Trump v první den summitu NATO kritizoval spojence kvůli výdajům

foto Společná fotografie státníků na summitu NATO.

Brusel - Severoatlantická aliance je jednotnější a silnější než kdykoliv dříve a je připravena ke všem krokům potřebným pro kolektivní obranu. V závěrečné deklaraci přijaté dnes na summitu NATO v Bruselu to uvedli šéfové států a vlád 29 členských zemí bloku. První den schůzky přitom poznamenala ostrá Trumpova kritika na adresu některých zemí, především Německa, mimo jiné kvůli dovozu plynu z Ruska. Podle generálního tajemníka aliance Jense Stoltenberga panovala na summitu shoda ohledně nutnosti zvýšit příspěvky na obranu. Americký prezident Donald Trump ale spojence zároveň vyzval, aby výdaje na obranu zvýšili na čtyři procenta HDP místo dosud požadovaných dvou.

Závěrečný dokument, který členské země NATO navzdory sporům o výdaje na obranu přijaly, hovoří o výzvách, které představují agresivní postup Ruska a nestabilita v Africe a na Blízkém východě, jejímž důsledkem je terorismus, migrace a obchodování s lidmi. Mezi hrozbami jsou zmíněny také krize v Sýrii, dezinformační kampaně a škodlivé kybernetické aktivity. Vztahy s Moskvou budou jedním z témat večeře představitelů zemí NATO.

Česko dnes na jednání zastupoval prezident Miloš Zeman. Podle informací ČTK chtěl svým partnerům říci, že ČR svůj domácí úkol splnilo, on osobně že "nevynechal jedinou příležitost" tlačit české premiéry a ministry obrany do zvyšování obranných výdajů a že v tom hodlá pokračovat.

Na summitu byla dnes potvrzena také velká úprava velitelské struktury, která posílí asi o 1200 lidí. Podpory se dočkala i původně americká iniciativa vyšší připravenosti. Summit dále rozhodl o spuštění nové výcvikové mise NATO v Iráku, jejíhož velení se první rok ujme Kanada. Vyzval také Makedonii, aby zahájila přístupové rozhovory.

Podle bulharského prezidenta Rumena Radeva Trump spojence vyzval, aby zvýšili výdaje na obranu na čtyři procenta HDP. V roce 2014 se přitom členské země NATO zavázaly, že do roku 2024 zvýší vojenské výdaje na dvě procenta HDP. Přes dvě procenta loni vydaly jen čtyři členové aliance: Kromě USA také Řecko, Británie a Estonsko. Podle Bílého domu nešlo v případě Trumpových slov o "formální návrh", ale jen o snahu přimět státy NATO k větším armádním výdajům.

"Zaměřil bych se na to, na čem jsme se shodli. A dohodli jsme se, že zvýšíme výdaje na obranu na dvě procenta," reagoval Stoltenberg. Trump později na twitteru napsal, že země NATO musí dávat dvě procenta HDP na obranu ihned a ne až od roku 2025. "USA platí za ochranu Evropy, ale tratí miliardy na obchodu", dodal.

Český ministr zahraničí Jan Hamáček v reakci na Trumpův požadavek výdajů ve výši čtyř procent HDP uvedl, že za optimální považuje hranici dvou procent. Ministr obrany Lubomír Metnar vnímá požadavek jako dlouhodobý apel. Českým cílem jsou podle něj dvě procenta do roku 2024.

Úvod setkání poznamenala kritika prezidenta Trumpa na adresu některých spojenců. Při ranním jednání se Stoltenbergem označil výdaje na obranu některých evropských zemí za nedostatečné. Ostře kritizoval Německo a Francii kvůli jejich dovozům zemního plynu z Ruska. USA podle šéfa Bílého domu evropské země chrání před Moskvou a přitom mnohé z nich "platí miliardy dolarů do ruské pokladny". Německo Trump označil za "naprosto závislé" na Rusku a za "zajatce" Moskvy.

Generálního tajemníka NATO Trumpův ostrý výpad zjevně překvapil. Obvykle stručné a dopředu připravené komentáře do kamer nabraly neobvyklý ráz přímé výměny názorů. Později Stoltenberg řekl, že plynovod Nord Stream, který přivádí ruský plyn do Německa a na nějž mají evropské země různé názory, není věcí, o které by mělo rozhodovat NATO.

Na Trumpovu kritiku aliance reagoval také americký Senát, který schválil poměrem 97 ku dvěma hlasům nezávaznou deklaraci na podporu aliance. Význam NATO zdůraznil i předseda Sněmovny reprezentantů Paul Ryan.

Vůči kritice své země se ohradila německá kancléřka Angela Merkelová, podle níž může Německo na rozdíl od časů, kdy byla jeho východní část pod vlivem Sovětského svazu, dělat vlastní samostatnou politiku a činit samostatná rozhodnutí. Ministr zahraničí Heiko Maas uvedl, že Německo není "zajatcem ani Ruska, ani Spojených států" a Trumpovu kritiku odmítla i ministryně obrany Ursula von der Leyenová.

Podle světového tisku chtěl Donald Trump kritikou dovozu plynu z Ruska podpořit mimo jiné vlastní ekonomické zájmy a zvýšit americký vývoz břidlicového plynu do Evropy.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2018 ČTK

Reklama

26°C

Dnes je středa 19. září 2018

Očekáváme v 21:00 21°C

Celá předpověď