Útraty v restauracích během karantény klesly až o polovinu

foto Zákazník si odnáší jídlo z restaurace v pražské Liboci 14. dubna 2020. Kavárny a restaurace jsou kvůli vládním opatřením proti šíření nového typu koronaviru už měsíc zavřené, povolen je pouze prodej nápojů či jídel s sebou bez vstupu do provozovny.

Praha - Útraty v restauracích během karantény meziročně klesly až o polovinu, po otevření zahrádek činil propad 19 procent. Vyplývá to z dat České spořitelny. Restaurace a hospody ve střední Evropě musely v březnu kvůli opatření proti šíření koronaviru zavřít.

Před pandemií utráceli Češi za stravování v barech, restauracích či jídelnách průměrných 15.850 korun na hlavu ročně. Stravování a ubytování patřilo v ČR podle zjištění analytického projektu Evropa v datech mezi nejlevnější v Evropě, nejnižší částky platili hosté na Balkáně. V Česku ještě v lednu za oběd nejvíce platili Středočeši s mediánem útrat 160 korun.

Češi v restauracích utráceli 6,5 procenta spotřebních výdajů, s občasným přespáním v hotelu či penzionu to bylo 8,9 procenta. "Ve výdajích za stravování a ubytování jsme se drželi těsně nad průměrem EU. Podobný podíl ze spotřebních výdajů utráceli například Maďaři či Nizozemci. Naopak výrazně méně vydávali sousední Slováci i Němci," uvedla Adéla Denková z Evropy v datech.

Údaje o platbách kartou mezi klienty spořitelny ukazují, jak výrazně během karantény klesly útraty v pohostinství. "V dobách před karanténou jsme v restauracích utráceli o třetinu více než před rokem. To odráželo vysokou spotřebitelskou důvěru, růst mezd a nízkou míru nezaměstnanosti. Nicméně během karantény nastal prudký propad na polovinu loňských čísel," uvedl ekonom ČS David Navrátil. V posledních týdnech karantény se propady zmírnily a byly mezi 30 a 40 procenty.

Pokles útrat se neprohluboval díky tomu, že část restaurací přešla na režim výdejních okének nebo doručování jídla domů. Očekávané zlepšení situace přinesla možnost provozovat venkovní zahrádky. "Ve srovnání s minulými týdny zaznamenaly platby kartou v restauracích v týdnu od 11. května zlepšení. Pokles se zmírnil na minus 19 procent meziročně. Za tím samozřejmě stojí otevření zahrádek," dodal Navrátil.

Jak vyplývá z průzkumu mezi majiteli, čtvrtina podniků se po osmitýdenním omezení provozu možná už znovu neotevře. Kvůli obavám z nákazy se navíc neočekávají návaly odpovídající polovině května z minulých let. "I zkušenost v Číně ukazuje, že spotřebitelé jsou po znovuotevření provozoven ve službách opatrní, a aktuální vývoj naznačuje návrat k předkrizovému chování až někdy na přelomu léta a podzimu. V Praze a dalších centrech, které stojí na zájmu zahraničních turistů, bude nižší poptávka přetrvávat i kvůli omezení cestování," doplnil Navrátil.

Díky údajům o karetních transakcích sestavil portál také přehled o tom, kolik Češi utráceli nebo kdy obědvali, pokud se před karanténou rozhodli jít do restaurace. A to během čtyř týdnů letos v lednu v době oběda, tedy mezi 11:00 a 14:00, od pondělí do pátku. "Ukázalo se například, že nejdříve byli s jídlem hotoví v Pardubickém kraji, kde v průměru platili ve 12:23:56. Nejpozději naopak na Karlovarsku s průměrným časem platby 12:31:50. Nejvíce za oběd platili Středočeši s mediánem útrat 160 korun. Nejméně pak lidé v Moravskoslezském kraji s mediánem transakcí 130 Kč," podotkla Denková.

Nejméně během oběda utráceli mladí do 17 let. Pokud platili kartou, medián jejich útrat činil 90 korun. Tyto platby také uskutečňovali ve srovnání s ostatními skupinami obyvatel později, v průměru ve 12:51:27. Naopak nejvyšší útraty kartou měli v době od 11:00 do 14:00 důchodci, a to průměrně 158 korun. Téměř polovina lednových plateb mladých do 17 let byla za fast food, ze všech věkových skupin si nejčastěji kupovali pizzu.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2021 ČTK

Reklama

3°C

Dnes je sobota 23. ledna 2021

Očekáváme v 3:00 2°C

Celá předpověď