V ČR a SR jsou nejvyšší odvody na pojištění, uvádí studie

foto Peníze, bankovky, česká měna, koruna, úspory - ilustrační foto.

Praha - Česko, Slovensko a Rusko vévodí žebříčku 21 středoevropských a východoevropských zemí, kde zaměstnavatelé a zaměstnanci platí nejvyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Slovenské firmy a zaměstnanci odvádějí 35,2 procenta, české 33,8 procenta. Vyplývá to z mezinárodní studie společnosti Mazars.

Nejvyšší sazby DPH platí v Maďarsku (27 procent) a Chorvatsku (25 procent). Naopak nulovou sazbu pro určený druh zboží a služeb využívají v Lotyšsku, Polsku, Rusku a na Ukrajině. Desetiprocentní nejnižší sazba DPH v ČR je nad průměrem regionu. Vedle Čechů ji platí ještě Slováci, Srbové a obyvatelé Bosny a Hercegoviny, kde je stanovena raritní jednotná sazba odvodů DPH.

Sazby daně z příjmů fyzických osob jsou ve státech regionu variabilní. Nejméně platí zaměstnanci na Balkáně. Nejnižší sazbu mají zaměstnanci v Černé Hoře (devět procent ) následují zaměstnanci v Srbsku, Rumunsku a Severní Makedonii (10 procent). Naopak nejvyšší sazby jsou v Chorvatsku (24 a 36 procent). Daňové systémy některých států také využívají progresivní daň v závislosti na příjmu zaměstnance.

Nejvyšší daň z příjmů právnických osob odvádějí firmy v Německu, kde se daň v závislosti na zisku může pohybovat na úrovni až 31 procent. Mezi země s vysokou korporátní daňovou sazbou patří i Rakousko, kde sazba dosahuje 25 procent, a Řecko (24 procent).

Naopak nejnižší korporátní daně jsou v Maďarsku a Černé Hoře (devět procent). V Albánii a Bosně a Hercegovině může být daň pro skupinu firem, které splní určité podmínky, až nulová. Celkový průměr regionu činí 16 procent. ČR s jednotnou sazbou 19 procent tak patří k zemím s nadprůměrným zdaněním korporátních zisků.

Rozdíl mezi státy s nejvyššími a nejnižšími povinnými odvody zaměstnavatelů a zaměstnanců činí více než 30 procentních bodů. Zatímco v Litvě nebo Rumunsku odvádějí firmy 1,77 procenta, respektive 2,25 procenta, v Česku je to 33,8 procenta a na Slovensku 35,2 procenta.

Co se týká úrovně mezd, vykazují země regionu široké rozpětí. Zatímco minimální čistá mzda v Srbsku, na Ukrajině a v Kosovu se pohybuje pod 180 eury, v dalších zemích bývalé Jugoslávie nebo v Albánii a Bulharsku dosahuje 200 až 300 eur. V zemích Visegrádu (Česko, Slovensko, Maďarsko, Polsko) je minimální mzda stanovena v rozpětí 400 až 500 eur.

Zcela nesrovnatelné hodnoty výrazně nad poměry regionu vykazuje Rakousko (1866 eur) a Německo (1620 eur). Za poslední rok stoupla minimální mzda počítané v eurech na Ukrajině, Rumunsku, Bulharsku, Polsku, Slovensku a v ČR (v současnosti činí 476 eur).

Průměrná čistá mzda v soukromém sektoru je nejvyšší v Německu (2221 eur) v Rakousku (2131 eur) a ve Slovinsku (1241 eur). Následují země Visegrádu, Řecko, Chorvatsko a Pobaltské státy, kde se škála průměrných mezd pohybuje v od 700 do 1100 eur. Nejnižší čisté průměrné mzdy pobírají zaměstnanci v Kosovu (361 eur), Albánii (401 eur) a Severní Makedonii (418 eur).

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2021 ČTK

Reklama

5°C

Dnes je pondělí 1. března 2021

Očekáváme v 21:00 1°C

Celá předpověď