Jurečka: MPSV začalo připravovat návrh nařízení ke spuštění kurzarbeitu

foto Zasedání tripartity, 12. dubna 2022, Úřad vlády, Praha. Premiér Petr Fiala (vlevo) a ministr zemědělství Marian Jurečka.

Praha - Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) začalo připravovat návrh vládního nařízení k případnému spuštění kurzarbeitu. Podklady od resortů průmyslu a financí o zasažených oborech chce mít do dvou týdnů. Na tiskové konferenci po jednání tripartity to řekl vicepremiér a ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Kdy by ohrožené firmy mohly na zkrácenou práci se státním příspěvkem přejít, neupřesnil. Zaměstnavatelé a odbory žádají spuštění kurzarbeitu ke zmírnění dopadů války na Ukrajině a prudkému růstu cen.

Fotogalerie

"Čekáme na indikátory, abychom mohli opatření (kurzarbeit) zacílit a pomohli firmám situaci překonat. Příprava kurzarbeitu se rozběhla," uvedl Jurečka. Potřebné ukazatele k zacílení podpory by podle něj jeho úřad měl od ministerstev průmyslu a financí či od zaměstnavatelů dostat "během týdne dvou". Poté se dokončí návrh vládního nařízení s vymezením odvětví či firem a dobou zkrácení výroby.

Předpis musí ještě schválit Evropská komise. Ta podle Jurečky přislíbila rychlou notifikaci. Bez ní ČR nemůže nástroj na podporu zaměstnanosti využívat. Evropský souhlas má bránit nedovolenému zvýhodňování určitých oborů či provozů v unijních zemích, zaručit má rovné podmínky. "Proces jsme schopni udělat poměrně rychle," dodal ministr práce.

Podle něj se řada firem dostala kvůli válce do složité situace, a to kvůli výpadku vývozu či surovin. Společnosti se potýkají i s prudkým růstem cen a zdražováním energií. Prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák už po březnovém jednání tripartity řekl, že vývoj v automobilovém, ocelářském, sklářském, keramickém a textilním průmyslu je "na hraně nutnosti použití kurzarbeitu".

ČR má nová pravidla kurzarbeitu v zákoně o zaměstnanosti od loňského července. Podle normy se na spuštění musí nejdřív dohodnout tripartita. Přesné podmínky s určením regionu, odvětví či oboru, doby vyplácení a rozsahem zkrácení pracovní doby stanoví vláda ve svém nařízení.

Podle zákona by při kurzarbeitu v době výpadku měli pracovníci dostávat za neodpracovanou dobu 80 procent výdělku. Stát by poskytl čtyři pětiny této náhrady i s odvody do 1,5násobku celostátní průměrné mzdy. Zaměstnanci by doma mohli být jeden den až čtyři dny v týdnu. Podpora by se měla využívat třeba po přírodních pohromách, za epidemie či v různých krizích.

Odbory žádají mimořádné zvýšení platů a minimální mzdy kvůli vysoké inflaci

Odbory žádají pro letošek mimořádné zvýšení platů a minimální mzdy kvůli rychlému zdražování.O přidání chtějí s vládou začít jednat co nejdříve. Na tiskové konferenci po jednání tripartity to řekl předák Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) kabinet možná opatření ke zmírnění dopadů inflace zváží, k plošným krokům ale přistupovat nechce.

Minimální mzda se zvýšila od ledna o 1000 korun na 16.200 korun. S ní rostly i zaručené mzdy, které se podle odbornosti, složitosti a odpovědnosti práce pohybují do dvojnásobku nejnižšího výdělku, tedy do 32.400 korun. Platy ve veřejném sektoru se od ledna zvedly policistům, hasičům či pracovníkům sociálních služeb o 700 korun do tarifu. Učitelé si polepšili o dvě procenta, zdravotníci o šest procent. Úředníkům, pracovníkům kultury, nepedagogům ve školství a dalším profesím se plat pro letošek zmrazil. Podle informačního systému o průměrném výdělku měla veřejná sféra na konci loňska 723.100 zaměstnanců. Inflace v březnu meziročně vzrostla o 12,7 procenta.

"Požádali jsme, abychom co nejdříve zahájili jednání o platech a o mimořádném zvýšení platů pro rok 2022 a o mimořádném zvýšení minimální mzdy, a to nejpozději od pololetí... Je pro nás neakceptovatelné, aby jediní, kdo inflaci zaplatí, byli zaměstnanci," uvedl Středula. Argumentoval tím, že kvůli zdražování se mimořádně od června zvedají důchody a není vyloučeno, že se budou upravovat znovu ještě v říjnu. Odboráři žádají také navýšení sociálních dávek.

Podle premiéra vláda podobu opatření ke zmírnění růstu cen zváží, plošným krokům se chce vyhnout. "Nemůžeme si dovolit roztáčet inflační spirálu dál a dál. I při dalších krocích musíme mít na paměti, abychom ji i dobře míněným opatřením znovu neroztočili. Jen bychom tím všem ostatním znehodnocovali jejich peníze, mzdy, úspory," řekl předseda vlády.

Kabinet se podle něj chce soustředit na odstranění českých příčin inflace či přípravu plánu postupu ke snížení české závislosti na energiích z Ruska. Ministr Jurečka míní, že podstatné také je, aby v Česku zůstala nízká nezaměstnanost a lidé měli práci.

Fialova vláda původní rozpočet předchozího Babišova kabinetu upravovala, chtěla zpomalit rychlé zadlužování. Plánovaný schodek 376,7 miliardy korun dostala na 280 miliard. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) před nedávnem uvedl, že předloží rozpočtovou novelu. Kvůli řešení uprchlické krize či navýšení životního minima a penzí výrazně rostou výdaje, kvůli vysoké inflaci budou i vyšší příjmy.

V ubytování humanitárního typu zůstává jen 900 uprchlíků z Ukrajiny

V ubytování humanitárního typu, například tělocvičnách, zůstává v Česku na 900 uprchlíků z Ukrajiny. Po jednání se zástupci zaměstnavatelů a zaměstnanců to uvedl premiér Fiala. Za podíl na tom, že drtivá většina ze zhruba 300.000 příchozích našla lepší bydlení, poděkoval předseda vlády nevládním organizacím, krajům a obcím i lidem. Podle předáka Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josefa Středuly se náklady na zvládnutí uprchlické vlny odhadují na 54 miliard korun. Fiala řekl, že část peněz může Česko získat z EU.

"Ze zhruba 300.000 lidí je jenom asi 900 v humanitárním ubytování, ne ve stanech jako v některých jiných zemích, ale v tělocvičnách a podobných objektech. To, že čísla jsou takto pozitivní, se povedlo díky skvělé práci státu, krajů, měst a obcí, nevládních organizací, zaměstnavatelů i občanů," uvedl premiér. Podle něj ČR spatří k cílovým zemím uprchlíků z válečné oblasti. "Teď se dostáváme za první náraz. To, že jsme ho zvládli, neznamená, že máme celou situaci zvládnutou," podotkl premiér. Ve středu podle něj vláda schválí strategický materiál pro přijímání a integraci uprchlíků.

Ruská invaze na Ukrajinu začala 24. února. Od té doby ministerstvo vnitra vydalo lidem z válečných oblastí přes 283.000 víz k dočasné ochraně. Z nich zhruba 87 procent získaly děti a ženy. S tímto vízem mohou uprchlíci získat humanitární dávku, veřejné zdravotní pojištění, vzdělání, sociální služby či k práci bez povolení. Kolik běženců v ČR přesně je, se podle resortu vnitra nedá vyčíslit. Pro cestu do ČR Ukrajinci vízum nepotřebují, v zemi mohou pobývat tři měsíce bez něj. Mohou se také přesunout do jiných států. O speciální vízum k ochraně tak žádat nemusí.

Podle Středuly vláda strategii odborům a zaměstnavatelům zatím neposkytla, na tripartitě jim ho jen představila. Předá jim ho po schválení. "Náklady (na zvládnutí uprchlické vlny) se odhadují na 54 miliard," uvedl Středula. Míní, že částka bude nakonec výrazně vyšší. Peníze putují do provozu asistenčních center, školní výuky, humanitárních dávek, příspěvků pro ubytovatele, zdravotní péče, posílení dětských skupin či do kurzů češtiny k lepšímu uplatnění.

Podle premiéra je Česko vedle Polska nejzasaženější zemí, kam míří nejvíc běženců. Zmíněná částka jsou podle něj vyčíslené náklady. "To neznamená, že vše bude ze státního rozpočtu. Část můžeme dostat v rámci solidární pomoci z EU," řekl Fiala.

Podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jaroslava Hanáka Česko příliv uprchlíků zvládá velmi dobře a zaslouží si obdiv. "Dočasnou ochranu (speciální víza) u nás dostalo přes 280.000 lidí, v celé EU je to přes 900.000 lidí," podotkl Hanák.

Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) zmínil, že v březnu do firem nastoupilo 13.000 uprchlíků a víc než dalších 10.000 se zapsalo do evidence uchazečů o práci. Dodal, že někteří uprchlíci se už začínají vracet do vlasti tam, kde se situace stabilizuje. Úřad práce uvedl, že dostal 218.000 žádostí o humanitární dávku na pořízení základních potřeb.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2022 ČTK

Reklama

15°C

Dnes je pondělí 3. října 2022

Očekáváme v 21:00 12°C

Celá předpověď