Turecký prezident mluvil s představiteli Švédska a Finska o členství v NATO

foto Ilustrační foto - Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan na snímku z 16. května 2022.

Istanbul/Stockholm/Helsinky - Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes telefonicky hovořil s představiteli Švédska a Finska o jejich členství v Severoatlantické alianci, které Ankara odmítá. Jednal s nimi o svých obavách týkajících se teroristických organizací, které podle něj obě země podporují, informovala agentura Reuters.

Švédské premiérce Magdaleně Anderssonové Erdogan řekl, že Ankara chce, aby Stockholm zastavil podporu a dodávky zbraní teroristickým organizacím. Očekává, že země podnikne konkrétní kroky, aby ukázala, že sdílí obavy Turecka týkající se teroristických organizací, uvádí se v prohlášení zveřejněném Ankarou po telefonátu. Erdogan také očekává, že bude zrušeno embargo na vývoz zbraní do Turecka zavedené v roce 2019 po vpádu tureckých vojsk do Sýrie.

Anderssonová uvedla, že si telefonátu váží a že Švédsko doufá v posílení dvoustranných vztahů s Tureckem. "Zdůraznila jsem, že Švédsko jasně podporuje boj proti terorismu a zařazení Strany kurdských pracujících (PKK) na seznam teroristických organizací," uvedla v prohlášení.

Finskému prezidentovi Saulimu Niinistöovi Erdogan sdělil, že nevypořádat se s teroristickými organizacemi, které představují hrozbu pro spojence v NATO, by neodpovídalo duchu spojenectví.

Niinistö označil rozhovor s Erdoganem za otevřený a přímý. Podle svého vyjádření na twitteru Erdoganovi řekl, že jako spojenci v NATO se obě země zavážou ke vzájemné bezpečnosti a že jejich vztahy se tak posílí. Dodal, že Finsko odsuzuje terorismus ve všech jeho formách a projevech a že vzájemný dialog pokračuje.

Finsko a Švédsko oficiálně požádaly o členství v NATO tento týden, a to v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu z 24. února. Turecko ale překvapilo spojence v NATO námitkami proti členství těchto dvou zemí. Západní představitelé vyjádřili přesvědčení, že námitky Ankary nebudou překážkou v procesu přistoupení k NATO. Aby mohl být nový člen přijat, a mohl tak využívat záruky kolektivní bezpečnosti, musí s tím souhlasit všech 30 členských států NATO.

Ankara tvrdí, že Švédsko a Finsko ukrývají osoby napojené na militantní PKK a na stoupence Fethullaha Gülena, kterého Ankara obviňuje z organizování pokusu o státní převrat z roku 2016. PKK označují za teroristickou organizaci i Spojené státy a Evropská unie.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2022 ČTK

Reklama

24°C

Dnes je úterý 5. července 2022

Očekáváme v 9:00 22°C

Celá předpověď