Trump v OSN hájil vlastenectví, varoval Írán

foto Americký prezident Donald Trump na Valném shromážděním OSN.

New York - Budoucnost podle amerického prezidenta Donalda Trumpa nepatří globalistům, ale silným suverénním státům. Řekl to dnes v projevu před Valným shromážděním OSN, v němž za jednu z nejzásadnějších hrozeb pro svět označil migraci. Lídrům Íránu, s nímž mají Spojené státy napjaté vztahy, Trump vzkázal, aby se starali o své lidi a nevyhrožovali okolním zemím. Šéf Bílého domu také kritizoval Čínu za její údajně nekalou obchodní politiku. Českého premiéra Andreje Babiše zaskočilo, že Trump v OSN vůbec nemluvil o Evropě.

Fotogalerie

"Budoucnost nepatří globalistům, budoucnost patří vlastencům," prohlásil Donald Trump s tím, že pro moudré politické lídry je na prvním místě budoucnost jejich vlastních lidí, a že proto Spojené státy za jeho vlády spustily "velký program národní obnovy".

Spojené státy jsou podle Trumpa nejmocnější zemí světa a výdaje jeho administrativy prý udělaly ze světa bezpečnější místo. Šéf Bílého domu zároveň doufá, že jeho země nebude muset svoji sílu nikdy použít a že nevyhledává s nikým konflikty. Trump ale zdůraznil, že vždy bude hájit americké zájmy.

Co se týče Íránu a sporu o jeho jaderný program, mají "všechny státy povinnost konat," řekl americký prezident s tím, že odpovědné vlády by neměly "subvencovat krvežíznivost Íránu". Teherán varoval, že dokud bude jeho "ohrožující chování pokračovat, sankce nebudou zrušeny, ale upevněny". Trump hovořil na pozadí zvýšeného napětí mezi Íránem a Saúdskou Arábii po útocích na dvě saúdskoarabská ropná zařízení 14. září. Rijád a Washington z útoků, ke kterým se přihlásili šíitští povstalci v Jemenu, viní Írán. Ten to však odmítá.

"Spojené státy nikdy nevěřily na věčné nepřátele, válčit umí kdokoliv, ale jen ti nejodvážnější si mohou vybrat mír," řekl Trump v závěru své kritiky Íránu, přičemž zmínil diplomatická jednání mezi USA a Severní Koreou.

Nekontrolovatelná migrace a nespořádané hraniční kontroly ohrožují suverenitu a bezpečnost všech států, myslí si Trump a delegátům zemí OSN řekl, že "každý z vás má naprosté právo chránit své hranice". Zaútočil na aktivisty, kteří razí politiku otevřených hranic. Umožňují podle něho "zločineckým skupinám, aby lovily nevinné muže, ženy a děti". A lidi, kteří by se chtěli ilegálně dostat do Spojených států, varoval, že "budou obratem vráceni domů". "Nebudete vpuštěni do naší země, dokud budu americkým prezidentem," prohlásil Trump, který dnes před Valným shromážděním OSN vystoupil potřetí.

Číně, s níž Spojené státy v posledních letech vedou obchodní válku, Trump vyčetl, že "přijala ekonomický model závislý na masivních obchodních bariérách, velkých státních dotacích, manipulaci s měnou". Peking, který má druhou největší ekonomiku světa, obvinil také z "krádeží duševního vlastnictví a obchodních tajemství ve velkém měřítku".

Trumpově kritice neunikly ani provozovatelé velkých sociálních sítí, které prý mají "ohromnou sílu ohledně toho, co smíme vidět a co smíme říci". Nedopustí, aby "umlčeli hlas lidu".

Šéf české vlády Babiš, který je nyní rovněž v OSN, po Trumpově projevu řekl, že mu v něm chyběla Evropa. "To není dobře a je to pro nás k zamyšlení," uvedl. Trump ve svém proslovu jen slíbil Británii, že jakmile opustí Evropskou unii, uzavřou s ní Spojené státy "výjimečnou dohodu".

Erdogan: Jaderná moc by měla být dostupná všem nebo zakázána

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes na zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku prohlásil, že jaderná moc by buď měla být dostupná pro všechny, nebo zakázána plošně. Napsala o tom agentura Reuters.

"Pozice jaderné mocnosti by buď měla být zakázána, nebo přípustná pro všechny," řekl Erdogan na každoročním zasedání světových lídrů.

Erdogan ve svém projevu rovněž uvedl, že mezinárodní společenství postupně přichází o schopnost čelit překážkám jako je chudoba. Označil za neakceptovatelné, že polovina světa je bohatá, zatímco ta druhá žije v chudobě. Zatímco bohaté státy řeší technologický pokrok a obézní populaci, ty chudé se potýkají s podvýživou svých obyvatel, upozornil.

"Svět je větší než pětka," řekl Erdogan s odkazem na pětici zemí s jadernými zbraněmi, které jsou účastníky dohody o nešíření jaderných zbraní (NPT). Nukleárním arsenálem ale kromě USA, Ruska, Británie, Francie a Číny disponují i další státy, byť některé to oficiálně nedeklarovaly.

Turecký prezident také podle listu The Guardian řekl, že Turecko je nejvelkorysejší zemí, pokud jde o humanitární pomoc a poskytování azylu lidem, kteří museli opustit své domovy. V projevu ukázal fotografii tříletého syrského chlapce Ajlana Kurdího, který utonul ve Středozemním moři v roce 2015 a hovořil o 3,6 milionech syrských uprchlíků žijících v Turecku.

Bolsonaro: Amazonie není součástí světového dědictví

Tvrzení, že by Amazonie byla součástí světového dědictví, je lživé. Na zasedání Valného shromáždění OSN to dnes prohlásil brazilský prezident Jair Bolsonaro. Obvinil také některé státy, které ale konkrétně nejmenoval, z koloniálního jednání vůči Brazílii a z útoků na suverenitu jeho země.

Bolsonaro se v posledních měsících dostal do roztržky s několika evropskými státníky kvůli svému přístupu k ochraně deštných pralesů, které sužují nejhorší požáry od roku 2010. Na území Brazílie leží asi 60 procent amazonského pralesa, kterému se někdy přezdívá "plíce světa".

Bolsonaro dnes řekl, že požáry amazonský prales nedevastují a že to tvrdí pouze "lživá média". Cizí státy se podle něj o dění v zemi zajímají kvůli brazilskému nerostnému bohatství a biodiverzitě, nikoliv kvůli právům domorodých obyvatel. "Neváhejte a přijeďte se podívat do Brazílie, velice se liší od toho, co vidíte v televizi a v novinách," uvedl Bolsonaro.

Brazilský prezident, který si od nástupu do úřadu letos v lednu vysloužil kritiku za upřednostňování ekonomických zájmů před ekologickými, se v posledních měsících dostal do diplomatické roztržky zejména s francouzským prezidentem Macronem. Už dříve odmítl finanční pomoc na boj s požáry nabídnutou státy skupiny G7 s tím, že se jedná o koloniální vměšování. Kvůli neekologické politice brazilské vlády přitom letos snížilo svoje příspěvky na ochranu brazilských pralesů Německo a Norsko.

Macron na Bolsonarovo nařčení ohledně kolonialismu v pondělí odpověděl, že zámořský department Francouzská Guyana sdílí s Brazílií 700 kilometrů dlouhou hranici, což z Francie činí v ochraně pralesů zainteresovaného hráče. Oznámil rovněž, že mezinárodní dárci uvolní 500 milionů dolarů (asi 11,8 miliardy korun) na ochranu lesů, včetně Amazonie. Paříž věnuje pětinu této částky.

Od začátku letošního ledna do 19. září zaregistrovali v Brazílii o 56 procent více lesních požárů než ve stejném období minulý rok. Téměř polovina jich přitom zasáhla Amazonii.

Mnoho požárů v brazilských pralesích je podle odborníků zakládáno úmyslně. Ekologové viní spekulanty, kteří prý porost vypalují v naději, že uvolněnou půdu budou moci prodat zemědělcům a farmářům. K jejich činnosti je přitom svými slovy prý nepřímo vybízí Bolsonaro, který dlouhodobě podporuje rozvoj ekonomiky v amazonské oblasti.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2020 ČTK

Reklama

12°C

Dnes je neděle 16. února 2020

Očekáváme v 1:00 10°C

Celá předpověď