Bamberk (Německo) - Obnovené kontroly na česko-německé hranici a přísná omezení vstupu do Německa netrápí jen české pendlery, německé zaměstnavatele a politiky na obou stranách pomezí, tématu se věnují i vědci. Patrick Reitinger z katedry historické geografie na univerzitě v bavorském Bamberku pracuje na studii o dopadu pandemie nemoci covid-19 na hospodářský rozvoj bavorských regionů na hranici s Českem. Jednou z otázek, na kterou hledá odpověď, je i to, jakou budoucnost mají v Bavorsku čeští pendleři.
Téma si Reitinger nevybral náhodně. "Zabývám se různými projekty rozvoje bavorsko-českého pohraničního regionu v období po roce 1918," řekl ČTK. "Velmi úzce také spolupracuji se svým kolegou docentem Lukášem Novotným z Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem," doplnil.
Nyní se Reitinger rozhodl zjistit, jak pandemie ovlivňuje východobavorské hospodářství a jaký dopad bude mít na dojíždění českých přeshraničních pracovníků. A jeho partnerem ve výzkumu je právě Novotný.
Východobavorské okresy u hranic s Českem, které do té doby byly spíše hospodářskou periferií, se po pádu komunistického režimu v tehdejším Československu postupně stávaly důležitým regionem pro české pracovníky. Obzvláště patrné to bylo po vstupu Česka do Evropské unie a následnému zrušení kontrol na společných hranicích. Díky otevřeným hranicím oblast zažila značný ekonomický růst.
Od loňského března je to ale již podruhé, co se hranice mezi Německem a Českem kvůli koronaviru uzavřela. Zatímco loni kontroly z epidemických důvodů zavedlo Česko, nyní stejný krok zopakovalo Německo. "V pohraničním regionu se nyní rýsuje hospodářská transformace, hlavní výdobytky posledních 30 let jsou kvůli uzavírkám hranic v ohrožení," domnívá se Reitinger.
Zasaženi uzavírkami jsou především ti němečtí podnikatelé, kteří zaměstnávají hodně lidí z České republiky. "Ukazují se dva směry, kterými se podnikatelé vydávají, aby současné a možná i budoucí uzavírky hranice obešli," vysvětluje. Část podniků se více zaměřuje na digitalizaci a alternativní formy výkonu profese, jako je například práce z domova. "Další podniky, které jsou odkázány na přítomnost zaměstnanců, přemýšlejí, jak podíl českých pracovníků snížit, a stát se tak na pendlerech z Česka nezávislé," uvádí. Ne vždy je ale možné nahradit české pracovníky zaměstnanci z regionu.
Ve své práci se Reitinger zaměřuje na bavorský okres Wunsiedel im Fichtelgebirge, který loni na jaře a i nyní za druhé vlny pandemie patří k nejpostiženějším v Německu. Původně měl výzkum skončit loni v říjnu, ale vzhledem k pokračování pandemie a k druhé uzavírce hranic, byla studie rozšířena. Reitinger nyní chystá plošné dotazování zhruba 2000 podniků působících v tomto okrese. "Zveřejnění prvních výsledků se plánuje na počátek letošního léta," dodává.
