USA stáhnou vojáky z Afghánistánu do 11. září, odejdou i jednotky NATO

foto Ilustrační foto - Američtí vojáci s houfnicí u afghánského města Laškargáh (na snímku z 10. června 2017).

Washington/Brusel - Spojené státy začnou společně se svými spojenci stahovat své zbývající vojáky z Afghánistánu 1. května a ze země odejdou do 11. září, tedy do dne 20. výročí teroristických útoků na New York a Washington, kvůli nimž invazi zahájily. V proslovu v Bílém domě to dnes oznámil prezident Joe Biden. Krátce poté sdělil také šéf NATO Jens Stoltenberg, že ministři obrany aliance se dnes shodli, že zahájí postupný odchod z Afghánistánu 1. května. Své vojáky je připravena z této asijské země stáhnout i Česká republika, řekl po videokonferenčním jednání se spojenci český ministr obrany Lubomír Metnar.

"Šli jsme do Afghánistánu společně, přizpůsobovali své postoje společně a jsme jednotní i v otázce odchodu," řekl po videokonferenci generální tajemník aliance Stoltenberg. Šéf NATO nicméně připustil, že mírový proces v Afghánistánu se nevyvíjí zcela podle představ Západu a odchod vojsk není zárukou pozitivního vývoje v zemi. "Nebylo to jednoduché rozhodnutí a obnáší i rizika," uvedl Stoltenberg. Státy aliance stály podle něj před velkým dilematem. V nestabilní zemi má NATO nyní v rámci výcvikové mise téměř 10.000 vojáků. Američané tvoří zhruba čtvrtinu aliančních jednotek v Afghánistánu.

"Se spojenci budeme koordinovat naši další pomoc Afghánistánu a jsme nadále připraveni společně bojovat proti terorismu," uvedl Metnar. Česká armáda může mít v současné době v Afghánistánu podle schváleného mandátu až 205 vojáků. Od roku 2002 se jich v zemi vystřídalo několik tisíc. Na misi zemřelo 14 českých vojáků.

Americký prezident Joe Biden během proslovu v Bílém domě 14. dubna 2021. Americký prezident připomněl, že původním cílem operace v Afghánistánu bylo zabránit tomu, aby toto území mohla jako zázemí využívat teroristická síť Al-Káida, což se podle Bidena podařilo. Jejího vůdce Usámu bin Ládina americké speciální síly zlikvidovaly v Pákistánu v květnu 2011. Biden dnes také prohlásil, že USA se musí do budoucna soustředit na teroristické hrozby na jiných místech světa. Jako prioritu zahraniční politiky označil i nutnost čelit asertivním ambicím Číny.

Spojené státy mají nyní v Afghánistánu kolem 2500 vojáků, nejvíce jich tam měly v roce 2011 (přes 100.000). K úplnému stažení amerických i aliančních vojsk se zavázala vláda předchozího amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Biden také prohlásil, že radikální islamistické hnutí Tálibán ponese zodpovědnost za to, že z afghánského území nevzejdou teroristické útoky vůči USA a jejich spojencům. Toto byla ostatně i jedna z podmínek dohody, kterou Trumpova administrativa uzavřela loni v únoru v katarské metropoli Dauhá se zástupci Tálibánu. V dohodě byl stanoven termín odchodu amerických a aliančních vojsk do konce letošního dubna výměnou za to, že Tálibán nedovolí svým členům a ani žádným jiným organizacím využívat afghánské území k útokům na USA a jejich spojence.

Afghánský prezident Ašraf Ghaní k plánovanému odchodu amerických a aliančních vojsk řekl, že afghánské bezpečnostní síly jsou plně schopné bránit svůj lid a svou zem. Na twitteru dnes také oznámil, že telefonicky hovořil s Bidenem. Ghaní uvedl, že respektuje rozhodnutí Washingtonu a že se jeho země bude snažit společně se Spojenými státy zajistit "hladký přechod" stažení zbývajících amerických vojáků.

Někteří bezpečnostní experti ale mají podle agentury Reuters obavy, že odchod vojsk USA z Afghánistánu sníží míru ochrany, na niž se nyní mohou spoléhat američtí zpravodajci na místě. To by podle odborníků mohlo omezit jejich možnosti získávat včas důležité informace z terénu. Podobně se ještě před Bidenovým dnešním oznámením vyjádřil i šéf Ústřední zpravodajské služby (CIA) William Burns. Ten řekl, že se USA po odchodu sníží schopnost shromažďovat informace o případných hrozbách. "Až přijde čas, aby se armáda USA stáhla, schopnosti americké vlády sbírat informace o hrozbách a reagovat na ně se sníží. To je prostě fakt," řekl šéf CIA Burns výboru v Senátu. Dodal však, že USA budou mít nadále "řadu možností".

Definitivní stažení amerických vojsk stanovila Bidenova administrativa na symbolické datum 11. září, na kdy připadá 20. výročí útoků na budovy Světového obchodního centra (WTC) v New Yorku a Pentagonu ve Washingtonu, které si vyžádaly téměř 3000 obětí. K bezprecedentním útokům na Spojené státy se přihlásil saúdskoarabský miliardář Usáma bin Ládin, který se skrýval pod ochranou hnutí Tálibán. Následná americká invaze do Afghánistánu přinesla rychlý pád tálibánského režimu, ale bin Ládin byl dopaden a zabit až v květnu 2011 v Pákistánu.

Válka v Afghánistánu přišla podle agentury Reuters Spojené státy na víc než dva biliony dolarů (43,3 bilionu korun). Zemřelo v ní několik desítek tisíc civilistů a desítky tisíc členů afghánských bezpečnostních složek, NATO v ní ztratilo přes 3500 vojáků, z toho bylo na 2400 Američanů.

Bezpečnostní situace v Afghánistánu se přitom v posledních týdnech navzdory mírovým jednáním tamní vlády se zástupci Tálibánu zhoršila. Asistenční mise OSN v Afghánistánu (UNAMA) dnes uvedla, že v prvních třech měsících letošního roku bylo v zemi zabito nebo zraněno při střetech mezi vládními silami a protivládními skupinami téměř 1800 civilistů. To je o 29 procent více než ve stejném období loňského roku.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2021 ČTK

Reklama

12°C

Dnes je čtvrtek 6. května 2021

Očekáváme v 9:00 7°C

Celá předpověď