Bolivijský exprezident Morales přiletěl do Mexika, hovoří o puči

foto Bolivijský exprezident Evo Morales po příletu do Mexika 12. listopadu 2019.

Mexiko - Bývalý bolivijský prezident Evo Morales dnes přiletěl do Mexika, které mu udělilo azyl. Tvrdí ale, že se do vlasti vrátí "s větší silou a energií". Na letišti v Mexiku socialistického politika přivítal tamní ministr zahraničí Marcelo Ebrard. Morales odstoupil v neděli po téměř 14 letech v čele Bolívie pod tlakem masových demonstrací a v reakci na výzvu armády. Dění ve své zemi dnes označil za puč, stejně tak situaci hodnotí Mexiko a Venezuela. Taková tvrzení naopak odmítá Brazílie.

Po příletu Morales prohlásil, že Mexiko mu zachránilo život a že bude pokračovat v politice, dokud bude žít. Řekl, že pokud se dopustil nějakého zločinu, pak jedině toho, že je domorodým indiánem a "antiimperialistou".

Ebrard uvedl, že jeho země nabídla Moralesovi azyl z humanitárních důvodů, neboť jeho život byl v Bolívii ohrožen. Moralese z letiště přepravil vojenský vrtulník na místo, které mexická vláda z bezpečnostních důvodů neupřesnila.

Morales přiletěl do Mexika strojem mexického letectva ze středobolivijského města Chimore, které je baštou jeho stoupenců a kam se po nedělní demisi stáhl. Cesta do exilu nebyla bez komplikací: odlet byl odložen, protože Moralesovi příznivci obklopili letiště, později letoun nedostal povolení dotankovat v Peru a stroj proto přistál v Paraguayi.

Socialista Morales, první bolivijský prezident z řad domorodého indiánského obyvatelstva, odstoupil z funkce prezidenta jen tři týdny po svém sporném znovuzvolení do tohoto úřadu. Prohlásil se za vítěze prvního kola voleb, ačkoli opozice i mezinárodní pozorovatelé výsledky hlasování zpochybňovali. Jeho odpůrci tvrdili, že jde o volební podvod. Organizace amerických států (OAS) ve své předběžné zprávě uvedla, že volby provázely manipulace, a doporučila jejich anulování.

Bolivijské hlavní město La Paz od pondělka ochromily střety Moralesových odpůrců a příznivců, kvůli nimž tam vedení armády poslalo vojáky.

Podle ústavy musí Moralesovu demisi přijmout, či odmítnout obě komory parlamentu, které se však ještě nesešly. Dnes tak chtěli učinit opoziční zákonodárci. Zamýšleli jmenovat druhou místopředsedkyni Senátu Jeanine Aňezovou dočasnou hlavu státu. Ta řekla, že věří, že jí senátoři funkci svěří, aby "skončila tato nejistota, vandalství a nestabilita, jaké v zemi máme". Nicméně tyto plány jsou ohroženy, protože Moralesovo Hnutí za socialismus (MAS) uvedlo, že bude takovou schůzi parlamentu bojkotovat.

Hlavní bolivijský odborový svaz varoval, že vyhlásí časově neomezenou stávku a povolá své členy do La Pazu, pokud političtí a občanští lídři neobnoví v zemi během příštích 24 hodin ústavní pořádek a mír.

Podle autoritářského venezuelského prezidenta Nicoláse Madura "puč (v Bolívii) financovaly a řídily" Spojené státy. Maduro, jehož země se sama nachází v hluboké krizi, přislíbil pomoc bolivijskému lidu. Maduro reagoval na pondělní vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, který uvítal Moralesovu rezignaci jako signál zachování demokracie. Podobně se dnes vyjádřila pravicová vláda v Brazílii, podle které Moralesův odchod otevírá cestu k zachování demokratického pořádku.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2019 ČTK

Reklama

6°C

Dnes je pátek 6. prosince 2019

Očekáváme v 15:00 5°C

Celá předpověď