Ukrajinský tisk se diví, že v ČR považují Ukrajince za uprchlíky

foto Lidé s ukrajinskou vlajkou - ilustrační foto.

Kyjev - Ukrajinský deník se pozastavil nad argumentací českých a polských politiků, kteří odmítání převzít migranty z jiných unijních států vysvětlují i tím, že jejich země přijaly z Ukrajiny množství uprchlíků před válkou. Ve skutečnosti ale Ukrajinci v Česku a Polsku nejsou běženci, ale ekonomičtí migranti, zdůraznil list Ukrajinska pravda ve své evropské příloze. Článek se mimo jiné odvolává na slova českého premiéra Andreje Babiše.

Teze o "skutečných uprchlících" - Ukrajincích prchajících do Polska po ruské anexi Krymu a vypuknutí války v Donbasu na východě Ukrajiny na jaře 2014 - vznikla podle autorky článku před parlamentními volbami v roce 2015.

Počet migrantů přicházejících z Ukrajiny do EU tehdy skutečně vzrostl. Podle odhadu ukrajinských úřadů v letech 2015 až 2017 za prací do ciziny vycestovalo alespoň jednou 1,3 milionu Ukrajinců, a to hlavně do Polska. V roce 2013 tam povolení k pobytu mělo necelých 20.000 Ukrajinců, v roce 2015 už 50.000 - a pak podle deníku začalo "přihazování": před říjnovými volbami se hovořilo o 100.000 uprchlících z Ukrajiny, po volbách už o půl milionu. V lednu 2016 tehdejší polská premiérka Beata Szydlová v Evropském parlamentu prohlásila, že její země není s to přijmout Syřany, protože už přijala milion Ukrajinců.

Ukrajinský velvyslanec se sice ozval, že Ukrajinci v Polsku jsou pracovní migranti a studenti, ale přesto tezi o milionu ukrajinských běženců dál hlásal tehdejší polský ministr zahraničí. I nový premiér Mateusz Morawiecki tvrdí, že Polsko přijímáním ukrajinských uprchlíků pomáhá zmírnit napětí na východním křídle EU.

Polské úřady rády zdůrazňují, že počet Ukrajinců v zemi roste: k začátku září platná povolení k pobytu mělo 170.000 Ukrajinců a více než půl milionu jich platilo sociální odvody.

Podobně to vypadá podle listu v Česku, kde Ukrajinci tvoří skoro čtvrtinu z cizinců s povolením k pobytu (asi 122.000 z 543.000). Dalších 70.000 je v zemi na pracovní víza. "Přestože vztahy Prahy s Bruselem nevypadají tak dramaticky jako v případu Varšavy a Budapešti, Andrej Babiš neopominul využít ukrajinské migranty k posílení svých pozic před jednáním s vůdci Itálie a Malty, které trpí migrační krizí a dožadují se pomoci od všech zemí EU," napsal deník.

Podotkl, že počet ukrajinských žadatelů o azyl v roce 2014 oproti předchozím letům prudce vzrostl, ale od roku 2015 klesá: v roce 2013 v Polsku o azyl požádalo 46 Ukrajinců, v roce 2014 již 2253, ale letos do konce srpna jich bylo 256. Mnohem méně jich azyl dostalo. "V době, kdy polská premiérka hovořila o milionu ukrajinských uprchlíků, se postavení uprchlíka těšili jen dva lidé," dodal list.

I v Česku úřady podle deníku odmítají většinu žádostí: loni o azyl žádalo 435 Ukrajinců, postavení běžence dostalo jen osm, dalších 25 Ukrajinců dostalo dodatečnou ochranu. Česko v letech 2007 až 2017 přiznalo postavení uprchlíka 127 Ukrajincům, dodatečnou ochranu dalším 380.

Ale Itálie loni dostala více než 130.000 žádostí o azyl a různé formy ochrany přiznala 34.000 žadatelů. Řecko dostalo 58.000 žádostí a příslušné dokumenty vydalo 10.000 lidem.

Závěrem deník odhadl, že Česko a Polsko budou v budoucnu potřebovat ještě více Ukrajinců, a to ekonomických migrantů - kvůli nedostatku pracovních sil pro rostoucí ekonomiky obou zemí.

Ani v Bruselu neberou vážně pokusy Prahy a Varšavy vydávat pracovní povolení pro Ukrajince za příspěvek k řešení migrační krize. "Ale pohádky o 'ukrajinských uprchlících' pomáhají v Polsku a Česku ohřívat protipřistěhovalecké nálady," poznamenala Ukrajinská pravda a dodala, že voliči pravicových a populistických stran těžko chápou nutnost zvát do země migranty kvůli rozvoji ekonomiky, cítí se podvedeni a přiklánějí se k ultrapravicovým stranám.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2018 ČTK

Reklama

4°C

Dnes je pondělí 17. prosince 2018

Očekáváme v 23:00 1°C

Celá předpověď