rybářů, navazuje na Evropský rybářský fond

Fond evropské pomoci nejchudším osobám

2014

podpora při poskytování materiální pomoci nejchudším obyvatelům, např. potraviny, oblečení, hygienické potřeby apod.

Evropský fond pro strategické investice

2015

jediný ryze finanční nástroj, jeho cílem je posílit soukromé investice do projektů v různých oblastech, např. do infrastruktury, výzkumu a inovací, vzdělávání, zdravotnictví nebo informačních a komunikačních technologií.

 

Zdroj: Euroskop.cz

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2022 ČTK

Reklama

1°C

Dnes je pátek 9. prosince 2022

Očekáváme v 9:00 -2°C

Celá předpověď