USA sníží emise skleníkových plynů o polovinu do konce dekády, řekl Biden

foto Americký prezident Joe Biden na virtuálním klimatickém summitu ve Washingtonu 22. dubna 2021.

Washington - Spojené státy plánují snížit emise skleníkových plynů o polovinu do konce tohoto desetiletí. Při zahájení virtuálního klimatického summitu světových lídrů to dnes řekl americký prezident Joe Biden. Nový cíl USA vyzdvihovali lídři největších evropských zemí, zatímco Brazílie nebo Kanada představily vlastní navýšení závazků k omezení produkce škodlivých emisí. Čínský prezident Si Ťin-pching potvrdil dřívější cíle a slíbil snižování spotřeby uhlí, ruský prezident Vladimir Putin konkrétní emisní plán nezmínil.

Fotogalerie

Boj proti oteplování planety přinese Američanům miliony nových pracovních příležitostí, USA zároveň tlačí morální povinnost, uvedl v úvodním vystoupení Biden. Vyzval lídry největších světových ekonomik, aby rovněž zvýšili svoje emisní cíle. Ten americký je založen na srovnání s rokem 2005, konkrétní kroky směřující k jeho splnění zatím Bidenova administrativa nepředstavila.

"Cena za nečinnost tváří v tvář klimatickým změnám stále roste. Spojené státy již nebudou čekat," poznamenal šéf Bílého domu s tím, že nynější desetiletí je rozhodující. "V této dekádě musíme učinit rozhodnutí, díky nimž se vyhneme nejhorším důsledkům klimatické krize," řekl. Zároveň dodal, že nejbohatší státy by měly svoje snahy zintenzivnit.

Po Bidenově projevu začala série vystoupení dalších lídrů, přičemž mnozí oceňovali krok šéfa Bílého domu. "Jsem nadšený z průlomového prohlášení Joea Bidena," řekl britský premiér Boris Johnson. Amerického prezidenta rovněž pochválil za to, že "vrátil Spojené státy do přední řady v boji proti klimatickým změnám". Podobně se vyjádřili německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron.

Summitem konaným při příležitosti Dne země pokračuje obrat americké klimatické diplomacie po lednovém střídání v Bílém domě, přičemž podle deníku The New York Times (NYT) by kontrast s Bidenovým "předchůdcem zpochybňujícím vědu Donaldem Trumpem" těžko mohl být výraznější. Trump USA vyvedl z pařížské klimatické dohody z roku 2015, Biden zemi k paktu ihned po nástupu do funkce opět připojil.

Nové emisní plány nepředstavily zdaleka jen USA. Brazilský prezident Jair Bolsonaro podle agentury Reuters oznámil, že jeho země bude do roku 2050 klimaticky neutrální, tedy o deset let dříve oproti předchozímu harmonogramu. Jako klimatická neutralita se obvykle chápe stav, kdy jsou veškeré uhlíkové emise určitého subjektu vyvážené mechanismy na jejich zneškodnění.

Bolsonaro také slíbil vymýcení nelegálního kácení lesů do roku 2030, přestože za jeho vlády odlesňování v zemi výrazně zrychlilo. Kanadský premiér Justin Trudeau zase slíbil snížení emisí své země o 40 až 45 procent oproti úrovni z roku 2005 do konce tohoto desetiletí. Jeho vláda přitom původně plánovala snížit emise o 36 procent. Japonsko, které stále do velké míry spoléhá na uhelné elektrárny, představilo cíl v podobě redukce o 46 procent.

"Pro všechny z nás je zásadní ukázat, že v tom celém nejde jen o nějaké drahé, politicky korektní zelené objímání zajíčků," uvedl britský premiér Johnson. "Jde tu o růst a pracovní příležitosti," dodal. Johnson už v úterý oznámil, že Británie sníží svoje emise skleníkových plynů o 78 procent do roku 2035, což označuje za nejvíce ambiciózní plán na světě.

Čína v úvodním bloku summitu nový emisní závazek nepředstavila a prezident Si v projevu zopakoval záměr dosáhnout emisního vrcholu v roce 2030 a uhlíkové neutrality před rokem 2060. Plán označil za výjimečný, protože Čína by podle něj přešla od vrcholu produkce skleníkových plynů k uhlíkové neutralitě v rekordně krátké době, tedy za 30 let.

Si také uvedl, že Čína začne v období let 2026 až 2030 snižovat svou spotřebu uhlí. Deník NYT to hodnotil jako významné oznámení, neboť Čína je zdaleka největším spotřebitelem uhlí na světě a aktuálně stále rozšiřuje portfolio uhelných elektráren. Podle čínského prezident nicméně mají větší odpovědnost provést změny svých ekonomik rozvinuté země, které produkují velké množství skleníkových plynů již dlouhou dobu.

Do dnešních jednání se zapojil také ruský prezident Putin, který řekl, že pověřil vládu "významným omezením souhrnných emisí v naší zemi do 2050". Konkrétnější v tomto směru nebyl a nezmínil se ani o kontroverzní stavbě plynovodu Nord Stream 2.

Rok 2050 má být klimatickým milníkem i pro Evropskou unii, která s tímto termínem spojuje dosažení uhlíkové neutrality. Zástupci členských států Evropské unie a Evropského parlamentu se ve středu dohodli, že omezí do roku 2030 emise skleníkových plynů nejméně o 55 procent ve srovnání s rokem 1990. Dohodu ještě musí schválit plénum europarlamentu i ministři členských států.

"S tímto tesáme do kamene cíl vytyčený Evropskou zelenou dohodou: Učinit Evropu klimaticky neutrální k roku 2050," řekla dnes šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Propagovala při tom plánovaný systém "obchodu s emisemi". "Uhlík musí mít svou cenu, protože příroda už na to nemůže dál doplácet," řekla.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2021 ČTK

Reklama

19°C

Dnes je neděle 13. června 2021

Očekáváme v 21:00 16°C

Celá předpověď