Praha - V České republice bylo k 1. dubnu 325.742 běženců z Ukrajiny s dočasnou ochranou, která umožňuje přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či na trh práce. Čísla zahrnují jak lidi, kteří si dočasnou ochranu prodloužili, tak ty, co o ni požádali letos. Dvě třetiny dospělých běženců tvoří ženy, téměř 30 procent jsou děti. Údaje dnes novinářům představila ředitelka odboru azylové a migrační politiky ministerstva vnitra Pavla Novotná. Od počátku ruské invaze vydalo vnitro více než půl milionu víz dočasné ochrany, zanikla asi třetina z nich.

V Praze se podle údajů vnitra nachází téměř 80.000 uprchlíků, ve Středočeském kraji je jich skoro 45.000 a v Jihomoravském kraji přes 30.000. Nejméně, necelých 10.000, je běženců ve Zlínském kraji. Při přepočtu na obyvatele jsou pak nejvytíženější opět Praha, dále Plzeňský a Karlovarský kraj. U okresů má nejvíce registrovaných uprchlíků na obyvatele Tachov s 8,2 procenta, Plzeň-město se 7,2 procenta a Cheb s 6,7 procenta.

O prodloužení dočasné ochrany požádalo zhruba 297.000 lidí, zbytek z registrovaných běženců přišel do ČR po začátku roku. V průměru nyní podle Novotné přichází do Česka kolem 2500 lidí týdně. Novotná upozornila na to, že i po revizi čísel bude Česko patřit mezi státy, které jsou uprchlickou vlnou na počet obyvatel zatížené nejvíce.

Z dnes zveřejněných výsledků průzkumu PAQ Research vyplynulo, že nadpoloviční většina uprchlíků z Ukrajiny, kteří byli ekonomicky aktivní v zemi svého původu, pracuje i v Česku. Podle průzkumu Národního institutu SYRI jsou zaměstnáváni především na nízko kvalifikovaných pozicích. Zaměstnavatele podle SYRI odrazuje od zaměstnávání uprchlíků na kvalifikovaných pozicích neznalost češtiny a možnost návratu běženců na Ukrajinu. Institut doporučuje, aby byl vyjasněn dlouhodobý statut uprchlíků nebo aby byly dostupnější jazykové kurzy.

Data získaná díky registraci pro prodloužení ochrany bude nyní ministerstvo vnitra dále analyzovat, a to spolu s ministerstvy práce a školství. Při evidenci k prodloužení ochrany se vnitro mimo jiné více zabývalo vztahy mezi uprchlíky. Z dat například vyplývá, že naprostá většina ukrajinských dětí je v ČR se svými zákonnými zástupci, asi v 97 procentech případů jde o rodiče, prarodiče či plnoleté starší sourozence. Jen minimum dětí má buď nařízeného opatrovníka, nebo se o něj starají jiné osoby - například sourozenci či kamarádi rodičů. Při registraci vnitro od těchto lidí požadovalo prohlášení o tom, že o péči o dítě informovali orgán sociálně-právní ochrany dětí.

Lidé, kteří uprchli z Ukrajiny před ruskou invazí a získali v Česku dočasnou ochranu, si ji mohou prodloužit do konce března příštího roku. Nejprve se museli elektronicky registrovat, což jim zajistilo prodloužení dočasné ochrany do konce září. Elektronicky se mohli registrovat pouze lidé s IP adresou z ČR. Díky registraci také lidé získali termín k osobní návštěvě pracoviště ministerstva, kde si dočasnou ochranu prodlouží do konce března 2024. Vízový štítek, který na návštěvě získají, má podle Novotné zhruba 111.000 cizinců, další schůzky by se mohly uskutečnit asi do dvou měsíců.

Pokud se uprchlíci nezaregistrovali do minulého pátku, dočasná ochrana jim zanikla. Mohou o ni znovu požádat, musí ale projít stejným procesem jako při první registraci. Zatím po termínu pro registraci o ochranu znovu požádaly desítky lidí. Stejně lidem ochrana zanikne ve chvíli, kdy nepřijdou na pracoviště vnitra pro vyznačení nového vízového štítku.

Dočasnou ochranu je podle nynějších pravidel možné získat nejdéle na tři roky. Podle Novotné se bude další postup řešit na evropské úrovni, první jednání by mohla začít už v červnu.

Většina z lidí, kterým dočasná ochrana skončila, se podle Novotné vrátila na Ukrajinu. Asi pět procent dočasných ochran bylo ukončeno na vlastní žádost, asi 1,5 procenta zaniklo kvůli odchodu člověka do jiného státu EU.

Počet držitelů dočasné ochrany v krajích k 1. dubnu:

Zdroj: Ministerstvo vnitra

Ukrajina migrace registrace