Druhému plenárnímu zasedání v roce 2021 bude opět dominovat koronavirová krize, řešení jejích dopadů a národní plány na podporu oživení. Nosné bude i téma digitalizace politiky a s ní spojených rizik, zachování svobody médií a boj proti dezinformacím.
Europoslanci budou v úterý diskutovat a hlasovat o tzv. facilitě na podporu oživení a odolnosti EU, která by měla členským států pomoci vypořádat se s následky pandemie onemocnění covid-19. Tato facilita představuje největší část balíčku oživení „Next generation EU“. Facilita by měla disponovat prostředky ve výši 672,5 miliardy eur (téměř 17,4 bilionu Kč) v grantech a půjčkách, které budou určeny na financování vnitrostátních opatření ke zmírnění hospodářských a sociálních dopadů pandemie. Na textu nařízení, které upravuje fungování nové facility, se poslanci EP dohodli ještě v prosinci 2020 se zástupci členských států v Radě (ministrů) EU.
Národní plány na podporu oživení a odolnosti budou moci být financovány z prostředků mechanismu za předpokladu, že se zaměří na klíčové politiky EU. Mezi ně patří ekologická transformace včetně ochrany biodiverzity, digitální transformace a podpora sociální, územní a hospodářské soudržnosti a konkurenceschopnosti. EU bude financovat také opatření zaměřená na institucionální reakci na krizi a přípravu na krize budoucí či podporu dětí a mladých lidí – například v oblasti vzdělávání a získávání dovedností.
Facilita by měla financovat projekty zaměřené na řešení hospodářských a sociálních dopadů krize spojené s onemocněním covid-19, které byly zahájeny po 1. únoru 2020. Rovněž v úterý se čeká hlasování, jeho výsledky by měly být známy o den později.
Očkování proti covid-19
Poslanci EP se ve středu během rozpravy s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou pravděpodobně znovu zasadí za jednotný přístup celé EU k očkování proti onemocnění covid-19. Tento postup naváže na lednovou plenární rozpravu, v níž vyjádřili aktéři podporu společnému postupu EU v boji proti pandemii a vyzvali k úplné transparentnosti v oblasti smluv o dodání vakcín i samotného očkování.
Kontrola sociálních sítí
Vztah nových médií, politiky a svobody projevu po nedávných událostech na obou stranách Atlantiku bude předmětem rozpravy ve středu.
Poslanci budou v rozpravě se zástupci Rady EU a Evropské komise pravděpodobně rozebírat možnosti, jak se vypořádat s nástrahami spojenými s digitalizací politiky, jak zajistit ochranu demokracie před dezinformacemi, snahami o její rozvrat či podněcování násilí, ale zároveň v politické debatě neohrozit svobodu projevu či technologické inovace. Zákonodárci by se po incidentech v USA – včetně násilností v Kapitolu a zablokování účtů bývalého prezidenta USA Donalda Trumpa na sociálních sítích – měli vyjádřit také k situaci v EU, a to zejména v souvislosti se zhoršující se situací v oblasti základních práv a stavem svobody médií, jakož i k online dezinformačním kampaním ze strany zahraničních i domácích aktérů.
Oběhové hospodářství
Parlament bude dále diskutovat a hlasovat o principech, které jsou podle poslanců potřebné pro dosažení uhlíkově neutrálního, udržitelného, netoxického a plně oběhového hospodářství do roku 2050. Rozprava zaměřená na návrh nelegislativního usnesení, které plénu předkládá Výbor EP pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI), je naplánována na pondělí. Hlasovaní by mělo proběhnout v úterý a výsledky by měly být oznámeny ve středu.
Předložený text zdůrazňuje, že současný lineární model hospodářství fungující na základě principu “vytěžit-vyrobit-vyhodit”, tedy založený na cyklu získávaní surovin, výroby a likvidace produktu, musí být přetransformován na skutečně oběhové hospodářství. Poslanci výboru ENVI proto požadují závazné cíle do roku 2030 v oblasti snižovaní stopy vytvořené využíváním a spotřebou materiálů, které by se týkaly celého životního cyklu a každé kategorie produktů na trhu EU. Komisi v této souvislosti vyzývají, aby navrhla závazné cíle recyklování pro jednotlivé výrobky anebo odvětví. Další klíčové návrhy jsou k dispozici zde.
