USA sdělily OSN, že smrt Solejmáního byla aktem sebeobrany

foto Ženy s portréty zabitého íránského generála Kásema Solejmáního ve smutečním průvodu v Teheránu na snímku ze 4. ledna 2020.

New York/Teherán - Zabití šéfa íránských elitních jednotek Kásema Solejmáního bylo aktem sebeobrany a USA podniknou i další nezbytné kroky, aby na Blízkém východě zajistily bezpečnost svých vojáků i zájmů. V dopise Radě bezpečnosti OSN to nyní uvedla stálá zástupkyně USA ve světové organizaci Kelly Craftová. Její íránský kolega Madžíd Tacht Ravančí jednoznačně vyloučil možnost spolupráce Teheránu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Výrok byl reakcí na tvrzení šéfa Bílého domu, že USA v některých záležitostech s Íránem spolupracovat mohou.

Napětí mezi Teheránem a Washingtonem v uplynulém týdnu vygradovalo poté, co americká raketa u letiště v Bagdádu zabila klíčového velitele jednotek Kuds a Írán v noci na středu odpověděl úderem na dvě základny v Iráku, kde jsou američtí vojáci.

Trump naznačil, že Teheránu středeční odpálení desítek raket na cíle v Iráku, při nichž žádný Američan ani Iráčan nezemřel, bude stačit a další eskalace nejspíš nebude. Podle médií Íránci navíc na zamýšlený útok upozornili Bagdád, který následně informaci o blížícím se úderu poskytl americké straně.

Ve středu Trump ale také oznámil vůči Íránu nové, zatím blíže neurčené sankce.

"Musíme spolupracovat a vyjednat s Íránem dohodu, která světu zajistí větší bezpečnost a díky níž bude svět místem míru," prohlásil americký prezident. Íránský diplomat při OSN ale právě s připomínkou možných nových sankcí jakoukoliv spolupráci své země s Trumpem odmítl.

Češi v Iráku - vojáci, policisté i civilisté -jsou v bezpečí, uvedl po dnešním jednání Bezpečnostní rady státu premiér Andrej Babiš. Na případnou evakuaci vláda vyhradila potřebné peníze, situace je nyní ale stabilizovaná. Policejní prezident Jan Švejdar nicméně informoval, že se pětice českých policistů kvůli nyní omezenému provozu ve výcvikovém středisku v Bagdádu přesune z Iráku do ČR.

Velvyslankyně USA při OSN Craftová v dopise světové organizaci uvedla, že Spojené státy jsou "připraveny zahájit seriózní jednání s Íránem bez předběžných podmínek s cílem odvrátit další ohrožení mezinárodního míru a bezpečnosti a eskalaci napětí ze strany íránského režimu."

Dopis USA Radě bezpečnosti o tom, že likvidace Solejmáního byla sebeobrannou akcí je založen na článku 51 Charty OSN. Ten státům ukládá povinnost neodkladně světové organizaci oznámit jakýkoli krok, který podniknou v zájmu sebeobrany. V roce 2014 se USA na tento článek odvolaly při odůvodnění zásahu v Sýrii proti bojovníkům Islámského státu.

Americký viceprezident Mike Pence v rozhovoru pro televizi CBS řekl, že Spojené státy mají zpravodajské informace, podle nichž nyní Írán vyzval spřátelené ozbrojené milice, aby neútočily na americké cíle.

Íránský prezident Hasan Rúhání telefonicky jednal s britským premiérem Borisem Johnsonem a s předsedou Evropské rady Charles Michelem. Zatímco oba evropští politici zdůrazňovali nutnost zachovat mezinárodní jadernou dohodu Íránu se světovými mocnostmi z roku 2015, Rúhání podle tiskových agentur uvedl, že Írán chce nadále spolupracovat s Evropskou unií.

Šéf německého ekonomického institutu Ifo Clemens Fuest zahraničním novinářům v Berlíně řekl, že pokud by se dál vyhrotila situace na Blízkém východě, mohlo by to vést k dlouhodobému zvýšení cen ropy o 20 procent. Ještě horší by podle něj pro Evropu byly nepřímé dopady související například se zhoršením ekonomické situace v Číně, která je největším světovým dovozcem ropy z Blízkého východu.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2020 ČTK

Reklama

29°C

Dnes je pondělí 10. srpna 2020

Očekáváme v 19:00 28°C

Celá předpověď