USA zabily v Iráku íránského generála, Teherán hrozí odvetou

foto Velitel íránských elitních jednotek Kuds Kásem Solejmání (na archivním snímku z 11. února 2016).

Bagdád/Teherán/Washington - Americká armáda při nočním raketovém útoku v Bagdádu zabila íránského generála Kásema Solejmáního a několik dalších lidí včetně člena vedení vlivných iráckých milicí Abú Mahdího Muhandise. Útok vyvolal rozhořčenou reakci a hrozby ze strany Íránu a jeho spojenců. Podle USA připravoval Solejmání útoky na americké diplomaty a vojáky na iráckém území. Spojené státy dnes doporučily svým občanům, aby Irák urychleně opustili, zatímco Izrael a armády západních zemí působících v regionu zpřísnily bezpečnostní opatření.

Solejmání velel oddílům Kuds, což je složka íránských revolučních gard odpovědná za operace mimo Írán. Některé zdroje Solejmáního označovaly za jednoho z nejmocnějších mužů v Íránu. Muhandis byl zástupcem velitele Lidových mobilizačních sil (PMF), které jsou součástí irácké armády a sdružují milice, z nichž mnohé podléhají íránskému vlivu. Solejmáního tělo by podle íránských médií mělo dorazit do Íránu v sobotu.

Nejvyšší íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí již jmenoval novým velitelem Kuds brigádního generála Esmáíla Káaního, jenž byl dosud Solejmáního zástupcem.

Útok provedený za pomoci bezpilotního letounu je dalším z projevů rostoucího napětí mezi Íránem a USA, které začalo v roce 2018, kdy USA odstoupily od mezinárodní dohody o íránském jaderném programu, pokračovalo incidenty v Perském zálivu a vyvrcholilo minulý týden útoky v Iráku. V úterý pak demonstranti napadli americké velvyslanectví v Bagdádu a odešli od něj až druhého dne. USA poukazují na rostoucí vliv Íránu v regionu.

Prezident USA Donald Trump na twitteru uvedl, že Solejmání během delší doby zabil nebo zranil tisíce Američanů a chystal se jich zabít mnohem víc a doplnil, že generál "měl být odstraněn už před mnoha lety". Ministr zahraničí Mike Pompeo zdůraznil, že zásah měl zabránit "bezprostřednímu útoku", který mohl ohrozit "desítky, pokud ne stovky amerických životů". V USA útok kritizovali demokraté, podle nichž to povede k eskalaci napětí na Blízkém východě. Trumpovi republikáni naopak operaci schvalují. Starosta New Yorku Bill de Blasio uvedl, že byla kvůli íránským výrokům o odvětě ve městě posílena bezpečnost.

Pentagon zároveň kvůli zvýšenému ohrožení amerických sil v regionu schválil vyslání dalších zhruba 3000 vojáků do oblasti Blízkého východu. Oznámili to podle agentur AP a Reuters nejmenovaní státní úředníci. Podle funkcionářů, kteří si přáli zůstat v anonymitě, se vojáci připojí ke zhruba 750 vojákům ze stejné divize, kteří už byli tento týden vysláni do Kuvajtu po napadení velvyslanectví USA v Bagdádu.

Ceny ropy po útoku na íránského generála prudce zdražují. Brent, který je považován za barometr vývoje cen ropy na světových trzích, vykazoval kolem 17:30 SEČ nárůst o tři procenta na 68,26 dolaru za barel. Během dne vystoupil až na 69,50 USD, tedy nejvýše od poloviny září, kdy se odehrály útoky na ropná zařízení v Saúdské Arábii.

Íránští nejvyšší představitelé prezident Hasan Rúhání a duchovní vůdce ajatolláh Alí Chamenení slíbili za Solejmáního smrt odvetnou akci. K připravenosti vyzvali své lidi velitelé několika iráckých proíránských milicí. Íránská nejvyšší bezpečnostní rada útok označila za "největší strategickou chybu USA v západoasijském regionu". Ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf prohlásil, že Írán podnikne proti USA kvůli atentátu právní kroky. Útok přitom označil za akt mezinárodního terorismu.

Irácký úřadující premiér Ádil Abdal Mahdí útok považuje ze nepřijatelné narušení irácké suverenity, avšak prezident Barham Sálih stejně jako vlivný duchovní Alí Sistání vyzvali všechny strany ke zdrženlivosti.

Ke snížení napětí vybídl britský ministr zahraničí Dominic Raab. Francouzský prezident Emmanuel Macron uvedl, že o situaci v Íráku hovořil se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem a zároveň vyzval Írán, aby se zdržel jakýchkoliv provokací. Rusko označilo americký útok v Bagdádu za "avanturistický krok, který povede ke zvýšení napětí v celém regionu".

České ministerstvo zahraničí dlouhodobě varuje před cestami do Iráku, kde je v databázi Drozd registrováno pět Čechů, další čeští občané pracují na velvyslanectví v Bagdádu a na generálním konzulátu v Irbílu. V zemi je nasazeno i zhruba 40 českých vojáků, podle ministerstva obrany jsou v pořádku a plní své úkoly. Ministerstvo zahraničí varuje návštěvníky Íránu, kde se podle diplomacie očekávají masové demonstrace.

Bezpečnostní obavy má Izrael, jehož armáda je v pohotovosti. Země se, coby spojenec USA, obává, že by se mohla stát cílem íránské odvety ze Sýrie, kde má Írán své jednotky, nebo z Libanonu, kde působí spojenec Íránu hnutí Hizballáh.

USA doporučily všem svým občanům odjet z Iráku a ropné společnosti už zahájily evakuaci amerického personálu z Basry. Bezpečnostní opatření kolem svých vojáků v regionu zvýšily Německo a Británie.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2020 ČTK

Reklama

15°C

Dnes je úterý 4. srpna 2020

Očekáváme v 9:00 14°C

Celá předpověď