Uhelná komise připraví scénáře konce uhlí v ČR od roku 2030 dále

foto Aktivisté převážně z hnutí Extinction Rebellion (Rebelie proti vyhynutí) demonstrují 25. listopadu 2019 před úřadem vlády v Praze, kde ve stejnou dobu jedná takzvaná uhelná komise. Aktivisté požadují okamžitý konec uhelných elektráren v Česku.

Praha - Pracovní skupiny takzvané uhelné komise připraví scénáře pro konec uhlí v České republice v jednotlivých letech od roku 2030 dále. Hotovy by měly být v lednu. Novinářům to po dnešním jednání komise řekli ekologové Jan Rovenský z Greenpeace ČR a Jiří Koželouh z Hnutí Duha. Znovu se uhelná komise sejde 16. prosince. Zástupci české komise dnes také jednali s představiteli komise v Německu.

Fotogalerie

"Pracovní skupiny si zadaly úkoly a analytické materiály, které budou v nejbližším měsíci a půl předkládat. Osobně považuji za velmi důležité, že v těch letech, která se budou modelovat, ve kterých by mohlo skončit uhlí, je rok 2030. Myslím, že to je poměrně ambiciózní a správný krok," řekl Rovenský. Scénáře by měly být vytvořeny pro roky 2030 až 2050. "Deadline pro zpracování analýz je leden, v rámci jednotlivých pracovních skupin si myslím, že některé věci budou hotové už v prosinci," dodal.

"Podle toho, co doporučují vědci, abychom předešli katastrofickým dopadům změn klimatu, tak už by Česká republika, ale i ostatní vyspělé země, měly skončit s uhlím někdy kolem roku 2030," doplnil Koželouh. "Chceme-li dospět k omezování uhelné energetiky, musíme mít nějakou náhradu," řekl poslanec a člen komise Jan Zahradník (ODS). Uvedl, že náhrada je v jaderné energetice. Podle něj je reálný konec uhlí až mezi lety 2040 a 2050.

"Útlum uhlí musí probíhat v souladu se zajištěním nových zdrojů na bázi jádra a obnovitelných zdrojů energie. Shoda na dnešní uhelné komisi," napsal na twitteru ministr průmyslu a předseda komise Karel Havlíček (za ANO). Rovenský ale ČTK řekl, že co se týče jaderných reaktorů, tak je ekologové nechtějí vypínat dříve, než bude zavřena poslední uhelná elektrárna. Na ničem dalším podle něj shoda nebyla. Na tiskové konferenci po jednání vlády Havlíček doplnil, že se komise shodla, že Česko musí směřovat k energetické soběstačnosti.

Předsedové české komise, kromě Havlíčka také ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO), dnes společně s dalšími zástupci resortů jednali také s bývalými předsedy německé uhelné komise Barbarou Praetoriusovou a Stanislawem Tillichem. Podle Havlíčka komise zahájily úzkou spolupráci, příští společné setkání se uskuteční v Německu.

Německá komise se v lednu usnesla, že země přestane používat energii z uhlí nejpozději do konce roku 2038. V případě souhlasu všech stran bude možné termín předsunout už na rok 2035. Podle Havlíčka má v roce 2032 padnout definitivní rozhodnutí, které z dat bude platit.

"Nadnesli nám vyčíslení dopadu útlumu uhlí, které je skutečně astronomické. Mimo to, že přijde o práci řádově 25.000 přímých pracovníků, se předpokládá, že celkový účet bude okolo 80 miliard eur (přes dva biliony korun)," řekl k jednání s německou stranou Havlíček. Tamní komise počítá s tím, že regiony, na které bude mít ústup od uhelné energie největší dopad, v příštích 20 letech dostanou polovinu částky ve formě strukturální pomoci.

Havlíček připomněl, že Karlovarský kraj bude jedním z šesti uhelných regionů v zemích Evropské unie, kterým Evropská komise poskytne technickou pomoc s útlumem těžby a změnou hospodářství. Vláda podle něj pak podporuje specificky tři regiony - Ústecký, Karlovarský a Moravskoslezský - na několika úrovních. "Není to bezprostředně spjato s útlumem uhlí, je to obecně spjato s tím, že ty regiony jsou méně ekonomicky vybavené," řekl ministr.

"Evropská unie chystá poměrně masivní podporu všech uhelných regionů, což pochopitelně bude jedním z našich vážných požadavků vůči Evropské komisi, ať už se bude jednat o regiony konkrétní a nebo to půjde celkově do České republiky a my to budeme dále distribuovat," dodal Havlíček.

"V regionech, jako je Ústecký, Karlovarský, ale i Moravskoslezský kraj, jsou řešení zejména v tom, aby se současná energetika měnila a v těchto krajích začaly růst třeba obnovitelné zdroje. Ale jsou to i další průmyslové sektory a další firmy, které mohou pracovní místa nahradit. Koneckonců i Státní energetická koncepce počítá s tím, že výhledově bude více pracovních míst v obnovitelných zdrojích než v uhelném průmyslu," řekl Koželouh.

Uhelná komise má řešit útlum těžby uhlí v Česku, ale také celkový energetický mix ČR včetně obnovitelných zdrojů či jádra. Devatenáctičlenná komise se schází každý měsíc. První zásadní výstupy lze podle ministra Brabce očekávat koncem příštího roku.

Portál: Oba druhy uhlí těží v Evropě čtyři státy včetně ČR

Oba druhy uhlí, hnědé i černé, těží v Evropě v současnosti čtyři státy - Německo, Polsko, Rumunsko a Česko. V tiskové zprávě to dnes uvedl portál Evropa v datech, který nabízí celoevropská srovnání nejrůznějších ukazatelů a statistických údajů. Na úřadu vlády v Praze dnes potřetí zasedá takzvaná uhelná komise, která má řešit útlum těžby uhlí v Česku.

Portál dnes uvedl, že Česko se svým podílem elektřiny vyrobené z uhlí ve výši 48 procent více než dvojnásobně převyšuje průměr EU (20 procent). S loni vytěženými 39 miliony tun je ČR podle něj třetím největším těžařem hnědého uhlí v Evropě, po Německu (168 milionů tun) a Polsku (58 milionů tun).

"Uhlí se těží v 41 evropských regionech ve 12 státech EU. V Česku jde navíc jak o hnědé, tak i černé uhlí, což máme společné pouze s Německem, Polskem a Rumunskem," uvedl za portál Jan Krupička.

Hnědé uhlí se podle portálu těží zejména ve střední a jihovýchodní Evropě, západní státy jsou zase bohaté na černé uhlí. Černouhelné a hnědouhelné regiony tak mají odlišnou minulost i současnost, ať už jde o vzdělání, ekonomickou situaci obyvatel nebo zdravotnictví, podotkl web.

Z červencových údajů Mezinárodní asociace pro obchodování s emisemi (IETA) vyplývá, že uhelné elektrárny nemá deset evropských států, další země jejich odstavení plánují nebo o něm uvažují. Podle IETA uhelné zdroje neprovozují Belgie, Estonsko, Island, Kypr, Litva, Lotyško, Lucembursko, Malta, Švýcarsko a Norsko.

Dalších 12 států plánuje podle organizace odklon od uhlí v příštích letech - do roku 2022 Švédsko a Francie, do roku 2025 Irsko, Itálie, Rakousko a Británie, do roku 2029 Nizozemsko, do roku 2030 Dánsko, Finsko, Portugalsko a Španělsko, a do roku 2038 Německo.

V Česku se loni se podle dat Energetického regulačního vyrobilo nejvíce elektřiny v hnědouhelných elektrárnách (43 procent). Následovaly jaderné elektrárny (zhruba třetina) a obnovitelné zdroje (11 procent).

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2020 ČTK

Reklama

22°C

Dnes je úterý 2. června 2020

Očekáváme v 21:00 16°C

Celá předpověď