Transformace kojeneckých ústavů má začít v r. 2023, uvedlo MPSV

foto Kojenecký ústav, děti - ilustrační foto.

Praha - Takzvané kojenecké ústavy a péče o nejmenší ohrožené děti by se měly v Česku začít měnit od roku 2023. Do té doby budou ministerstva práce a zdravotnictví připravovat analýzy situace a transformační plány. Dohodli se na tom ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) a ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO). ČTK to dnes sdělilo tiskové oddělení resortu práce. Zástupci organizací na pomoc dětem a rodinám pomalý postup kritizují. Poukazují na to, že se problematika řeší dvě desetiletí, analýzy existují a další tisíce dětí budou první roky života trávit v ústavu.

Dětské domovy a centra pro děti do tří let spadají pod ministerstvo zdravotnictví. V roce 2017 jich podle statistik v Česku fungovalo 27. Postupně jich ubývá, mezi lety 2009 a 2011 jich bylo 34. Klesá i počet přijatých dětí. V roce 2010 a 2011 jich byly více než 2000, předloni 1409. Zhruba dvě pětiny z nich se do ústavu dostaly jen ze sociálních důvodů. Sociální problematiku a pomoc rodinám má na starosti resort práce.

"V oblasti dalšího vývoje situace ohledně dětských domovů pro děti do tří let je nutné realizovat analýzy k potřebnosti, rozsahu a dostupnosti potřebných služeb tak, aby skrze legislativní úpravy došlo ke vzniku transformačních plánů a k jejich realizaci od roku 2023," sdělilo ČTK tiskové oddělení ministerstva práce. Podle něj se Maláčová s Vojtěchem shodli na tom, že "postupné kroky musí probíhat ve vzájemné součinnosti obou ministerstev" tak, aby děti mohly vyrůstat v rodině či v prostředí, které ji co nejvíc připomíná. O postupu ministerstvo práce informovalo až týden poté, co se na něm šéfové resortů dohodli.

Náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula v únoru novinářům řekl, že by obě ministerstva měla do konce letošního roku připravit návrh, jak Česko s kojeneckými ústavy naloží. Reforma se pak měla provést příští rok a počet zařízení měl klesnout. Podle původních plánů jich mělo z 27 zůstat sedm. Podle dnešního sdělení by transformace péče začala až po příštích parlamentních volbách, které se mají konat v roce 2021. Jako první v republice zrušil v září 2016 kojenecké ústavy Zlínský kraj, využívá náhradní rodiny.

Česko sklízí dlouhodobě kritiku domácích i zahraničních institucí za velký počet dětí v ústavech. Podle asociace Dítě a rodina je ČR v Evropě jednou z posledních zemí, kde je možné děti do tří let do zařízení dávat. Experti poukazují na to, že pobyt v ústavu nepříznivě ovlivňuje vývoj a život dětí. Prokázaly to už před půl stoletím i české výzkumy.

"Čeští profesoři na potřebu transformace péče upozorňovali už před 50 lety. A kde jsme dnes? Upozorňujeme na to stále. Legislativa neodpovídá tomu, co by se dalo očekávat ve střední Evropě ve 21. století. Velikou roli v tom určitě bude hrát politická vůle," řekla ČTK výkonná ředitelka spolku SOS dětské vesničky Jindra Šalátová.

Asociace Dítě a rodina, která zastřešuje sedm desítek organizací, vyzvala už dřív k uzákonění zákazu posílat malé děti do ústavů. Například Slovensko to pro tříleté děti udělalo v roce 2006, nyní se zákaz týká dětí do šesti let. V Polsku není možné do ústavů dávat děti do deseti let. V ČR se zákazem počítala strategie péče, kterou v roce 2012 schválila tehdejší vláda. Podle tohoto dokumentu se v ČR děti do tří let neměly do ústavů posílat od roku 2014, děti do sedmi let pak od roku 2016. Minulé kabinety záměr neprosadily.

Odborníci upozorňují dlouhodobě na to, že český systém péče o ohrožené děti je zastaralý a není příliš efektivní. Podotýkají, že většina financí teče do ústavů a jejich budov, ne do podpory rodin. Organizace Lumos z údajů ministerstva financí a ústavů spočítala, že před třemi lety pobyt v kojeneckém ústavu ročně vyšel na 778.000 korun. Stál tak zhruba třicetkrát víc než podpůrné služby pro rodinu ohroženého dítěte. Na ně se vydalo 26.000 korun.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2019 ČTK

Reklama

16°C

Dnes je neděle 22. září 2019

Očekáváme v 1:00 10°C

Celá předpověď