Účinnost stavebního zákona bude podle Dostálové nabíhat postupně

foto Ilustrační foto - Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO).

Praha - Účinnost stavebního zákona bude nabíhat postupně, nejzazší termín je polovina roku 2023. Platný by měl být od začátku příštího roku. Tím, že se prodloužila doba pro vypořádání připomínek o dva měsíce, by měla do Sněmovny přijít předloha s minimem rozporů. Projednání by tak mělo mít hladší průběh. V rozhovoru s ČTK to řekla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO). Vláda si od zákona slibuje výrazné zjednodušení a zrychlení povolování staveb. Případné stažení návrhu podle Dostálové nepřipadá v úvahu.

"Když jsem řekla, že zákon bude účinný od poloviny roku 2023, myslela jsem tím, že účinnosti do té doby nabude jeho poslední část. Ale není důvod otálet. Jsou etapy, které by mohly být účinné už v roce 2021 těsně po začátku platnosti. Určitě to není tak, že chystáme projekt, zmáčkneme červené tlačítko a ono to začne najednou fungovat v polovině roku 2023," uvedla Dostálová.

Podle ní by mohly brzy po přijetí zákona začít fungovat Nejvyšší stavební úřad nebo digitalizace. "Pokud integrujeme dotčené orgány na úrovni státu, tak je zbytečné čekat. Stát si může ty věci na své úrovni zrychlit. Takže klidně by to jedno razítko od dotčených orgánů, které chceme, mohlo být už v příštím roce. Stejně tak lze spustit některé etapy digitalizace. Výběrová řízení na digitalizaci plánujeme od června do srpna, celý podzim by se mohlo soutěžit. Ty termíny jsou realistické," uvedla dále ministryně.

Za velmi důležité označila prodloužení termínu pro vypořádání připomínek z konce ledna na konec března, které schválil premiér Andrej Babiš (ANO). "Čím více kompromisů najdeme a odbouráme debatu ve Sněmovně, tím reálnější je platnost už od začátku příštího roku. Nenajdete politika, který by řekl, že není potřeba zrychlit stavební řízení. Takže myslím, že ve Sněmovně nějaká debata bude. Ale nebude to k nějakým zásadním systémovým věcem, ale k technickým detailům," doplnila Dostálová.

Případné stažení návrhu zákona, ke kterému některá připomínková místa vybízela, podle ní nepřichází v úvahu. Nejzásadnější rozpor byl podle ní se Svazem měst a obcí o míru samostatnosti obecních stavebních úřadů. "A tam jsme v pondělí našli rozumný kompromis. Úplně s čistým svědomím říkám, že jsme na začátku celého procesu museli popsat všechny problémy. Nemohli jsme koukat nalevo nebo napravo. A od toho je tady mezirezortní připomínkové řízení, aby si k tomu každý řekl, co se mu nelíbí. Cíl je jasný a jsem ráda, že ho nikdo nezpochybnil," sdělila ministryně.

Stažení zákona by podle ní nikomu nepomohlo. Pokud by se ho nepodařilo schválit do konce volebního období na podzim příštího roku, zákon by se musel projednávat znovu. "Tím by se schválení oddálilo o několik let. To by byla velká škoda, protože je za tím spousta práce. To se stalo třeba se zákonem o realitním zprostředkování. Od jeho návrhu ke schválení uběhlo osm let," uvedla dále Dostálová.

Někteří kritici označili návrh zákona za protiústavní. Podle Dostálové je třeba tyto námitky důkladně prodiskutovat. "Nikdy bych nepřipustila, abychom předložili zákon, který je v jakémkoliv bodě protiústavní. Naším cílem není, aby skončil u Ústavního soudu a tím se to celé zdrželo. Musíme ochraňovat veřejné zájmy, nesmíme porušovat Listinu základních práv a svobod. Jde spíše o to si celou věc vysvětlit. Protože někdy jeden paragraf navazuje na druhý a je to jenom otázka výkladu," dodala ministryně.

Dostálová: Ke stavebnímu zákonu přišlo 4500 zásadních připomínek

K návrhu stavebního zákona přišlo asi 4500 zásadních připomínek. Spousta z nich se ale překrývá, reálně to tedy bude mnohem méně. V rozhovoru s ČTK to uvedla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO). Nejzásadnější byly podle ní připomínky k míře samostatnosti obecních stavebních úřadů a nezávislosti obcí při sestavování územních plánů. Vláda si od zákona slibuje výrazné zkrácení a zjednodušení povolování staveb. Podle údajů Světové banky patří Česko ve vyřízení stavebního povolení na 157. místo ze 190 porovnávaných zemí.

"Definitivní číslo s počtem připomínek teprve oznámíme, protože je tam mnoho duplicit. Mezi připomínková místa patří třeba jednotlivé kraje. A ty často využily funkci kopírování a vkládání. Takže máme kolikrát 14 stejných připomínek na jedno téma. Největší objem byl k institucionálnímu modelu, což jsme věděli. A také k územnímu plánování," řekla Dostálová.

Za velmi důležitou označila pondělní dohodu se Svazem měst a obcí. Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) podle ní upraví návrh stavebního zákona tak, že úředníci odpovědní za stavební řízení na úrovni obcí nebudou převedeni do nového státního modelu s Nejvyšším stavebním úřadem. Původně mělo pod stát přejít 13.500 úředníků, nyní to bude asi 7000.

"Připravili jsme několik kompromisních variant. Ta výsledná nebyla jediná, kterou jsme probírali. Věděli jsme, že každý musíme nějak ustoupit. A myslím, že nakonec vzniknul rozumný a vyvážený kompromis. Abychom nevzdalovali službu od občana, ale zároveň jsme zachovali mechanismy pro případ, že úřady nekonají tak, jak mají," uvedla dále Dostálová. Zákon by měl podle dohody zachovat stavební úřady na úrovni obcí. Dále by ale rozhodovaly státem řízené krajské úřady a centrála. Rovnou na úrovni státu by se měly řešit liniové a velké veřejně prospěšné stavby.

"Pokud jde o samostatnost měst obcí při sestavování územních plánů, musíme ohlídat, aby se tam na jednu stranu promítly jejich zájmy. Ale na druhé straně musí být ochrana veřejných zájmů. Chápu, že obcím nemůže nikdo nařizovat, co kde bude. Města mají určitě zdroje a personální obsazení, aby si mohly pořídit územní plány. Ale malé obce na to mít nebudou," doplnila ministryně. Kvůli územnímu plánování MMR jedná s velkými městy. Tento týden jsou na programu Brno, Ostrava a Zlín.

Jak Dostálová dále uvedla, v připomínkovém řízení je ochotná dělat kompromisy. "Ovšem musíme všichni sledovat společný cíl. A to je zrychlit, zjednodušit a dodržet lhůty. To jsou pro mě zásadní momenty, které u stavebního řízení musím ohlídat. Když máme společný cíl, tak pojďme hledat cestu. A my jsme připraveni k jakémukoliv dialogu."

Dostálová se při přípravě zákona setkala s názory, že místo nové normy by stačilo stavebnictví digitalizovat. To však důrazně odmítá. "Digitalizace nám určitě pomůže, ale do nově nastaveného systému. Žebříček Světové banky je založený na lhůtách načtených ze zákona. A aktuálně je v Česku k získání potřebných razítek potřeba 246 dní. To je třeba výrazně zkrátit," sdělila ministryně. Světová banka vychází z legislativních dat pro povolování skladových prostor. V nejrychlejším Singapuru je k získání povolení potřeba 35 dní. V Evropě je nejrychlejší Dánsko se 64 dny.

Dostálová plánuje také jednání se soudci. Například Nejvyšší správní soud minulý týden uvedl, že zákon by měl být stažen z projednávání. "Já těm jejich připomínkám rozumím. Spousta věcí je potřeba technicky upravit. Ale není tam nic, co by se nedalo odstranit. Ke každému zákonu jsou připomínky, od toho tady to připomínkové řízení máme. Ovšem kdyby se měl po každé připomínce stahovat zákon, tak to můžeme dělat do nekonečna," dodala ministryně.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2020 ČTK

Reklama

30°C

Dnes je sobota 8. srpna 2020

Očekáváme v 9:00 23°C

Celá předpověď