V chladných měsících mají lidé častěji infarkty, varují kardiologové

foto Sanitka - ilustrační foto.

Praha - V chladných zimních měsících, především v prosinci a lednu, zaznamenávají lékaři více případů infarktů a mrtvic. Lidé, kteří mají kardiovaskulární choroby, by se neměli náhle vystavovat mrazivému počasí a měli by se také vyvarovat velké fyzické zátěže. Novinářům to dnes řekl předseda České kardiologické společnosti Aleš Linhart.

Čím je zima chladnější, tím je rizikovější pro rozvoj infarktů a mrtvic. Nejvíce jich lékaři zaznamenávají v prosinci a lednu. Vyšší riziko mají podle kardiologů muži, starší pacienti a obecně ti, kteří si na infarkt "zadělávají" mnoho let. Jde o lidi, kteří mají vysoký cholesterol a krevní tlak, cukrovku a nevěnují se pravidelně fyzické aktivitě.

"Opravdu je dobré, aby se pacienti, kteří trpí například srdečním selháním nebo mají chronickou ischemickou chorobu srdeční, nevystavovali příliš rychle mrazivému počasí a aby se vyvarovali příliš velké fyzické zátěži v chladném počasí, protože to mohou být spouštěče jejich příhod," řekl Linhart. I o Vánocích, které pro spoustu lidí znamenají určité uvolnění režimu, by lidé neměli zapomínat na chronickou léčbu cukrovky či vysokého krevního tlaku.

Kardiologové také dnes zopakovali, že lidem s kardiovaskulárními nemocemi doporučují očkování proti covidu-19. Podle Linharta jsou cukrovka a ischemická choroba srdeční nejčastějšími přidruženými nemocemi, se kterými pacienti nakažení covidem umírají.

Ročně se s akutním infarktem myokardu do tuzemských kardiovaskulárních center dostane asi 14.000 pacientů, ale populace těch, kterým infarkt hrozí, je výrazně větší. "Máme asi 130.000 pacientů s aterosklerózou, kolem půl milionu pacientů s ischemickou chorobou srdeční, a když se to zkombinuje s diabetem, počet rizikových pacientů je opravdu velký," uvedl Miloš Táborský, přednosta kardiologické kliniky olomoucké fakultní nemocnice.

Během epidemie covidu lidé s infarktem méně vyhledávali lékařskou pomoc, nebo přijížděli pozdě. Kardiologové proto připomínají, aby při náhlé bolesti na hrudi, dušnosti, bušení srdce, pocitech na zvracení či ztrátě vědomí ihned volali záchrannou službu. U neléčeného infarktu je v akutní fázi riziko, že pacient zemře, asi 20 až 30 procent. Pokud se mu dostane lékařské péče včas, má naopak 95procentní šanci na další kvalitní život.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2022 ČTK

Reklama

27°C

Dnes je pondělí 16. května 2022

Očekáváme v 21:00 17°C

Celá předpověď