Transplantace zachraňují život

foto Chirurgové, lidský orgán, transplantace - ilustrační foto.

Česká transplantologie je na světové úrovni nejen z hlediska úspěšnosti, ale také její dostupnosti pro pacienty. Z tohoto pohledu předčí ČR takové země, jako je Německo, tedy stát, s nímž bychom se rádi porovnávali i v jiných parametrech. Například relativní počet transplantací srdce byl v roce 2009 v ČR 7,6 na 1 milion obyvatel, v Německu 4,4 na 1 milion obyvatel. Relativní počet transplantací ledvin od zemřelého dárce byl v témže roce v ČR 32,6/1 mil. obyvatel, v Německu 26,5/1 mil. obyvatel. V čem Česko zaostává, jsou transplantace ledvin od žijícího dárce. Jsou země západní Evropy a zámoří, kde tento program tvoří až 40 % všech transplantací ledvin, v ČR pouze 8 %.

Na čem závisí úspěšnost

V ČR se již po několik let pohybuje počet transplantací kolem necelých šesti set za rok, přestože počet výkonů nestoupá, přibývá žijících pacientů s transplantovaným orgánem. Z toho vyplývá, že úspěšnost transplantací se zvyšuje. Pacienti, kteří by zemřeli pro nezvratné selhání orgánu, žijí; mnozí se vracejí ke své profesi, sportují. Kvalita života po transplantaci je nesrovnatelně vyšší než před ní.

Výsledky transplantací všech orgánů se významně zlepšily od osmdesátých let minulého století jednak zdokonalením metody odběrů a uchování orgánů i operační techniky, především však vývojem moderních léků (imunosupresív), které modifikují imunitní systém tak, aby organizmus příjemce neodmítl "cizí" orgán. Imunosupresivní léčbu musejí všichni pacienti, kteří žijí s transplantovaným orgánem užívat po celý život. Na trvalém a pravidelném užívání závisí funkce transplantovaného orgánu.

Nejčastější příčinou, proč transplantovaný orgán "přestane pracovat" je úmrtí pacienta z jiných příčin, které s transplantací a transplantovaným orgánem nesouvisí (například srdeční infarkt, následek úrazu apod.)

V ČR žilo k 31. prosinci 2009 celkem 5428 lidí s transplantovaným orgánem:

  • s ledvinou 3771,
  • se srdcem 581
  • s játry 817
  • s plícemi 76
  • se slinivkou 183 pacientů

V českých zemích bylo provedeno od počátku 60. let do konce roku 2009 více než 11.100 transplantací orgánů, z toho zhruba:

  • 8.400 ledvin (z toho 300 od žijících dárců),
  • 1120 srdcí (od roku 1990) + jedna kombinovaná transplantace srdce + plíce
  • 1100 jater (od roku 1991)
  • 400 slinivek (od roku 1990)
  • 150 plic (od roku 1997)

V současnosti čeká (v ČR) na "svůj nový" orgán asi 800 lidí, z toho nejvíce čekatelů (zhruba 560 pacientů) se těší na ledvinu. Nedostatek dárců je celosvětovým problémem a je hlavním limitem počtu život zachraňujících transplantací.

Současná legislativa ČR vychází z předpokládaného souhlasu občanů k provedení odběru orgánů k transplantačním účelům. V případě nesouhlasu s posmrtným odběrem tkání a orgánů je nezbytné provést registraci do Národního registru osob nesouhlasících s posmrtným odběrem tkání a orgánů.

Transplantace od žijícího dárce

Transplantace ledviny od žijícího dárce je výhodnější a transplantovaný orgán v těle příjemce funguje déle než od zemřelého dárce, protože jde o plánovanou operaci, na níž jsou dárce i příjemce dobře připraveni.

Dárcem může být i nepokrevní příbuzný, blízký. Rozhodující je kompatibilita v systému krevních skupin (AB0) a výsledek tzv. křížové zkoušky neboli cross-match. To je vyšetření, při němž se v séru příjemce stanovují protilátky proti HLA antigenům dárce. Správná interpretace křížové zkoušky umožňuje výběr nejvhodnějšího páru dárce-příjemce u transplantací orgánů a minimalizuje riziko rejekce orgánů.

Není stanovena věková hranice dárce, záleží spíše na "biologickém věku", zdravotním stavu dárce a funkci obou ledvin. Odběr se provádí zpravidla laparoskopicky. Dárce je po odejmutí ledviny sledován, život s jednou ledvinou není omezen v jeho obvyklých aktivitách.

Příjemce dostává již před plánovaným výkonem imunosupresíva, která navodí účinnou hladinu imunosuprese, aby nedošlo k časnému odhojení (odmítnutí, rejekci) transplantované ledviny. Odebraná ledvina je bezprostředně po odběru voperována příjemci.

Při příjmu ledviny od zemřelého dárce čekatel neví, kdy orgán dostane. Transplantace je pak akutním výkonem, ledvina by měla být voperována asi do 20 hodin po odběru. Velmi často je nutné ledvinu transportovat stovky kilometrů, zajistit jí optimální podmínky při převozu. S prodlužujícím se intervalem mezi odběrem a transplantací stoupá (mírně) riziko poškození funkce oránu (například nedostatkem kyslíku).

Ze světových statistik vyplývá, že v současné době je přežívání transplantované ledviny od žijících dárců v prvním roce po transplantaci až 98 %, u ledvin od kadaverózních (zemřelých) dárců je to asi 93 %. U transplantací od žijících dárců je průměrná doba funkce ledviny až 20 let, u transplantací od kadaverózního dárce 8 - 12 let.

V USA a v některých zemích západní Evropy představují transplantace ledvin od žijících dárců kolem 40 % celého programu transplantací ledvin, v České republice je to však pouze kolem 8 %. Přitom počtem provedených transplantací ledvin na milión obyvatel patří Česká republika mezi země s velmi rozvinutým transplantačním programem (35 transplantací ledvin/1 milión obyvatel).

Česká transplantační společnost a Transplantcentrum IKEM (za podpory společnosti Astellas) vytvořily počátkem tohoto milénia kampaň "Láska prochází ledvinou", jejímž cílem je informovat nemocné a jejich rodinné příslušníky o možnosti transplantace ledviny od žijícího dárce. Výsledkem spolupráce nefrologů a transplantologů bylo i významné zvýšení počtu transplantací od žijících dárců (v letech 2004 až 2004), nicméně v posledních letech se počty těchto transplantací dále nezvyšují. Optimální by bylo, kdyby se pro každého pacienta našla vhodná ledvina (dárce) ještě před vstupem do dialyzačního programu.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2020 ČTK

Reklama

5°C

Dnes je pátek 4. prosince 2020

Očekáváme v 19:00 1°C

Celá předpověď