V Británii je učitelství řemeslem, které se člověk učí od zkušenějších

foto Obrázek z návštěvy Univerzity Bishop Grosseteste v Lincolnu. Účastníci se dozvěděli o přípravě budoucích učitelů ve Velké Británii. Zaujal je především důraz na praxi, kdy studenti tráví během jednoroční přípravy 4 dny v týdnu přímo na základní nebo střední škole pod vedením mentora a jeden den reflektují své zkušenosti s univerzitním mentorem.

Projekt Lidé lidem, na kterém spolupracuje pražský British Council s olomouckou organizací ARPOK, umožnil českým odborníkům ve školství vycestovat na týdenní studijní návštěvu do Velké Británie. Cesta se uskutečnila v polovině února 2019. Jejím cílem bylo načerpat inspiraci, sdílet zkušenosti s britskými odborníky na vzdělávání a pedagogy a porovnat rozdíly v systému vzdělávání obou zemí, zejména v oblasti hodnocení, inkluze a vzdělávání učitelů.

První den setkání. Lincoln. Účastníci ze třech zemí – ČR, Slovenska a Maďarska. Účastníci se dozvěděli o vzdělávacím systému ve Velké Británii, specifikách hrabství Lincolnshire a o fungování tzv. Multi-Academy Trust (systému, kdy se školy, často malé a izolované, spojují s cílem podělit se o dobrou praxi a zdroje s cílem podpořit efektivní výuku a zlepšit studijní výsledky studentů).

Účastníci „expedice“ byli zaměstnanci krajských odborů školství, vzdělávacího a informačního střediska Moravskoslezského kraje a Národního ústavu pro vzdělávání.
Skupina navštívila základní a střední školu, místní univerzitu, kde se mj. připravují na své povolání budoucí učitelé, setkávala se s odborníky, inspektory i členy místní samosprávy.

„Měli jsme to štěstí, že celou cestou po Británii nás provázela Ann Burgessová, expertka na vzdělání a především skvělý člověk, který mnoho škol, které procházelo krizí, dokázala doslova vzkřísit k životu,“ říká koordinátorka projektu z British Council Martina Novotná.

Co nejvíc zaujalo český tým na britském vzdělávání?

Obrázek z návštěvy Univerzity Bishop Grosseteste v Lincolnu. Účastníci se dozvěděli o přípravě budoucích učitelů ve Velké Británii. Zaujal je především důraz na praxi, kdy studenti tráví během jednoroční přípravy 4 dny v týdnu přímo na základní nebo střední škole pod vedením mentora a jeden den reflektují své zkušenosti s univerzitním mentorem.

Určitě systém vzájemné pomoci mezi školami, sdílení a otevřenost, jakým řeší problémy, které zde jsou jako všude jinde na světě. Například během návštěvy v Lincolnshire, což je překvapivě jeden z nejchudších regionů v severní Evropě, jsme viděli tuto spolupráci v praxi. Školy sdílejí prostředky, vypomáhají si navzájem.

Co třeba inkluze, která je v Česku tak diskutovaným tématem?

Foto české skupiny důležitých aktérů z oblasti vzdělávání  při odletu na pětidenní studijní cestu do Velké Británie.

Samozřejmě jsme byli velmi zvědaví, jak v Británii funguje inkluze.  Téma, které pálí české školství a které u nás má nadšené obhájce i zarputilé odpůrce. V Británii jsme na navštívených školách na vlastní oči viděli, že inkluze možná je a funguje, což bylo skvělé vidět v praxi. Žáci fungují v kolektivu zcela přirozeně, a i když to stojí úsilí, nikdo toto úsilí nezpochybňoval. Naopak, několikrát jsme z různých úst slyšeli názor, že na prvním místě jsou vždy děti, až potom se řeší problémy okolo. Nemohu také nezmínit, že celou skupinu oslovil i přístup ředitelů škol, kteří vždy začínali řeč tím, jak pomáhají nejslabším a handicapovaným žákům.

Jak v Británii funguje školní inspekce?

První den setkání. Lincoln. Účastníci ze třech zemí – ČR, Slovenska a Maďarska. Účastníci se dozvěděli o vzdělávacím systému ve Velké Británii, specifikách hrabství Lincolnshire a o fungování tzv. Multi-Academy Trust (systému, kdy se školy, často malé a izolované, spojují s cílem podělit se o dobrou praxi a zdroje s cílem podpořit efektivní výuku a zlepšit studijní výsledky studentů).

Inspekční systém v Británii nikdy nepředpisoval metodologii, díval se jen na výsledky. Všechny inspekční zprávy jsou veřejné. Inspektoři hodnotí učitele podle toho, jakým způsobem vtahují děti do výuky, rozvíjí jejich přirozenou potřebu poznávat svět. Hodnotí, jak učitelé rozvíjí klíčové dovednosti, jako jsou například komunikace, kreativita, digitální gramotnost nebo občanství. Jen málo učitelů naleznete stát před tabulí a vykládat látku.

Slovy inspektora, se kterým jsme se setkali: „Není tak těžké zjistit, o co jde v dobré výuce. Vidíte to. Posuzujeme celkovou výkonost, výkonost vedení, kvalitu výuky, jak se daří studentům z hlediska podmínek pro výuku a jiné. Je čas, aby inspekce přestala dělat dílčí závěry o výsledcích žáků. Jakákoli debata o výsledcích žáků by měla být součástí větší debaty o celkové kvalitě vzdělání.“ 

Zajímavostí je, že národní kurikulum existuje až od roku 1988.

Nahlédli jste během cesty i pod pokličku vzdělávání učitelů? V čem se liší od systému, na který jsme zvyklí v Česku?

Foto účastníků ze všech tří zemí (zástupci ministerstev školství, univerzit, inspekce, místních či regionálních autorit, vzdělávacích institucí a ústavů, nevládních organizací, škol) před sídlem British Council v Londýně, kde účastníkům prezentovali britští odborníci z inspekce a ministerstva školství.

Velký důraz je zde kladen na praxi. Studenti pedagogiky tráví čtyři dny v týdnu na přidělené škole pod přiděleným vedením a jeden den chodí na univerzitu své zkušenosti reflektovat. Učitelství je považováno více za „řemeslo“, a proto zde také funguje systém učení se od starších a zkušených kolegů, kteří jsou jakýmisi mentory těch začínajících.

Studenti pedagogiky jsou přijímáni na univerzitu nejen na základě svých výsledků, ale také na základě osobních předpokladů pro tuto profesi, což je prověřováno pohovorem.
Zároveň se učitelé učí od sebe navzájem po celou dobu své působnosti ve škole. Pokud se například výuka z jakéhokoliv důvodu nedaří a děti pokulhávají ve výsledcích, není nikdy ostudou obrátit se na kolegy na své škole, jiné škole, požádat o sdílení způsobu jejich výuky apod. A to už jsme zase u spolupráce mezi školami, o které jsem mluvila na začátku.


Druhý den v Lincolnu. Návštěva základní školy St. Faith and St. Martin, kterou navštěvují děti od 7 do 11 let. Pan ředitel se s účastníky podělil o způsob, jakým škola funguje, jak zachází s dětmi se zvláštními potřebami a jak podporuje své učitele.  Britská expertka na vzdělání Ann Burgessová, která je jedním z iniciátorů projektu, byla nadšená z možnosti sdílení zkušeností a ke smyslu mezinárodních studijních návštěv sdělila: „Pomáhala jsem vyvinout systém studijních návštěv v zahraničí pro ředitele škol. Ti se pak vraceli a řekli, že to pro ně opravdu byla zkušenost, která je proměnila. Uvědomili si, co v jejich systému funguje a naopak, co tak dobře nefunguje a mohlo by se změnit podle toho, co viděli."

Během programu vznikaly vášnivé diskuze o různých tématech
Co čeští účastníci ocenili na vzdělávání v Británii:
-    Partnerský přístup k žákům.
-    Přístup k ohroženým a zranitelným žákům.
-    Žák je středobodem.
-    Studenti učitelství chodí na praxi do konkrétní školy.
-    Ředitelé tady na prvním místě mluví o tom, co dělají pro slabé žáky, ne o těch nadaných a jejich úspěších.
-    Rada školy má reálné pravomoci.
-    Žáci na jedné navštívené škole byli spolu na nějaké předměty, na jiné se dělili podle úrovně.
-    V centru přemýšlení jsou hodnoty, potom klíčové dovednosti a až potom předměty. Ukazuje se, že spolupráce učitelů je možná jen tehdy, opřou-li se o společné hodnoty.
-    Velký důraz na schopnosti vedení školy.
-    Studenti učitelství nabíráni na univerzitu podle výsledků, ale také na základě pohovoru – hledá se jejich potenciál.
-    Systém, kdy škola s dobrými výsledky pomáhá slabším školám.
-    Data o žácích provázaná na spoustu proměnných (mj. etnicita, gender, výsledek vzdělávání).
-    Je potřeba se bavit o věcech, které neplatí teď, ale musejí být nadčasové, a neplatí to jen o klíčových dovednostech.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2019 ČTK

Reklama

15°C

Dnes je pátek 22. března 2019

Očekáváme v 7:00 3°C

Celá předpověď