Kyjev - Ukrajina má dostatek zbraní k zahájení protiofenzívy proti Rusku a tato operace zajistí zemi vítězství, které potřebuje ke vstupu do Severoatlantické aliance, řekl dnes agentuře Reuters ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba. Šéf ukrajinské diplomacie zároveň uvedl, že k udržení protiofenzívy bude Kyjev potřebovat od svých spojenců další dodávky zbraní.
"Když přecházíte do protiofenzívy, jedna věc je mít dostatek zbraní na její zahájení, ale druhá věc je zajistit udržitelnost dodávek, abyste mohli pokračovat tak dlouho, jak bude potřeba," uvedl vrcholný ukrajinský diplomat v rozhovoru s poznámkou, že je přesvědčen, že partneři budou v podpoře pokračovat, dokud Kyjev nedosáhne svých cílů.
Připustil, že spojenci budou nejspíše čelit potížím s výrobní kapacitou. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg v únoru uvedl, že aliance musí Ukrajině zajistit vybavení nutné k osvobození Ruskem okupovaných území a k tomu bude potřeba navýšit výrobu munice. Ukrajina ji podle něj spotřebovává rychleji, než západní země stíhají produkovat.
Ukrajina už několik měsíců hovoří o chystané protiofenzívě s cílem získat zpět území, která okupují ruská invazní vojska. Pomoci jí mají také zbraně - například tanky, obrněná vozidla nebo houfnice - které darovali západní spojenci.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru s listem The Wall Street Journal publikovaném o víkendu uvedl, že Ukrajina by ráda měla více zbraní ze Západu pro nadcházející vojenskou operaci, ale i tak je připravena k protiútoku. "Chtěli bychom mít určité věci, ale nemůžeme čekat další měsíce," řekl. Vyjádřil za zbraně vděčnost, ale dodávky podle něj měly být rychlejší a ve větším množství, jelikož zpoždění podle něj stojí životy lidí.
Kuleba dnes neprozradil, zda už očekávaná protiofenzíva začala. Uvedl, že nejdůležitější podle něj není kdy začne, ale že skončí ukrajinským vítězstvím. O začátku rozsáhlého ukrajinského protiútoku v noci na dnešek informovala Moskva, Kyjev masivní protiofenzívu nepotvrdil. Podobná prohlášení jednotlivých stran konfliktu přitom není možné bezprostředně v podmínkách války nezávisle ověřit.
Šéf ukrajinské diplomacie dále agentuře řekl, že členství v NATO je dalším velkým cílem Kyjeva poté, co někteří spojenci souhlasili s výcvikem ukrajinských pilotů na stíhačky F-16, o které Ukrajina usiluje. Řada evropských zemí dala v poslední době najevo ochotu pomoci Kyjevu získat tyto letouny nebo naznačila, že by je mohla sama dodat. Konkrétní sliby v tomto ohledu ale zatím nejsou. Kuleba dnes prohlásil, že Ukrajina získala - respektive "odblokovala" - všechny zásadní zbraně.
Vstup Ukrajiny do NATO podle něj bude "pravděpodobně" možný jen tehdy, až skončí aktivní boje na jejím území. "Členství v NATO nemůže zastavit tuto válku, ale členství v NATO zastaví další války. Proto je nejlepším způsobem, jak zajistit bezpečnost v regionu, dospět k okamžiku, kdy se Ukrajina stane členem NATO," řekl dále Kuleba.
O možnosti přistoupení Ukrajiny k NATO se bude jednat na červencovém aliančním summitu v litevském Vilniusu. Generální tajemník aliance Jens Stoltenberg minulý týden uvedl, že s členstvím Ukrajiny členské státy souhlasí a Kyjev podporují v obraně proti ruské agresi. Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková ale zároveň zdůraznila, že do NATO nemůže vstoupit země, která je ve válce. Podle šéfa maďarské diplomacie Pétera Szijjártóa by se na summitu nemělo diskutovat ani o časovém plánu vstup Ukrajiny do NATO.
