TOP 09 neprosadila výzvu vládě, aby Česko přijalo syrské děti

foto Ilustrační foto - Poslanec TOP 09 Miroslav Kalousek při vystoupení na schůzi Poslanecké sněmovny.

Praha - Opoziční TOP 09 neprosadila po dnešním jednání poslanců o globálním paktu většiny států OSN o migraci usnesení, v němž by Sněmovna požádala vládu o přijetí nejméně 50 syrských dětí bez rodičů z uprchlických táborů v Řecku. Dolní komora naopak chce na návrh KSČM po kabinetu do poloviny listopadu stanovisko, s nímž pojede český představitel na jednání o paktu do Maroka. Dokument by se měl v marockém městě Marrákeš v prosinci přijímat. Poslanci schválili s úpravami novelu, která zavádí nový trestný čin maření spravedlnosti. Dolní komorou prošla i novela, která má zjednodušit zápis a správu ochranných známek.

TOP 09 neprosadila výzvu vládě, aby Česko přijalo syrské děti

Opoziční TOP 09 neprosadila po dnešním jednání poslanců o globálním paktu většiny států OSN o migraci usnesení, v němž by Sněmovna požádala vládu o přijetí nejméně 50 syrských dětí bez rodičů z uprchlických táborů v Řecku. Dolní komora naopak chce na návrh KSČM po kabinetu do poloviny listopadu stanovisko, s nímž pojede český představitel na jednání o paktu do Maroka. Dokument by se měl v marockém městě Marrákeš v prosinci přijímat.

Sněmovna po déle než čtyřhodinové debatě o paktu o migraci, jež se stočila i k syrským dětem, podpořila také jedno ze čtyř usnesení navrhovaných Piráty. Připomněla v něm "potřebu efektivního řešení nelegální migrace, zejména otázky návratu uprchlíků do země původu, boje proti pašerákům a problémů, které k nelegální migraci vedou". Piráti neuspěli například s návrhem, kterým by Sněmovna odsoudila mediální výroky Andreje Babiše (ANO) ohledně odmítnutí přijímání syrských dětí z uprchlických táborů.

Návrh Heleny Langšádlové (TOP 09) ohledně přijetí syrských sirotků podpořilo 31 poslanců z klubů ODS, Pirátů, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN z přítomných 133 členů dolní komory. Proti byli poslanci KSČM, SPD a část poslanců ANO. Sociální demokraté se hlasování zdrželi stejně jako většina zástupců ANO.

Opoziční SPD neprosadila požadavek vůči vládě, aby Česko po vzoru Spojených států a Maďarska odstoupilo z jednání o globálním paktu většiny států OSN o migraci. Neuspěla ani opoziční ODS, podle které by vláda měla tento krok učinit, pokud by dokument činil z migrace právo a nelegální migraci by uměle právními cestami legalizoval.

S iniciativou ohledně přijetí syrských dětí přišla europoslankyně KDU-ČSL Michaela Šojdrová. Babiš, který se z dnešního jednání Sněmovny omluvil, už dříve řekl, že dětem by se mělo pomoci tam, kde se narodily. Zdůraznil také, že debata se netýká malých dětí, ale chlapců ve věku 12 až 17 let. Vyjádřil proto obavu z toho, že návrh je pouhým "plácnutím do vody" a snahou Šojdrové se zviditelnit před volbami do Evropského parlamentu. Ministerský předseda by se s ní měl sejít v pátek odpoledne.

Cílem migrační dohody, na jejíž podobě se shodlo v červenci přes 190 států OSN, je podpora bezpečné, řízené a legální migrace a snížení počtu případů pašování lidí a obchodování s lidmi. Ministr vnitra a zahraničí Jan Hamáček (ČSSD) zdůraznil, že dokument není právně závazný ani vymahatelný. Pro Česko podle něho neznamená žádné nové povinnosti a žádné nové závazky.

Spojené státy se z jednání o paktu stáhly loni, protože dohoda je podle nich neslučitelná s migrační politikou Washingtonu. Ve druhé polovině července ohlásilo odchod z jednání o dohodě Maďarsko. Uvedlo, že pakt jde zcela proti bezpečnostním zájmům země.

Pakty o migraci nejsou právně závazné, řekl Hamáček

Globální pakty o uprchlících a o migraci nejsou právně závazné ani vymahatelné, řekl dnes ve Sněmovně ministr vnitra a zahraničí Jan Hamáček (ČSSD). Pro Česko neznamenají podle něho žádné nové povinnosti a žádné nové závazky.

"Není to právně vynutitelná mezinárodní smlouva," zdůraznil před poslanci Hamáček. Pakty, které reagují na masové pohyby migrantů a uprchlíků, jsou podle něho politickou deklarací. Hamáček také uvedl, že není pravda, že pakt o migraci ji definuje jako základní lidské právo.

Sněmovní debatu o paktech prosadil Zdeněk Ondráček (KSČM). Hned v úvodu se tázal, že když jsou tyto dokumenty nezávazné a politické, proč je Česká republika neodmítne. "Proč to neříct natvrdo, že nás tyto dva globální pakty nezajímají?" řekl. Podle Ondráčka nejsou pakty nastaveny tak, aby utlumily migraci, ale naopak ji podporují. Prohlásil, že pokud členské státy OSN tyto pakty o migraci přijmou, zaváže je to k ratifikaci i na národních úrovních a tím se stanou závaznou součástí národních právních řádů.

Cílem migrační dohody, na jejíž podobě se shodlo v červenci přes 190 států OSN, je podpora bezpečné, řízené a legální migrace a snížení počtu případů pašování lidí a obchodování s lidmi. Pakt by se měl přijímat v prosinci v Maroku.

Z jednání o paktu se v loňském roce stáhly Spojené státy, protože dohoda je podle nich neslučitelná s migrační politikou Washingtonu. Ve druhé polovině července ohlásilo odchod z jednání o dohodě Maďarsko. Uvedlo, že pakt jde zcela proti bezpečnostním zájmům země.

Předseda SPD Tomio Okamura tvrdí, že pakty přinášejí nebezpečí pro Česko i pro Evropu. Česká republika by se podle něho měla zachovat stejně jako USA a Maďarsko, protože dokumenty jsou podle Okamury v rozporu s jejími zájmy. Sněmovna bude hlasovat o usnesení, které předseda SPD v tomto duchu navrhl. "Pokud neřekneme, že s paktem nesouhlasíme, všichni se na něj budou v budoucnu odvolávat," prohlásil šéf poslanců SPD Radim Fiala.

Hamáček upozornil, že uprchlický pakt nevyvolal žádné emoce a žádný stát od něj neodstoupil. Česko by bylo podle něho první. Nevidí důvod, proč by Sněmovna měla přijímat usnesení, jak je navrhuje SPD. "Dnešní diskuse slouží jen k tomu, abychom děsili veřejnost a vyvolávali obavy z něčeho, co není namístě," řekl Hamáček.

Poslanec ODS Jan Skopeček (ODS) soudí, že migrační pakt může legitimizovat nelegální migraci a může vést k ochraně ekonomických migrantů. Pokud by tomu tak bylo, Česko by mělo z jednání o dokumentu podle ODS odstoupit. "Migrace je výchylka z normálu, anomálie," uvedl Skopeček.

Sněmovní debata o paktech je stále na začátku. Do diskuse je řádně přihlášena desítka poslanců.

Sněmovna podpořila novelu o kvótách pro ekonomické migranty

Zavedení kvót pro ekonomické migranty má umožnit novela cizineckého zákona, kterou v úvodním kole projednávání podpořila Sněmovna. Před dalším schvalováním normu projednají sněmovní výbory bezpečnostní a zahraniční. Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) zopakoval, že chce v novele zkrátit na půl roku řízení o odnětí povolení k pobytu pro cizince, kteří by byli v Česku třikrát odsouzeni za úmyslný trestný čin.

Hamáček již dříve uvedl, že v současnosti toto řízení trvá dva roky i déle. V uplynulých dvou letech bylo podle ministra takových řízení vždy kolem 400.

Ministerstvo vnitra podle úpravy může zrušit cizinci platnost povolení bez toho, aby muselo přihlížet například k tomu, zda má v Česku rodinu, až po čtyřnásobném odsouzení. Přímo zrušit ho pak může v případě odsouzení na víc než tři roky.

Předmětem debat poslanců bude plánovaná povinnost cizinců, kteří do Česka přicestují kvůli práci či studiu, absolvovat do roka od příjezdu integrační kurz. "Nevíme, proč dělat školení z hygienických návyků pro lidi z našeho civilizačního okruhu," namítl Marek Benda (ODS). Podle něj by bylo zbytečným vyhazováním peněz říkat například Američanům, "že se jí vidličkou a nožem a že se ženy pouštějí do dveří".

Kurzy mají podle tvůrců zákona pomoci cizincům se orientovat v novém prostředí, seznámit je s právy a povinnostmi nebo s místními poměry a zvyklostmi a se základními hodnotami ČR i EU. Kurzy by se měly konat v Centrech na podporu integrace cizinců, které budou ve všech krajích. Nyní takové zařízení chybí ve středních Čechách. Náklady na zavedení kurzů, jejich poskytování do roku 2020, provoz center a výstavbu jednoho nového centra podklady pro vládu odhadují na 142 milionů korun.

Kvóty pro ekonomické migranty by měly stanovit maximální počet žádostí o pobytová oprávnění za účelem zaměstnání, které by české ambasády směly v nejbližším roce přijmout. Případné zavedení kvót vláda zdůvodňuje přetížeností zastupitelských úřadů, které povolení vyřizují. Za uplynulé roky se počet žádostí o pracovní pobyty ztrojnásobil. V roce 2014 jich bylo zhruba 3000, předloni více než 9000 podaných. Za první tři čtvrtletí loňského roku už bylo žádostí 13.500.

V trestním zákoníku zřejmě přibude nový čin maření spravedlnosti

V trestním zákoníku zřejmě přibude nový čin maření spravedlnosti, jenž míří na předkládání falešných nebo pozměněných důkazů a také na navádění ke křivému obvinění nebo výpovědi. Sněmovna jej ale ve vládní novele, kterou schválila, zpřesnila a zmírnila. Kritici v čele s Markem Bendou (ODS) neprosadili úplné vypuštění zaváděného činu z předlohy. Norma nyní zamíří k posouzení senátorům.

Maření spravedlnosti se podle sněmovních úprav, jak je prosadila Helena Válková (ANO), výslovně omezí na věcné a listinné důkazy, které by navíc musely mít podstatný význam pro rozhodnutí soudu. Pachatelé by také mohli využít účinné lítosti. Dolní komora navíc na návrh Jana Chvojky (ČSSD) vyřadila tento čin ze zvlášť závažných. Nebude tedy možné kvůli němu nasazovat odposlechy. Sněmovna vypustila i trestnost svádění k tomuto činu.

Právě o možnosti nasazování odposlechů a o svádění poslanci vedli poměrně obšírnou debatu. "Maření spravedlnosti, jak se navrhováno, nevykazuje znaky, aby muselo být zařazováno mezi zvlášť závažnými trestnými činy. Odposlechy jsou výrazným zásahem do soukromí," uvedl Chvojka. Naopak Pirát Jakub Michálek odposlechy hájil argumentem, že bez nich není možné čin zjistit a prokázat. Pozměňovací návrhy označil za výsledek lobbování advokátů. Ministr spravedlnosti Jan Kněžínek (za ANO) zaujal ke Chvojkovým zmírňujícím návrhům neutrální stanovisko. "Novela na nich nestojí ani nepadá," řekl.

Návrh míří například na padělané směnky nebo na smlouvy s účelově nesprávným datem. Tomu, kdo by předložil důkazní prostředek, o němž ví, že je padělaný nebo pozměněný, a to v úmyslu, aby byl použit jako pravý, by měly v základní sazbě hrozit až dva roky vězení.

Kritici tvrdí, že maření spravedlnosti nadměrně posiluje postavení státního zastupitelství a policie a je útokem na obhajobu. Benda mluvil o novém činu smířlivěji než v minulosti. Jak ale uvedl, přetrvávají v něm pochyby. "Řada trestních, ale i civilních řízení se prodlouží," soudí. "Nechceme se smířit s tím, že obhajoba je součástí obžaloby," zdůraznil předseda poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek. Naopak Válková soudí, že poslancům se podařilo maření spravedlnosti zpřesnit tak, že pro ně lze hlasovat bez obav.

Podle Kněžínka by norma, jak ji poslanci schválili, tedy bez svádění k maření spravedlnosti, neměla mít dopad na advokáty. "Báli se, že advokát dá někomu právní radu a posléze za to bude stíhán. Takovou obavu já osobně nemám, byť chápu ty důvody, které tam zaznívaly," řekl Kněžínek novinářům k výhradám advokátů. Dodal, že potom, co se ukáže, jak novinka funguje, je možné debatu o svádění znovu otevřít. Předpokládá, že senátoři bez nejkontroverznější části návrh přijmou.

Pro předlohu jako celek nakonec zvedlo ruku 114 ze 164 přítomných poslanců hlavně z řad vládních ANO a ČSSD i opozičních Pirátů a Starostů, a taky KSČM. Novelu nepodpořili zákonodárci za ODS, SPD, KDU-ČSL a TOP 09.

Novela trestního zákoníku by také zrušila činy podílnictví, začlenily by se pod legalizaci výnosů z trestné činnosti. Rozšířit by se měl postih takzvaných zahraničních teroristických bojovníků nebo kyberterorismu. Novela se týká například rovněž násilí na ženách.

Předloha se věnuje i dalším oblastem. Upravuje například možnost nařídit předběžné uchování dat uložených v počítačovém systému nebo na nosiči informací pro účely trestního řízení. U trestného činu úplatkářství zavede návrh nově trestnost nepřímého slíbení nebo požadování úplatku. U korupce by norma rozšířila určitou formu účinné lítosti. Mohla by se vztahovat i na člověka, jenž už požadovaný úplatek poskytl a hned potom to oznámil policii, nejen na případy, kdy požadovaný úplatek pouze slíbí. Bendův návrh účinnou lítost u korupce nerozšiřovat ve Sněmovně narazil. Dolní komora ale naopak upravila vyhlašování rozsudků Nejvyššího soudu.

Zápis a správa ochranných známek budou zřejmě jednodušší

Zápis a správu ochranných známek pravděpodobně čeká zjednodušení. Sněmovna  schválila vládní novelu, která ze zákona například škrtne požadavek na grafické vyjádření známky, což brání přihlašování netradičních ochranných známek. Předloha nyní zamíří k posouzení do Senátu.

Díky předloze bude možné přihlašovat netradiční ochranné známky, například zvukové, pohybové nebo holografické. Zvuková ochranná známka se bude vyjadřovat předložením audionahrávky nebo zachycením v notovém zápisu. Úřady budou mít možnost stanovit, v jakém formátu budou přijímat takové známky k zápisu. Multimediální ochranná známka tvořená kombinací obrazu a zvuku se bude předkládat jako audiovizuální nahrávka.

Předloha usiluje o soulad systému ochranných známek ČR se systémem ochranné známky Evropské unie. Omezuje rozdíly v právní úpravě. "Mezi hlavní cíle nové úpravy patří také výslovné umožnění zamítnutí ochrany z důvodu existence staršího práva představujícího odrůdu rostlin, označení původu či zeměpisné označení, tradičního výrazu pro víno a zaručené tradiční speciality," uvádí předloha ministerstva průmyslu a obchodu.

Úřad průmyslového vlastnictví bude podle ministerstva nově informovat v předstihu vlastníka ochranné známky o konci doby její platnosti. Související změna zákona o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví zavede možnost domáhat se u soudu náhrady škody, která majitelům vznikla neoprávněným získáním, využitím nebo zpřístupněním jejich obchodního tajemství.

V Česku existují vedle sebe tři systémy ochranných známek. Jednak je to systém národních ochranných známek, které jsou registrovány u Úřadu průmyslového vlastnictví, dále mezinárodní ochranné známky a ochranné známky Evropské unie. V současnosti je v ČR zapsáno zhruba 125.000 národních ochranných známek a 85.000 mezinárodních ochranných známek s vyznačením ČR. Dále mají v Česku účinky mezinárodní známky s vyznačením EU a ochranné známky EU. Celkem jde o víc než 1,35 milionu ochranných známek.

Ochranné známky slouží jako základní marketingové nástroje podnikání, jsou využívány při propagaci výrobků a služeb a představují záruku, že výrobky či služby pocházející od stejného výrobce mají určitou kvalitu, poznamenala vláda. Uvádí rovněž, že počet přihlášek ochranných známek roste stejně jako požadavky podnikatelů na rychlost i vyšší kvalitu registračního systému.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2018 ČTK

Reklama

3°C

Dnes je úterý 11. prosince 2018

Očekáváme v 11:00 3°C

Celá předpověď