Čas k přípravě usnesení podle článku 66 ústavy podle právníků již nastal

foto Prezident Miloš Zeman odevzdal 8. října 2021 hlas ve sněmovních volbách na zámku v Lánech. 

Praha - Nastal čas k přípravě usnesení podle článku 66 ústavy, že prezident Miloš Zeman nemůže ze závažných důvodů vykonávat svůj úřad, soudí ústavní právníci, které oslovila ČTK. Ondřej Preuss a Jan Wintr z Právnické fakulty Univerzity Karlovy řekli, že úkoly hlavy státy se netýkají pouze formování nové Sněmovny a jmenování vlády, takže neplatí argumenty, že do 8. listopadu nejsou žádné úkony prezidenta potřeba.

Ústřední vojenská nemocnice (ÚVN) senátorům v pondělí sdělila, že Zeman ze zdravotních důvodů není schopen vykonávat žádné pracovní povinnosti. Dlouhodobou prognózu označili lékaři jako krajně nejistou, možnost návratu prezidenta k výkonu pracovních povinností v následujících týdnech jako málo pravděpodobnou. Podle čl. 66 ústavy se mohou komory Parlamentu usnést, že prezident ze závažných důvodů není schopen úřad vykonávat, jeho pravomoci pak vykonávají další ústavní činitelé.

Preuss uvedl, že nastal čas minimálně pro diskusi či přípravu příslušných usnesení. "Není tak docela pravda, že do 8. listopadu, kdy se schází Sněmovna, je čas. To bychom redukovali roli prezidenta jen na formování vlády a Sněmovny," uvedl. Podle Wintra je evidentní, že Zeman nyní prezidentský úřad nevykonává. "Nespočívá jen v tom, že občas podepíše nějakou listinu, ale i v tom, že vede jednání, zastupuje stát navenek, konverzuje s velvyslanci. Je jasné, že úřad v podstatě vykonáván není, a zpráva ÚVN spojená s prognózou, je dostatečným podkladem," řekl.

Předpisy neupravují, v jakém pořadí by se měly parlamentní komory usnést. "Záleží jen na tom, aby ta usnesení byla shodná, obě komory musí shodně konstatovat, že prezident není schopen vykonávat úřad a musí to být ze shodných důvodů," řekl Wintr. Po schválení druhého usnesení jsou účinky v zásadě okamžité, uvedl Preuss. Ústava nepředepisuje ani zvláštní způsob hlasování, stačí tedy, pokud bude pro usnesení hlasovat na odděleních schůzích většina přítomných poslanců a většina přítomných senátorů, doplnil Wintr.

Definitivní názor nemá Wintr na to, zda by poslanci mohli hlasování o prezidentovi zařadit již na ustavující schůzi. "Ustavující schůze má pořad, který je vepsán do jednacího řádu Sněmovny, o kterém se nehlasuje," uvedl. V minulosti se však již stalo, že ho poslanci rozšířili a v roce 2013 na schůzi zařadili i potvrzení zákonných opatření, která Senát přijal v době, kdy byla Sněmovna rozpuštěná, doplnil. "Myslím, že není úplně vyloučeno, kdyby existovalo usnesení Senátu, že odstupující předseda Sněmovny zařadí tento bod na ustavující schůzi," podotkl.

Prezident se může proti usnesením bránit u Ústavního soudu, uvedl Preuss. "Soud může jednak zrušit ta rozhodnutí, protože nenastala objektivní skutečnost, že by byl prezident neschopen vykonávat pravomoci, jednak mohou i předem předběžně odložit vykonatelnost," uvedl.

V případě zotavení hlavy státu by bylo nutné další parlamentní usnesení, aby se prezidentovi pravomoci vrátily. "Komory se mohou zase usnést, že prezident je schopen vykonávat funkci, zase to bude stejný proces a komory se musí setkat s vůlí, že se obě domnívají, že je třeba revokovat to jejich původní usnesení," řekl Preuss. Podle Wintra by teoreticky mohlo stačit i rozhodnutí jedné komory. "V ústavě ani jednacím řádu není procedura, jestli stačí rozhodnutí jedné komory, nebo obou," vysvětlil.

Ústavní právník: Informace z nemocnice stačí k rozhodování o převodu pravomocí

Informace o zdravotním stavu prezidenta Zemana, které získal Senát od Ústřední vojenské nemocnice, jsou dostatečným podkladem pro rozhodování o převodu pravomocí na další ústavní činitele, míní ústavní právník Ladislav Vyhnánek. Otázky, které ze Senátu vzešly, byly podle odborníka z brněnské právnické fakulty správně formulované - směřovaly nejen k aktuálnímu stavu, ale také k dlouhodobé prognóze, která je podle zdravotníků "krajně nejistá", přičemž Zemanův návrat k pracovním povinnostem je v nadcházejících týdnech nepravděpodobný.

Pokud se nová Sněmovna a Senát usnesou, že prezident nemůže ze závažných důvodů vykonávat svůj úřad, většina prezidentských pravomocí přejde na předsedu vlády a předsedu Sněmovny. Ústava přesně stanoví, kterou pravomoc získává jeden, nebo druhý z nich. Výjimkou je jmenování a povyšování generálů, při kterém prezidenta nahradit nelze.

"Pokud by se situace změnila, přijalo by se nové usnesení, že prezident znovu schopen je," řekl Vyhnánek v rozhovoru s ČTK.

Ústava přesně nestanovuje, jaký zdravotní stav je dostatečným důvodem k převodu pravomocí. "Komentářová literatura to úplně nevyjasňuje. Je jasné, že například koma ano, chřipka ne. Ale mezi tím je velká šedá zóna," uvedl Vyhnánek. Přesto se domnívá, že současná situace už dává Sněmovně a Senátu prostor k aktivaci ústavního článku 66.

Například velení ozbrojeným silám nebo udělování státních vyznamenání by pak přešlo do kompetence předsedy vlády, stejně jako některé další pravomoce, které prezidentovi svěřují zákony, což je třeba jmenování a odvolávání vedoucího kanceláře prezidenta republiky a organizační rozhodnutí v kanceláři. Předseda Sněmovny by jmenoval premiéra a ministry, stejně jako třeba ústavní soudce.

Bylo by pak podle Vyhnánka na politickém úsudku předsedy vlády i Sněmovny, která rozhodnutí přijmou a která odloží na dobu, kdy se prezident vrátí k výkonu úřadu, případně bude zvolen nový. Z důležitých personálních rozhodnutí v justici se v příštích měsících očekává například jmenování nového ústavního soudce za Kateřinu Šimáčkovou a nového předsedy Nejvyššího správního soudu za sedmdesátiletého Michala Mazance.

Prezident se proti dočasnému odnětí pravomocí může bránit u Ústavního soudu. Je však otázkou, zda je to možné za situace, kdy panují pochybnosti o Zemanově schopnosti projevit svou vůli a racionálně se rozhodovat. "Muselo by se zkoumat, jestli jeho písemné podání je skutečně projevem vůle prezidenta," řekl Vyhnánek.

Délka období, po které jsou pravomoci prezidenta přenesené na další aktéry, není v ústavě omezená. Zemanovi končí funkční období v roce 2023. Úplné zbavení funkce ústava neumožňuje. Podle Vyhnánka se při psaní ústavy nejspíš předpokládalo, že pokud se zdravotní stav prezidenta zhorší natolik, že není schopen zastávat svůj úřad, rezignuje zavčas sám, tak jako v roce 1935 Tomáš Garrigue Masaryk.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2022 ČTK

Reklama

28°C

Dnes je pondělí 16. května 2022

Očekáváme v 9:00 23°C

Celá předpověď